Gefangnis - XXXXX.

26. prosince 2015 v 19:33 | Renji & Uryuu |  Gefängnis




"Co ste zase dělali?" optal se jich hned jak je viděl.
"Já nevim." odvětil jen Shane. "Před chvílí sem přišel a už jich mam plný zuby. Podívej se na ně a něco s nima proveď." zaúkoloval doktůrka a chudáka polomrtvého Bazze položil na lůžko.
"Leda mumie z nich můžu udělat." konstatoval a začal se připravovat. "Ty taky nevypadáš zrovna nejlíp chceš kafe?" optal se ho když se na něj tak koukal.
Jooo rád by, ale kdo za něj udělá všechnu tu práci? "Ne dík." zamítl a vyndal si cigarety, aby si jednu zapálil. "Já budu rád, když si dneska sednu." oznámil a pobídl svého kolegu strážného, aby nechal Szayela Szayelem a šel napřed.
"Umm to se mi nelíbí." zamračil se nad Bazzovím okem. "A to jak ty se přepínáš se mi taky nelíbí nerad bych tě zase oživoval z přetažení." vynadal mu mezi tím co ošetřoval Bazze.
"Vynasnažím se, abys nemusel." slíbil, než odešel i se svým kolegou, aby udělali zase pořádek. " Jak mu je?" strachoval se Szayel ještě celý rozklepaný a se slzama v očích.
"Bylo i hůř nebojte se." zkusil ho ujistit. "On má tuhý kořínek."
"Já vím, ale stejně." namítl sklesle při pohledu na Bazze, i když neměl brýle tak viděl, že byl celý od krve a měl o něj strach. "Já nechci, aby mi umřel." zakňučel zoufale.
"Nebojte." uklidňoval ho dál a nastříkal Bazzovi na rány dezinfekci. "Au ty debile kryplovskej to bolí vypadni nešahej na mě nebo se neznám!" vyjel po něm punkáč.
"Bazzi!" okřikl ho starostlivě růžovovlásek a znovu mu začali téct slzy. "Nech si od něj pomoct, já o tebe nechci přijít!" naléhal a rozechvěl se.
Chudák Cang se ho lekl jak po něm vyjel, tak od něho odstoupil a šel se podíval na Szayela. "Toho si nevšímejte to je normální tohle dělá pořád." usmál se na něj a vzal ho opatrně za tu nemocnou ťapku.
Bolestně zasyčel a stáhl obočí. "Au,au..." dostal ze sebe skoro až zvílivě, jak to bolelo.
"Omlouvám se, ale jinak to nejde." pokrčil nad tím rameny a z kapsy vyndal bonbon a dal mu ho rovnou do pusinky aby teď nekřičel, protože mu tu ruku musel otočit.
Bolestí vyjekl a z očí mu vhrkli další slzy. To je amputace za živa toto. "To moc bolí..." kňučel jako zbitý pes.
"Půjdete se mnou potom vedle musíme to zrengenovat." informoval ho a vrátil se k Bazzovi.
"Uhm..." odvětil tedy v souhlasu, nebo spíš zkníknul. Moc to bolelo. Chudáček malý, on je takový citlivka a má nízký práh bolesti a taky je křehký a snadno rozbitelný.
Bazz se zase nemohl ani pohnout z toho jak na Canga vyjel tak se mu jen přitížilo. Černovlásek si Bazze pořádně prohmatal jestli nemá něco zlomené.
Občas po něm jen zavrčel nebo sykl, ale nevypadalo to, že by měl něco zlámaného. Jen možná pphmožděné a byl pomlácený, naštěstí.
"Není to tak hrozné jen to bude hodně bolet, než se ti to vyléčí." pověděl mu a začal mu obvazovat rány.
"Fajn. Tak že můžu jít." konstatoval bez rozmyslu, jako úplný rebel.
"Ne nemůžeš musím ti předepsat léky." zamítl.
"Prášky?" zopakoval nesouhlasně a zkřivil obličej do podivné nesouhlasné grimasy. "Nebudu tady žrát žádný prášky."
Otráveně se na něj ušklíbl. To tak, on tady nezůstane, ani kdyby ho na kolenou prosil.
"A je zamčeno kdyby si náhodou chtěl utéct." upozornil ho a napsal recept na ty léky.
"A je zamčeno, kdyby si náhodou chtěl utéct." zašklebil se na něj s tenkým hláskem, aby ho dostatečně napodobil. Szayel se zatím uklidnil z toho pláče a už mu ta ruka tak nepnula, když jí měl v klidu.
Pro jistotu zamkl doopravdy předtím mu to řekl aby nevstal. "Půjdeme?" optal se Szayela, když měl všechno hotovo.
Souhlasně přikývl, že mohli jít. "Ale mám problém..." pronesl stydlivě. "Musíte mě vést, já nic nevidím bez brýlí a Valkerie mi je rozšlápl..." zamumlal.
Trochu se zarazil a pak šel k jedné z polic kde trochu zahrabal v šuplících a vyndal jedny brýle. "Zkuste je." podal mu je. "Když vám nepomůžou tak objednám."
Vzal si je od něj a zkusil si je nasadit. Pousmál se nad tím, ale těch dioptrií bylo ještě málo. "Je to lepší." souhlasil. "Ale není to ono." konstatoval.
"Víc nebo míň?" chtěl vědět a rovnou si napsal na objednávku. "Nebo jinak kolik ste měl před tím?"
"Umm víc." řekl. On měl už od malička špatný zrak, nikdo nevěděl proč, ale časem se mu to zhoršilo až na tolik dioptrií, kolik měl, než se mu ty jeho brýle zničili. Yylfordt nikdy neměl brýle, ano jeho rodiče, ale on měl prostě už od malička tak silné dioptrie protože neviděl "Na levém tři a půl a na pravém čtyři." odvětil tlumeně, protože se za to styděl.
"Dobrá do týdne je budete mít." oznámil mu a dal papírek tak, aby ho potom viděl.
"Moc Vám děkuji." usmál se šťastně a sundal si z očí, ty brýle, které měl, aby mu je mohl vrátit.
"Zatím si je nechte a poďte se mnou vedle." poručil mu a otevřel do vedlejší místnosti.
"Uhm." souhlasil tedy a nasadil si je zpátky. Je lepší vidět trochu, než vůbec, to je taky fakt. Poslechl a šel s ním tedy do vedlejší místnosti.
"Dejte ruku sem.." ukázal mu na desku stolu. "a já půjdu vedle do té kabinky a uděláme rendgen."
Kývl a pokusil se nějak dostat tu jeho pochroumanou ťapku na stůl. Bolestně u toho syčel, ale potom jí tam přece jen položil a počkal až bude hotovo.
Spustil rendgen a udělal několik snímků. "Hotovo." oznámil mu když skončil. "Vypadá to na zlomené prsty a nakřuplí můstek." oznámil mu.
"A..." hlesl a zapřemýšlel. "Co s tím?" chtěl vědět. Netušil, jestli to půjde do sádry nebo ne a jestli jo tak by ho zajímalo, jak jí tady udělá a nebo jestli ho pošle do nemocnice.
"Musím to obvázat a dát do sádry s výstuží, aby se vám můstek nijak neposunul. To zvládnu tady nebojte, ale na ty brýle si počkáte." prozradil mu.
"Tak dobře." usmál se. Na brýle si klidně počká, to mu nedělá problém, ale kdyby měl po vězení chodit s tou rukou tak by asi za chvíli umřel.
Dal mu na to sádru a výstuhu a z toho jak u toho kňučel usoudil že by mu měl dát také léky na bolest.
Když měl Cang hotovo tak se na jeho profesionální dílo podíval. To bude komické až s tímhle bude chodit po vězení. "Děkuju." vděčně se pousmál.
"Není za co teď to bude schnout." oznámil mu a využil toho že Bazz spí, aby mu pořádně vyčistit.
Přikývl a zůstal tedy jak byl, aby sádra mohla seschnout a pak pevně držela.
"Bazze si tu nechám." informoval ho. "A vy pak můžete jít nemusíte se o něj vůbec bát."
Nechtěl ho tu nechávat, chtěl být s ním, aby ho měl pod kontrolou. "A nemohl bych tu být u něj?" zeptal se.
"To nevím, zkusím to domluvit se Shanem." pokrčil nad tím rameny.
Očíčka se mu šťastně zaleskli a pravou rukou staršího objal a dal mu pusinku na tvář. "Děkuju, děkuju, děkuju!" zajásal.
Trochu ho to vykolejilo tohle se vůbec nestává a hlavně ne jemu.
"Em..." nechal se trochu usnést, pravda, možná je někdy až moc přítulný. "Omlouvám se." dostal ze sebe.
"To je dobrý to je dobrý jen už to neopakujte." odtlačil ho od sebe a sedl si za počítač.
Souhlasně kývl a přisunul si stoličku k Bazzovu lůžku, aby si k němu mohl sednout a zůstat u něj jako hlídací pejsek.
Podíval se po nich a jen protočil oči a vrátil se k počítači.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama