Gefangnis - XXXXV.

10. prosince 2015 v 21:49 | Renji & Uryuu |  Gefängnis

BTW: Andestefal je taky více méně OC a je to potvora stejného vzhledu až na barvu očí... em oka. A taky je menší.



"Na co se tak upřeně čučíš?" optal se provokativně černovlasý zatím co mu śťouchal do ramene a mezi žebra. Schválně ho provokoval, měl z toho děsnou srandu. Jen čekal na ten moment, až mu zase rupnou nervy.
"Zkazil si mi výhled tvojí zrůdností." řekl znechuceně. Na tohle vážně neměl náladu. "Fuj z jaký temný jámy si vylez strašně smrdíš." zacpal si nos. "A nebo to je zase nějaká ruská voňavka?"
"Ty taky nevoníš zrovna po fialkách." oplatil mu a znovu ho dloubl mezi žebra.
"Tse já fasuju kvalitní a drahé mýdlo na rozdíl od tebe." řekl pyšně a poposedl si od něj dál.
"Jo jak jinak." mávl nad tím rukou a naklonil se k němu. "Taky to smrdí hůř, než to moje." zazubil se v provokaci.
Zamračil se nad tím a naklonil se tak aby byl od něj co nejdál. "Co tu vůbec chceš Andestefale?" zavrčel na něj nevrle.
"Já?" překvapeně se na něj koukl a přisunul se zase na těsno k němu a možná až příliš blízko k jeho obličeji. "Já nic." zase se zazubil.

"Fuj!" až se otřásl, jak mu z toho bylo zle. "Dej ze mě ten tvůj bezokej xicht ty kyklope!"
"A díky komu je bezokej?!" optal se ho zvědavě a několikrát mu dloubl do hrudníku, aby se přiznal.
"Tvoje." řekl přesvědčeně. "Neměl si otravovat." Ano náš sladký Askin vypíchnul tomuhle švábovi levé oko a hádejte čím, no vidličkou přeci. Jednou se na na něj hodně lepil to tu byl Askin teprve krátce a on na něj pořádně dorážel a otravoval zrovna u oběda. Ten hlupák mu dělal návrhy, tak vzal vidličku a vrazil mu ji do oka. No spíš ji hodil protože před tím ho ještě kopl aby byl od něj dál. Tím si tu udělal publicitu a už na něj nikdo takhle nesahal a neotravoval. Udělal si tím respekt a taky ho tím všichni poznali a všimli si ho.
Jen si posměšně odfrkl a opřel se loktem o stůl, aby si mohl podepřít hlavu. "Jo jo, kecy, kecy, kecy." naznačil druhou rukou. "Kdybys ty si nebyl tak odtažitej a věčně navztekanej, jak ženská, co má krámy tak by to mohlo dopadnout jinak, ale jelikož seš jak ženská tak se hold nedá nic dělat." vyplázl na něj jazyk.
"S tebou bych nešel ani kdyby na tom závisel můj život." řekl okamžitě. "Co si na mě furt nadrženej najdi si někoho jinýho kšá!" poslal ho do pryč a naznačil mu to i rukama.
"Tse ještě bys mi za to měl bejt vďěčnej." namítl aniž nějak reagoval na zbytek věty.
"Tobě nikdy a za nic leda bys vypad." řekl nevrle a znovu se pokusil zaměřit svůj cíl. Zařídil Yumčovi další dostaveníčko s Akonem a zatím to vypadá moc dobře.
Zamračil se a zakryl mu rukama oči, aby neviděl. "Jaký to je, bejt bez očí?" zajímal se.

"Alespoň tě nevidim." zamračil se nad tím.
"Ummm." zahučel nespokojeně a naklonil se před něj hodně těsně před jeho obličej a potom mu dal ruce z očí.
"Fuj! Ty parchant vypadni!" křiknul po něm. Fuj taká obluda.

Víc se k němu naklonil, až mu dal dokonce pusu a ještě líp přímo na rty.
Ble nejradši by umřel když dostal pusu zrovna od něj no fuj. Obličej se mu zkřivil nechutí a bylo mu až na blití. "Koukej vypadnout ty parchante hnusnej!"

"Až hezky poprosíš." uculil se na něj a pohladil ho po rameni. Slizák jeden a ještě po něm takhle lezl, fujto komu by z něj nebylo zle.
"Co ti je si ze mě nadrženej či co?!" syknul po něm a zkusil ho od sebe odstrčit.
"No jasně." potvrdil mu a víc se k němu nalepil, aby ho naštval ještě co to šlo.
"Koukej zmizet!" okřikl ho znovu. "Najdi si jinýho!"

"Ale tady nikdo jinej neni." zakňoural a vkradl se rukou k jeho rozkroku.
Áááá hrůza no fuj! Zaznělo mu v hlavě a hned od něj odskočil.
Pobaveně se nad tím zasmál a doplnil to o pobavené zazubení. "Ty se mě bojíš?"

"Ne hnusíš se mi! Co se opovažuješ na mě sahat ty trole demetní!?" vyjel po něm a kdyby měl co už to po něm hodí.
"Ummm ne, určitě se do mě někde v hloubi duše bezesně zamilovanej." zamítl a pověděl, mu celou pravdu.
"Ne nejsem!" zamítl okamžitě. Škoda že ten do koho je má volno. Teď by vážně uvítal aby ho zachránil. "Zmizni ode mě nebo přídeš i o to druhý oko a aby si nebrečel tak ti ufiknu i něco jinýho." pohrozil mu vztekle.
"Ty tak strašně kecáš." ušklíbl se a zakroutil se nad tím v podobném stylu. "Ještě bys toho litoval, neměl by ses na koho koukat, chyběla by ti ta moje sexy tvářička."
"To bych si radši vlastní žaludek vyzvracel." on a chybět mu to sotva.
"No tak nemůžeš přece věčně vzdorovat, dej si říct ty citlivko budu opatrnej slibuju." nalepil se na něj a přejel mu jazykem po lící.
Zavřel oči aby to alespoň neviděl. Bylo mu opravdu zle nesnášel ho úplně z hloubi duše. Odstrčil ho od sebe a pokusil se utéct co nejdál.
Kdyby ho samozřejmě Andestefal tak pevně nedržel, tak by se mu možná i povedlo utéct dál, ale mno, smůla no. "Kam pak?" zapředl "Ještě řekni, že se ti to nelíbí." provokoval.
Kde je vidlička když ji člověk potřebuje!? "Nelíbí koukej mě pustit." poručil mu a odtáhl se z jeho dosahu.
Pevněji ho sevřel, aby mu nevzal kramle a zároveň si ho k sobě víc přitiskl. "Lžeš, samozřejmě, že líbí, ale já to chápu." kývl na něj. "Chápu, že nemůžeš přiznat, že se ti líbim, protože by to ranilo tvoje gigantický Ego." protáhl dramaticky.
Zamračil se a pivnul mu do tváře. "Ty by ses mi nelíbil i kdybych se pochcával za chůze jak bych se bál."
"To sou silný slova a takovou citlivku." procedil a otřel si obličej do rukávu své uniformy. "Fuj to, ještě od sebe chytnu AIDS nebo tak něco, tvoje matka tě neučila dobrýmu chování?" pronesl otráveně.
Chytl ho pod krkem, tohle ho opravdu naštvalo. "Moji matku si do huby neber!"
"Proč ne?" zajímal se a pokusil se mu odtáhnout tu ruku. "Taky má tak velký Ego?" protočil nad tím zase oči.
"To že tvoje matka byla děvka ti nedává právo si brát do huby tu mojí!" sykl po něm a víc ho přiškrtil.
"Možná." připustil přiškrceným hláskem a zamyšleně se podíval kamsi nahoru. "A nebo byla tvoje matka děvka." řekl mu svou teorii.
Konec prostě ať mu klidně daj deset let tohle si dovolovat nebude. Vrazil mu pěstí do zubů a když se mu pak tak hezky vrátil tak mu dal i do zubů.
Zavrávoral sebou a když dostal takových pěkných pár po papuli tak se taky i odporoučel k zemi a taky na ní hezky zůstal ležet.

Promnul si ruku kterou ho praštil a jednou nohou na něj šlápl aby nemohl vstát.
"Hej! Slez ze mě, vypadám snad jako rohožka?!" vyjel po něm, když se chtěl zvednout.
Sjel nohou k jeho rozkroku, který až křičel o pozornost a skoro až na něj dupnul. "Tak mě se ti zachtělo ty parchante!"
Bolestně vykřikl a nějak sebou zazmítal v té nesnesitelné boleti. Až mu z toho vyhrkli slzy. Tohle vážně moc bolelo, ale není se čemu divit, bylo to moc citlivé a ještě když byl vzrušený. "To kurevsky bolí!!!"
"Dobře dobře to má bolet." usmál se nad tím. "To má bolet ty parchante úchylnej."
"Dej ze mě tu tvojí haxnu!" zahučel na něj a pokusil se ho ze sebe setřást.
Naopak víc přitlačil, aby ho to bolelo mnohem víc. "Copak ty nevíš že za tohle někteří platí?"
"Za to, když někdo někomu rozdrtí koule???!!!" vyjekl po něm a chytl ho za tu nohu, aby se jí pokusil dát někam do pryč. "Tak to teda ten tvuj fetiš fakt nechápu!"
"Já taky nechápu proč na mě pořád musíš sahat!?" oplatil mu.

"Protože se ti to líbí." odvětil v odpovědi a setřásl ze sebe jeho nohu, aby se mohl chytnout za to bolavé hodně bolavé místo.
"Na takovou píp si přišel jako kde ty idiote zaostalej!?" štěknul na něj.
"Vidim!" zahučel, když se svíjel bolestmi.
"Tak si zajdi pro brejle debile." řekl o poznání klidněji a ještě ho před tím než odešel do budovy pěkně kopnul do zadku.

Zase bolestně zaskuhral. Takhle ho zkopat to se přece nedělá, nehledě na to, že ho nejspíš i vykastroval a zaručil mu impotenti do konce života.
Dobře mu tak nemá ho otravovat.
Yumichika před chvilkou přišel ale ten pohled ho paralyzoval moc na to, aby něco řekl nebo udělal. "Co ti udělal?" chtěl vědět, když se mu konečně povedlo mluvit. I když měl strach že mu taky jednu natáhne.

Trochu se lekl když ho slyšel. "Co tu děláš!?" chytl ho za ramena. "Nemáš být náhodou s ním?!"
"Promiň." zatvářil se lítostivě, jestli když ho tak čapnul tak se leknul spíš on jeho, že mu taky jednu natáhne.
"Proč tam nejsi co se stalo?" chtěl vědět. Mlátit ho by nemělo smysl.
"Stydím se, je mi trapně." odpověděl a odvrátil pohled stranou. "A on říkal, že už musel jít." doplnil ještě.
"Ty si můj hlupáček viď?" usmál se na něj aby mu odehnal ten smutný obličej a objal ho kolem ramen. Tak nic musí mu najít jiného osudového muže. Díky Bohu že měl vyhlédnutého ještě jednoho.
"Já za to nemůžu." namítl s povzdechem, ale víc se k němu přitulil do obětí. Akon ho neměl rád, bee.

"To nic." snažil se ho utišit. Teď ho bude muset dát dohromady s někým jiným. Vytypovaného měl taky jednoho docela rváče, ale tenhle se spíš předváděl. A navíc už mezi nimi zajiskřilo, když se jednou takhle jednou porval a Yumichika na něj koukal a on pak na něj až se praštil o sloup. To by mohlo fungovat.
"Myslíš?" zvedl k němu fialová očíčka. "Akon mě nechce." připomenul mu zklesle.
"Tak se na něj vykašli." řekl mu trochu ošklivě protože se druhý amand blížil k nim. Když byl Madarame skoro u nich tak Yumichiku strčil tak aby spadl na zem a sám šel za nejbližší roh aby věděl jak to zafunguje.

Liška jedna podšitá! Toto se nedělá házet kamarády a křehká stvoření po zemi. Zklesle zamručel a chtěl se zvednout z té špinavé země.
Nabídl mu ruku a podíval se kam Askin zmizel. "Cos tý hormonce udělal že s tebou takhle švihnul o zem?" chtěl vědět a zvedl ho ze země sám.

Zvedl k němu pohled a mírně se začervenal, že to zrovna on musel vidět, ale taky k němu natáhl ruku, aby se mohl zvednout. "Já nevím." zavrtěl nad tím hlavičkou. Vůbec netušil, proč s ním takhle prsknul o zem.
"No nic." uzavřel to a pořádně si ho prohlédl. "Tebe znám že jo? Nebo sem tě už viděl teď nevim."
"Uhm." přikývl v souhlasu a opucoval se od toho prachu a nečistoty, kterou na sebe navalil na zemi. "Když ses pral posledně tak sem tě viděl, ale tys potom naboural do lampy." osvětlil mu.
A jó to málem zabil jednoho debila a pak si to zkazil tou lampou debil jeden. No co se stane i v lepších rodinách. "To je pravda třeba mi tě ta debilní lampa vymazala z kebule."

"Kdyby jo, tak bys přece neřekl, že už sme se někde viděli." připomenul mu a trochu se nad tím pousmál.
"No když myslíš." pokrčil nad tím rameny. "A čí ty vůbec si?"
"Yumichika." představil se mu, zapomnětlivka jedna. "A tátu sem neznal." pokrčil nad tím rameny.
"O moc si nepřišel můj byl krypl." chtěl ho trochu povzbudit. Za tím rohem se normálně mohla konat party jakou měl náš Askin radost že mu to vyšlo. A dokonce jim to spolu i slušelo, kdyby měl s kým tak by si s ním plácnul.

Si může plácnout se zdí ta z toho má určitě taky takovou radost. "A co tvoje máma?" zajímal se dál černovlásek.
"Tu bil protože šlapala." prozradil mu jako by to bylo úplně normální.

"Moje taky." oznámil, jako by to bylo něco, čím by se mohl chlubit, ale spíš to viděl, jako něco, co spolu měli společného.
"Jo Ikkaku Madarame." vzpomněl si a podal mu ruku. "Sem zapomněl."
"I to se stává." usmál se na něj, že se nic neděje a taky k němu natáhl pacinku.
"I v lepších rodinách." doplnil ho.
Potěšeně se nad tím pousmál. Omg! Oni už si i doplňují věty! To je tak úžasné, a navíc ho ještě držel za ruku! Aaaaaw!
"Chceš něco vidět?" optal se ho.
"A co?" optal se zaujatě a naklonil hlavičku trochu ke straně.
"Hezký místečko poď." pobídl ho a začal ho tahat za sebou.
"Tak jo."nebránil se mu a nechal se od něj vést.
Askina by měl někdo poplácat po rameni vážně, že jo. Starší ho vedl po schodech v jednom patře a zavedl ho do jednoho většího výklenku, kde byl vikýř přes kterého bylo vidět až za věznici ven.
Nevěděl, kam ho vedl, ale když ho odvedl nahoru a podíval se ven tím malinkým otvůrkem ve zdi tak mu srdíčko zaplesalo. Normálně takovýhle pěkný výhled nikde po věznici není, ale tohle bylo vskutku krásné. "Je to nádherný." konstatoval s úsměvem.
"Yo dá se říct." pokrčil nad tím rameny. "Je to jedinej výhled ven."
"Je to moc krásný." rozplýval se nad tím a potom k němu vrátil pohled. "Jak si to tady našel." v takové odlehlé a málo přístupné části vězení.
"Já ani nevim. Chtěl sem něco schovat aby mi to nikdo nevyčmuchal a našel sem tohle místečko." vysvětlil mu to.
"Tak to si měl moc velký štěstí, žes našel takhle krásný." vychvaloval mu, jako by to snad našel on sám.
"Yo to asi jo." uznal. Vůbec nevěděl proč ho sem vlastně vzal, ale co už už tu je.
"Děkuju." koukl se na něj a vděčně se na něj usmál. "Je tady krásně." vytáhl se k němu, aby mu mohl dát pusu na tvář.
Kdyby měl co tak by překvapeně vydechl, ale tohle mu vyrazilo dech, tak se jen usmál a přitáhl si ho k sobě. "Není za co." pošeptal mu. Bylo mu s ním hezky a oškliví taky nebyl naopak byl až moc krásný a toho si všiml už když si ho viděl poprvé právě proto narazil do té lampy.
A jak to pěkně cinklo, když to do té lampy napral. Takhle se mu to taky líbilo, když mu opětoval to objetí, Akon na to nebyl, ale takhle to šlo taky a Ikkaku ho dokonce objal už teď.
"Ne že o tohmle místě někomu něco řekneš." varoval ho.
Zavrtěl nad tím hlavičkou a zatvářil se smrtelně vážně. "Nikomu to neřeknu." slíbil mu "Bude to naše malé tajemství." usmál se a mrkl na něj.
Pousmál se a naklonil se k jeho oušku. "Bude to naše místo." pošeptal mu.
Objal ho kolem krku a dal mu pusinku tentokrát na rty. "Dobře. Bude jenom naše."
"Tak jo." přikývl a taky objal, aby mu tu pusu mohl oplatit.
Bylo to moc příjemné, když ho zase po nějaké době někdo objímal takhle hezky i v tom intivním smyslu a ještě dostal pusu. Chudáček už dlouho nikoho neměl a když už tak tady dělal jenom někomu děvku jako třeba Valkeriemu a tomu jeho kamarádíčkovi.
"Víš, že si moc hezkej." sklonil mu trochu poklonu.
Sladce se uculil. Líbilo, se mu když mu někdo říká takové věci, to ho vždycky potěší u srdíčka. "Děkuju, ty se mi taky moc líbíš." oplatil mu a znovu ho políbil, jako by se znali už dlouhé léta.
"Hele a nepotřebuješ ty náhodou brejle?" přeptal se kdyby náhodou on se mu líbí, to vážně.
"Ne." zamítl a mírně se na něj zamračil. "Já mám zrak moc dobrý a vkus mám ještě lepší." ujistil ho a objal ho kolem krku.
"Tak to ten tvůj vkus nechápu, když se ti líbim já." konstatoval.
"To málo kdo." pokrčil nad tím prostě rameny. "Ale hlavně ,že nějaký mám a ty se mi líbíš."
"No tak dobře." řekl nakonec a políbil ho na rty.
Vybídl se mu a opatrně sám víc prohloubil polibek a vkradl se mu jazýčkem mezi rty a otřel se o jeho jazyk.
Nijak se mu nebránil a spíš naopak ten polibek udělal víc vášnivější a plenil ty jeho sladká ústa.
Přimhouřil slastně očíčka, než je taky nakonec i zavřel samou slastí. Hrál si s jím a proplétal s ním jazyk, přičemž ho objímal kolem krku a tiskl se k němu.
Pohladil ho po páteři až ke kříži a víc si ho k sobě přitáhl.
Zachvěl se, když mu tohle provedl a tiše vzdechl do jeho úst. Takové citlivé, ještě když se ho takhle nikdo dlouho nedotýkal.
"Takhle ti to taky sluší." pochválil ho a pousmál se nad tím.
"V-Vážně?" optal se a zvedl k němu zastřený pohled těch jeho fialových očíček s dlouhýma řasama.
"Yo moc." potvrdil mu.
"Děkuju." zavrněl vděčně a znovu si vydobyl polibek na jeho rtech.
"Jaký je první rande?" optal se ho když rozpojil polibek kvůli potřebě kyslíku.
"Perfektní." pochválil ho, když se taky nadechl. "Lepší už to být ani nemůže." skousl si spodní ret.
"No.." nedokončil a otočil mu hlavičku směrem k výhledu kde bylo hezky vidět že už se smráká. "Může."
Zvědavě se na něj koukl a potom ke koukl k malému okénku "A jak?" chtěl vědět.
"Zapadá slunce přece." upozornil ho. "Ty vážně potřebuješ brejle."
"Ajo." odvětil zapomnětlivě. Ano tohle bylo vskutku moc krásné. "Ty jsi romantik?" přimhouřil podezřívavě očíčka.
"Tse neee.." zamítl okamžitě. "To jen že se to hodilo."
"Ale vypadá to tak." řekl zastřeně, než si zase půjčil jeho rty, aby je mohl spojit v polibku.
"To může ale jen se ti to zdá." mávl nad tím rukou.
"Každopádně je to hezká momentka." vychvaloval si a přitulil se k němu.
"Yo je ale už bychom měli pomalu jít nebo tě bude ta hormonka hledat." upozornil ho.
"Nebude." namítl a zakroutil hlavičkou. "Ta je ráda, že se mě zbavila."
"Tak se s nim nebav." poradil mu. "Bav se třeba se mnou."
"Budu." slíbil mu a znovu si od něj půjčil rty, už teď za tu chvilku je miloval.
Zapojil se do polibku a znovu ho pohladil pro tentokrát po vlasech.
Slastně zavrněl, když mu to udělal a opřel se tváří do dotyku jeho ruky. Byl na něj tak hodný a jemný.
Palcem přejel po té jeho tvářičce a pousmál se nad tím.
"Jsi na mě tak hodný." vychvaloval si, aniž by otevřel očíčka, když ho tak hezky hladil.

"A proč bych neměl?" podivil se nad tím.
"Všichni nebyli." povzdechl si.
"Na ty kašli já sem a budu." pokusil se ho nějak uklidnit.
"Dobře." usmál se vděčně a taky ho pohladil po tváři.

"Tak poď tady nemůžeme bejt dlouho." pobídl ho.
Souhlasně přikývl a poslechl ho. Šel tedy poslušně za ním, aby neměli problém.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama