Gefangnis - XXXXI.

1. prosince 2015 v 15:17 | Renji & Uryuu |  Gefängnis

Tenhle děj už se odehrává o týden později. Jelikož už je nějakých čtyřicet částí a zabírá to jen pár dní tak sme museli trochu posunout děj, aby jsme se trochu hnuli tak že prakticky... O týden později... XP


Uplynul více méně týden a všechno probíhalo dobře. Uryuu si už i trochu zvykl a nebyl tak úzkostlivý jako na začátku, ale ještě pořád to nebylo ono. No a Grimmjow a Nnoitra se o něj pořád hádali a snažili se mu vyjít vstříc s tím, co mu jen na očích viděli, přece jen aby to nedělali a nechali toho druhého vyhrát s tím, že i přijdou o šanci mít nějakou levnou slečnu to by bylo ponižující. Dneska měli zase přijít dopisy ale až někdy odpoledne, každopádně o té informaci už věděli a ani se nikoho ptát nemuseli. Většinou totiž dopisy chodí ve stejný den.

"Renji-kun!" zavískal černovlásek a rozběhl se k němu.
"Copak je?" zeptal se trochu vylekaně a koukl se na černovláska.
"Přišli mi dopisy." zaradoval se a ukázal mu je.
"To je super." pousmál se a pohladil ho po hlavičce "Od koho je máš?"
"Od vychovatele od chůvy a služek od táty a od císaře." vyjmenoval a prohlížel je.
Když slyšel, že má dopis od císaře tak se podivil "I od císaře?" zopakoval překvapeně.
"Uhm slíbil mi to ale je podepsaný pod jiným jménem aby se neřeklo." potvrdil mu a uculil se.
"A ty se s ním znáš nějak osobně?" pozvedl v otázce obočí.
"Uhm viděl sem ho hodněkrát, ale mluvil sem s ním jen pětkrát." pochlubil se.
"A to je to tvůj známí nebo něco?" nechápal, jak s ním mohl mluvit s císařem se klidně někdo nesetká za celý život a on už s ním i mluvil.
"Jsem tedy byl sem." opravil se. "Nejlepší kamarád jeho synovce takže sem s ním chodil skoro všude a jednou sem u něj spal v paláci a oni měli nějaké jednání nebo co a Sadoya-san mě donutil se s ním schovat do jedné tajné skrýše a poslouchat, ale on mi pak omylem dupnul na nohu a strčil mě a já z té skrýše spadl rovnou císaři na záda." odvyprávěl mu a začervenal studem.
"To je komický." pronesl, když si to představil. "A co bylo potom, udělal ti císař něco?"
"Ne neudělal." zakroutil nad tím hlavičkou.
"Tak to tě musí mít asi hodně rád." usoudil úctyhodně.
"To asi ano." připustil. "Ale taky mi pomohl Sadoya-san když se císař ptal co sme tam dělali tak mu řekl, že mu to nemůže mít za zlé když mu to sám ukázal."
"A co ti poslal v tom dopise?" optal se zvědavě a naklonil se vtíravě k němu.
"Že je mu líto, co se všechno stalo hlavně to, že sem tady a co se stalo tátovi a taky, že ho dost překvapil můj čin a že sem měl v sobě takovou sílu a všechno abych to udělal a očistil naše jméno a tátu, taky říká, že s tím zatím nemůže nic udělat a, že mi za tím nemůže dát milost i když bych si ji více méně zasloužil a být tady by si zasloužil ten, který to celé způsobil. Mrzí ho že sem tady a taky prý doufá že mi tu nikdo neubližuje že sem si toho užil už dost. Dál říká, že táta už je v pořádku a všichni ho litují kvůli tomu, co se stalo a že sem tady a že nevědí co mu mají říct, prý je poslední dobou jen doma a dlouho ho už neviděli. Říká ať se nebojím a ať mi to tu uteče, že se na mě všichni těší." odříkal mu celý ten vzácný dopis.
"Ten tě má vážně moc rád." usoudil, když ho tak poslouchal a rukou ho objal kolem ramen, aby ho mohl trochu povzbudit a pohladil ho po rameni. "Neboj určo to dobře dopadne a všechno bude zase v pohodě jako před tím."
"Obejmout." poručil si a natáhl ruce do kterých mu vletěl jeden z těch dvou patolízalů.
"Čau!" pozdravil ho se zazubením modrovlásek, když se mu vkradl do toho vybízejícího se objetí a chudáka Reníčka úplně převálcoval a srazil ho na zem. "Dávej bacha, deš jak buldozer!" vynadal mu rudovlásek, když si kecnul na zem.
"Ale já chtěl obejmout od Renjiho." vynadal mu a mírně se na nějzamračill. "A kde je ten druhý?"
Grimmjow se za sebe trochu podezřívavě ohlédl a přimhouřil vražedně modré oči. "Ten je hned v závěsu." zavrčel tajemně a přivinul si chlapce blíž k sobě. "Ty kryso modrovlasá, já tě přetrhnu jako hada!" burácel už vzteky Nnoitra, když i on během následujících pár vteřin vlétl do místnosti. Jejku jejku, druhý buldozér na scéně, zachraň se kdo můžeš!
"Prosím neperte se už." zaprosil co nejhezčím hláskem, co to šlo.
"Ale....!!!!" namítli oba naráz a vztekle po sobě vrčeli. Ani jeden z nich nechtěl prohrát a za ten týden už se několikrát stalo, že se skoro porvali nebo se i hádali.
"Prosím." zkusil to znovu a tentokrát přidal i hezký pohled.
Nnoitra se na Grimmjowa podíval a ten zase na zpátek na něj. Moc se jim nechtělo, ani jeden nechtěl prohrát, ale když se tak krásně koukal a prosil tak by možná mohli trochu povolit a nebo by mohli jít za Nanou a zeptat se ho, jak to dopadlo, určitě je pozoroval a jestli ne tak ho sežerou za živa, i když by museli okusovat jen kostičky, na něm totiž moc masa nebylo.
"Děkuju kluci." zaradoval se a objal modrovláska i on.
Nnoitra se nespokojeně zamračil a zamručel. "A já sem jako vzduch, či co?" prskl uraženě.

"Ne to ne." zavrtěl nad tím hlavičkou a pustil Grimma aby mohl obejmout černovláska.
Nnoitra se spokojeně zazubil a taky chlapce objal a zazubil se na Grimma dole tedy spíš níž.
"Už mě můžeš pustit." upozornil ho.
Poslechl ho a pustil ho, jak chtěl, ale pořád se na Grimmjowa tvářil tak jako vítězně a potěšeně.
"Vy ste trupky." zasmál se nad tím a radši se schoval za Renjiho.
Rudovlásek se zatím zvedl ze země a trochu se opucoval, jako by snad byl špinavý. "Ne já, on je." ukázal Nnoitra na modrovlásek a ten po něm vrhl nevraživý pohled.
"Oba ste." rozsekl to černovlásek a zezadu objal Reníčka.
"Jo aby ste." potvrdil červenovlásek přitáhl si chlapce k sobě, aby na něj tak mohl a mohl obejmout.
Usmál se a přitulil se k němu.

"Neměl bys jim zase odepsat?" optal se černovláska a koukl se na něj.
"Odepíšu ale až večer." prozradil mu. "Zalezu si k sobě a všem napíšu."
"Tak jo." pousmál se a pohladil ho po zádech. Grimmjow a Nnoitra se na ty dva podívali, ale radši nic nekomentovali a jen se nad tím přiblble usmáli. Potom se otočili a odešli najít Nanu, mile rádi by totiž věděli, kdo vyhrál.
"Co chcete smradi?" chtěl vědět když za ním ti dva nakráčeli až do cely.
"Seš příjemnej." pochválil ho černovlasý "Seš fakt příjemnej." pokývl nad tím ještě hlavou. "Kdo z nás vyhrál?" přešel Grimmjow hned k věci, se kterou za ním přišli.
"Mám blbou náladu." odůvodnil svoje chování. "A kdo vám řek že to bude jen na tejden tahle sázka je na nejmíň na měsíc."
"Cože?!" vyjeli po něm oba a vytřeštili oči, za tu dobu se sežerou, a nebo toho kluka... "Jak to že tak dlouho! Tos neřek, že je to na tak dlouho!" vyjel po něm modrovlásek vrčivě.
"A to jako myslíš že to určim za tejden?!" oplatil jim.
"No to bys měl!" řekl nevraživě modovlásek, on moc trpělivosti nikdy nepobral a tak ho to samozřejmě nakrklo, že se tady snaží jen tak pro nic za nic.
"Ty!" křikl po něm a chytl ho pod krkem. "Ty si na mě neotvírej hubu nebo ti jí tak rozemelu, že tě vlastní trenky potom nepoznaj!"
Modrovlásek se zamračil a sevřel mu tu opovážlivou ruku, přičemž se od něj odtrhl. "Abys tak neskončil ty!" oplatil mu vrčivě, přičemž se sotva držel.
"To určitě. Pokud mě paměť neklame tak sem ti už tu tvojí drzou držku rozmlátil a skončil si na ošetřovně. Jestli to chceš zopáknout stačí říct!"
"Ale to sem tě nechal!" bránil se. "Ale jo, klidně si to můžeme zopakovat! Uvidíme, kdo skončí na ošetřovně teď." polopsychopaticky se zazubil.
"Tak poď ty trotle modrovlasej!" odtáhl ho ke dveřím cely a pěstí ho z ní vyprovodil.
Grimmjow zavrávoral, vůbec to totiž nečekal a taky to nebyla úplně nejmenší rána. Vzpamatoval se a zatnul ruku v pěst, přičemž se po něm taky ohnal. Nnoitra jim radši uhnul z cesty a pobaveně se zazubil. Opřel se o stěnu cely i rukama na hrudi, on se zatím bude bavit a koukat se na to představení.
Vyhnul se mu a povalil ho podkopnutím nohy na zem. Ve vězení se přece jen může hrát špinavá hra. Párkrát do něj kopnul a obkročmo se k němu sehl dolů aby do něj mohl začít mlátit i rukama.
Snažil se krýt rukama a jelikož byl Nana dost vysoký tak se napřáhl nohou a kopnul ho silně do břicha, aby ho od sebe dostal a mohl se zvednout ze země, zároveň využil toho, že byl teď na moment mimo kolo a tak mu chtěl ty pěsti oplatit. Nnoitra se zatím spokojeně opíral o zeď a z kapsy si vytáhl krabičku s cigaretami, načež si rovnou jednu zapálil.
Ta rána do jeho skoro neexistujícího břicha ho zabolela možná až moc. Chtl se za něj a druhou rukou se mu bránil. Když po chvilce bolest trochu ustala, tak se mu začal bránit pořádně a taky mu pár slušných ran vrazil.

Těm dvoum se možná nějak do mozku nedostala ta informace o tom, že takhle přijdou stráže a budou mít problém, ale nechtěl jim to nijak kazit a sobě taky ne. Takováhle zábava tady moc často není. Modrovlásek mu chytl tu kostnatou ruku a zkroutil mu jí div mu jí nezlomil a druhou rukou ho silně praštil do hrudníku.
Z úst mu vychrstlo trochu krve když to tak praštil. Chudák už mu není dvacet a ještě má těžkou podváhu měl by si na čelo napsat: POZOR KŘEHKÉ.
Chudák vždyť Grimm jo úplně rozbije, on měl tolik elánu a vášně do rvaní a ještě i docela sílu v těch rukou. Neee, vůbec nic si nedělal z toho, že by mohli přijít bachaři a on potom bude mít trest a na sto pro bude na samotce, ne to ho teď už vůbec nezajímalo, když ho pohltil ten démon plný vzteku a síly. Skoro až mu stiskem drtil tu ruku, za kterou si ho přitáhl k sobě. Pustil ho a prudce ho kopnul do břicha a poslal hodně daleko někam na mříže cely.
Když s ním tak mrskl tak ho hodil na stěnu, do které se pěkně praštil hlavou. Z pusy mu teď teklo mnohem víc krve a hlava a ruka ho boleli snad stejně jako břicho.
Modrovlásek se nad svým dílem jen vesele usmál, skoro až psychopaticky se zubil nad tím, jakou mu to dělalo radost, když se zase mohl s někým rvát, to prostě bylo jeho. Zatím, co on skončil jen z pár podlitinami a roztrženým rtem, chudák Nana na tom byl mnohem, mnohem hůř. "Kdo dostal do držky teď?!" houkl po něm a šel k němu.
Z posledních sil mu podkopl nohy a udělal to tak dobře že se Grimmjow trefil hlavou o železnou postel o kterou to muselo asi hodně bolet.
Když se praštil o kov postele tak to bylo docela dost komické. Ne kvůli tomu, jak spadl na zem a řachnul se o ní, ale jak to pěkně cinklo, jako kdyby se do té postele praštili jinou železnou tyčí. Nnoitra se prostě nad tím musel zasmát. "Ty šmejde....!" procedil modrovlasý skrze zuby, když se držel za bolavou hlavu ve které mu třeštilo a pořádně se napřáhnul, aby Nanu kopl do tváře, za to že on se kvůli němu praštil do hlavy.
"Co to kurva děláš ty modrovlasej zmrde?!" vyjel po něm Akon, když si všiml, co se stalo. Tu poslední ránu viděl a vůbec se mu to nelíbilo. Vběhnul do cely a odstrčil Grimma, co nejdál od toho chudáka v cele. "Copak ty kryple nevidíš, že má dost?!" vyjel po něm.
"Ty se do toho vůbec neser, co ty víš, co se tady semlelo!" oplatil mu stejně kousavě a agresivně. Sebral se ze země a jen se držel, aby nevyjel ještě na Akona. On by to klidně udělal, i když by se nejspíš neudržel moc dlouho, když se vezme v potaz, že by se měl porvat s bývalým nejlepším boxerem, ale to by mu bylo úplně jedno, hlavně že by se s ním rval.
"Dost na to abys ho už nechal ty debile zapoj ten tvůj miniaturní mozek a uvědom si že ten chlap váží dvacet kilo i s botama." vynadal mu a ukázal na Nanu v cele. "Ty vážíš dvakrát víc a seš mladší uvědom si to ty vole dementní." strčil do něj aby mu nepřekážel a šel pro Nanu aby ho zvedl a podepřel si ho přes záda když je tak vysoký. "Chraň tě ruka Páně jestli ten filčar zjistí že je na tom zle." pohrozil mu a vydal se s ním k ošetřovně.
Grimmjow po celou dobu jen vztekle mručel, jako rozzuřená kočka. Sotva se držel, aby nevyjel i po něm a tak ho jen sledoval vražedným pohledem a když odcházel tak udělal ten otrávený pohled i s hláskem "Chraň tě ruka páně..." úšklíbl se.
Chudák sto osmdesáti centimetrový Akon měl na zádech dvou metrovou černou potvoru to musel být vážně zábavný pohled když jeho nohy tahal za sebou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama