Gefängnis - XI.

1. října 2015 v 21:45 | Renji & Uryuu |  Gefängnis




I když mu dal ruce z očí tak je měl zavřené. "Ne já nechci." odporoval. "To nemůžu jít sám?" optal se ho
"Ne tady sou společný sprchy." zamítl. "No tak otevři očíčka nebo tě věku a des pod vodu v oblečení." pohrozil mu.
"Ne prosím já vážně nechci." odporoval dál a oči měl pořád zavřené. "To nemůžu jít až budou všichni hotový?"
"To by ses nedočkal." zavrtěl hlavou a vzal ho za ruku, aby ho mohl začít táhnout s sebou. "Na začátku a ke konci tam moc lidí není tak pod."
Zapřel se mu, tedy se o to aspoň pokusil. "Ne Renji-san já vážně nechci nevoď mě tam!" prosil hp a snažil se aby ho tam neodtáhnul.
"Všechno je jednou poprvé, zlato." pokrčil na tím rameny jako by nic a zastavil se před vchodem. "Svlíkat." zavelel.
Lekl se ho když na něj takhle zakřičel. "Prosím já nechci."
"Ale no tak, Uryuu." zakňoural jak kočka, kterou tahá za ocas a sklonil se k němu. Sprch he tady víc, neboj se a pod, pvosím." smutně se na něj podíval.
"Ne.." zakňoural. "Neměl bys ho tolik nutit, copak nevidíš že z tebe má strach." upozornil ho Akon když si tam jen tak prošel polonahý.
"Ty si všímej svýho ty strašidlo!" sykl po něm nevraživě a cukl na něj rudým pohledem. Pak se ale zase vrátil k chlapci už o poznání klidnější. "Dobře, tak že půjdeš jako poslední jo?" ujišťoval se, když ho k tomu tedy nedonutí.
"Mi polib ty sráči." odbyl ho a šel se vysprchovat. Černovlásek se za ním jen podíval a přikývl.
"Dobře tak tady počkej a já ti řeknu až tam nikdo nebude, ale počkáš si dlouho." upozornil ho a potom tedy sám šel do sprch. "A ty na mě nemluv ty šmejde!" zahučel na Akona, když kolem něj prošel.
Tomu jen stačilo jen trochu natáhnout nohu aby mu ty jeho podkopl. "Jestli nechceš přelomenou čelist tak si nedovoluj."
Kdyby nedal ruce před sebe tak by o ty dlaždičky nejspíš už nehezky vylomenou čelist měl a nebo by byl alespoň bez pár zubů, takhle to alespoň utlumil rukama. "Hahaha, mam z tebe úplně nahnáno." pronesl až s bolestným sarkasmem a zvedl se ze země. "A vůbec měl si bejt ještě na samotce ty smolaři!" připomenul mu.
Chytl ho pod krkem a msknul s ním o zeď, tak že se rudovlásek pěkně praštil do hlavy. "Hele mě nedělá problém v tý samotce klidně hnít jen za tvojí zkurvenou mrtvolu tak mě ser ještě chvíli a jestli sis nějak v tý tví prázdný kebuli usmyslel že seš tu king jen proto že tě to štěně bere jako štít tak si na omylu chlapče." vyčetl mu do tváře a pak už ho jen pustil na zem a šel na druhou stranu místnosti.
Bolestně sykl. Bolelo to a nejspíš ještě dlouho bolet bude. Klidně by tušil, že by takhle mohl zničit i dlaždičky na zdi, ale nejspíš naštěstí ne. S Akonem se nikdy, nikdy neměl vůbec v lásce. Přišel mu, jako chladná namyšlená mrcha, protože prostě byl někdo a neměl ho rád a vůbec ani v nejmenším v tom nehrál Uryuu žádnou roli. "Namyšlený, hnusný hovado..." zamručel si pro sebe, když se bolestně chytnul za hlavu a koukl se na ním, nejradši by ho tím pohledem rozcupoval na kousky a potom ty kousky utopil! Všechny!
Černovláskovi se tam vůbec nelíbilo. Pořád kolem něj někdo procházel, a jeden na něj dokonce i sahal. Chytl ho dvěma prsty za bradu a řekl mu že jestli má prdelku stejně tak hezkou jako xichtík tak se prý bude těšit. Naštěstí potom hned odešel. Chlapec se schoval aby už na něj nikdo nemohl a jen doufal že si ho nikdo nevšiml.
Dál u si Akona a naštěstí ani on jeho nevšímal tak že už byl více méně klid. Jen ho trošku bolela hlava, ale to přejde za chvíli. Rychle se umyl a ručník si ovázal okolo beder. Ano extrémně pospíchal, přece jen nechal ho tam úplně samotného a moc dobře, věděl, co je tady za existence, klidně by se mohl zase vrátit a už by ho nenašel tam, kde ho ponechal. Tak že, si jen ovázal ručník a šel zase zpátky za ním, aby ho zkontroloval, jestli tam ještě je.
"Nesahej na mě!" zavískal když na něj jeden z nich přišel a pokusil se ho vytáhnout z jeho úkrytu. "Ale no tak nebuď baba." protáhl zrzek a zatahal ho k sobě.
Nespokojeně se nad tím zamračil, když ho viděl, jistě zase on, to mohl tušit. "Kurosaki, dej si odstup." pohrozil mu a chytl ho za zápěstí, aby ho mohl odtáhnout od chlapce. "Jak vidíš tak nemá zájem."
"A ty si jeho tiskovej mluvčí či co?" optal se ho otráveně.
"Jo sem, těší mě." přikývl a strčil ho, aby zmizel tam kam měl, když měl cestu do sprchy a ne, aby tady stepoval. "Udělal ti něco?" optal se chlapce a chytl si vlasy do rukou, aby si je mohl trochu vyždímat.
"Říkal že se pudeme sprchovat spolu." prozradil mu a snažil se z té představi trochu vzpamatovat.
"Aha." přikývl chápavě. "To nic neboj se, teď už ti neublíží. Na toho si dávej pozor je takovej dost oprsklej a drzej." poradil mu, když si ždímal vlasy.
Nemohl se na něj dívat. "Počkej nedělej to." napomenul ho a dal mu ruce co nejdál od vlasů. "To nesmíš dělat takhle si je zničíš."
"Oni dorostou." odvětil, jako by nic, ale už to tedy neudělal, když se mu to nezamlouvalo. "Jak to, že tě to napadlo, že si je takhle zničím?"
"Maminka mi to říkala." řekl potichu a přešel za něj aby mu mohl upravit vlasy. Rozdělil mu vlasy do tří pramenů a zapletl mu copánek.
"Ach ták." odvětil a nechal ho ať si hraje, i když se trošku sklonil, aby se na něj nemusel tak natahovat. "To byla určitě moc chytrá, žena." poznamenal a podal mu černou stužku, kterou si normálně vázal vlasy.
Vzal si od něj stužku a svázal mu cop. "Asi jo." přikývl.
"Děkuju." poděkoval mu, když mu zapletl a svázal vlasy a otočil se k němu čelem. "Řekl bych, že tvoje maminka byla moc krásná." poznamenal, když si ho tak prohlížel.
"Proč to říkáš?" nechápal, jak mohl vědět že byla krásná.
"Protože se říká, že kluci sou většinou po matce a holky po tátovi. Ty máš zvláštní stavbu těla. Jemnou a mírumilovnou. Máš hezký linie těla a velký modrý oči. Není moc těch, kteří by měli takový hezky oči. Taky máš plný rty a hebký vlásky. Seš po mámě." vysvětlil mu svůj odhad a pohladil ho jemně po líčku.
"Aha." přikývl chápavě. Sedl si na jeden z košů na prádlo co tam byl a začal kopat nohama. Čekání ho nebavilo, nikdy. Ať čekal v pozoru nebo na otcově židli v práci a nebo tady.
"A jak to že ty máš jiné?" zajímal se. Když tu sou jen obyčejné tak proč a jak to že on má něco jiného.
"Když sem sem přišel tak sem nějakou dobu používal tyhle jejich věci, jenom že potom se mi začala loupat kůže a byla hrubá a mastili se mi vlasy, měl sem je zničený a strašně moc mi padali, úplně sem cítil, jak mě bolí." vysvětlil mu tu jeho otázku a koukl se na něj.
Přesunul se k němu a začal si hrát s jeho vlasy. "Byla by škoda kdyby si o tak hezké vlasy přišel Renji-san."
Překvapeně se na něj podíval a pousmál se, ale nechal ho ať si hraje, bylo to příjemné. "Myslíš?" optal se a přimhouřil červená očíčka.
"Vím to máš je moc krásné." pochválil ho a rozpletl mu cop aby mu je mohl zaplést složitěji a líp.
"Vypadám jako holka." namítl a povzdechl si nad tím. Právě kvůli té barvě vlasů, zezadu vypadá, jako holka. Nechal ho, aby si hrál, docela se mu to líbilo, bylo to příjemné, nikdo mu nikdy moc na vlasy takhle hezky nesahal.
"To není pravda." zamítl mu. "Taky bych chtěl být takový jako ty ty máš svaly a tetování a si hezký, mě pořád nadávali."
"To se ti jen zdá." pokrčil nad tím rameny. "Všichni mě měli buď za holku a nebo za nějakýho namyšlenýho budižkničemu." povzdechl si nad tím. "Potom za to krutě zaplatili." šeptl si pro sebe vražedně a zatnul jednu ruku v pěst.
"Podle mě si moc hezký a nejsi budižkničemu." naklonil se k němu aby na něj viděl a usmál se na něj.
Koukl se na něj a oplatil mu úsměv. "Ty seš tak sladkej tvoreček, že se ti prostě nedá odporovat." konstatoval a vztáhl k němu ruku, aby ho mohl pohladit po tvářičce.
Zasmál se a oplatil mu pohlazení. "Nebude vadit když ti zapletu vlasy trochu složitěji?" optal se pro jistotu.
"Ne " zavrtěl nad tím hlavičkou "Klidně si hraj je to příjemný." vybízel ho a přelezl si k němu, aby měl lepší dosah.
"Tak jo." přikývl a začal mu dělat plno úzkých, malých copánků které pak spetl do jednoho velkého.
Sprchy se pomalu vyčistili až do posledního a on tam mohl jít, nejspíš už by tam neměl nikdo další jít, tak že by měl být vzduch čistý. "Vezmi si zatím moje. Zítra možná budeš mít něco jinýho." dal mu svůj šampon a gel, aby neřekl a nemusel se mít tamtím, jako ostatní. "Mám počkat tady?" zeptal se ho.
Vzal si od něj co mu podával a šel do sprch. "Jak jen chceš." křiknul na něj z místnosti a šel se sprchovat.
"Dobře." odvětil si už pro sebe a vydal se tedy alespoň obléct do uniformy, aby tam nemusel stepovat ještě další půl hodinu. Když tam byl poslední tak už by na něj nikdo jít neměl.
Na sprchu moc zvyklí nebyl. Hned jak zapnul vodu tak sykl bolestí, protože na sebe pustil moc horkou vodu, tak to hned napravil a rychle se umyl aby tam na něj Renji nemusel dlouho čekat.
Zatím se šel převléct, ale potom se zase vrátil zpátky, aby ho mohl hlídat a kontrolovat, aby se náhodou někdo nerozhodl, že ho půjde na chvíli navštívit.
"Hotovo!" ozmámil mu s úsměvem když s ručníkem ovázaným těšte pod klíčními kostmi a s jedním uvázaným do turbanu na hlavě.
"Šikovný." pochválil ho a odlepil se od zdi, aby se o ní neopíral. "Jaký to bylo?" optal se ho informativně, když se před tím tak mermomocí bránil, že nechce.
"Dobré jen sem se trochu opařil, ale to je jedno." mavl nad tím rukou jako by nic a víc se zahalil
"Kde ses opatřil?" optal se a podal mu jeho uniformu, aby se pak mohl i obléct, když už tady nikdo nebyl. Většina vězňů už byla u sebe v celách nebo v celnici, protože jinam už nikdy moc nemohli.
Vzal si od něj uniformu, když mu ji podával. "Jen trošku na zádech a tady." ukázal si na hrudník.
"Neboj zejtra to určo bude v poho." pověděl mu a pak se otočil, aby se mohl převléct a neřekl, že ho tady ještě vočumuje.
"A nekoukej." upozornil ho aby se nedíval a rychle se usušil aby se mohl začít převlékat.
"Rozkaz, pane." odvětil jako nějaký desátník v armádě. Chvilku mu to tak vydrželo, ale pak stočil pohled k docela špinavému a ušmudlanému zrcadlu, kde byl jeho odraz, sice ne celý, ale byl.
Zase dostal větší uniformu, ale co už nadělá bude do ní muset dosrůst. Pokusil se nějak si svázat pas u kalhot aby mu tolik nepadal a pak si vzal i vrchní díl ale zatím ho ještě nezapínal. Sundal si turban a začal si sušit i vlasy
"Promiň, ale vězeňský uniformy nejsou dělaný pro takový malí tvorečky, tak že je trochu složitější tady sehnat něco na tvojí velikost." omluvil se mu s pokrčením ramen a vrátil pohled před sebe.
"Nekoukej!" vykřiknul jako holka a snažil se co nejvíc zakrýt, ale podklouzlo mu to na mokré podlaze a spadl na zadek.
"Jezusky." koukl se na něj a pousmál se nad tím. Takový stydlivý, chudák. "Musíš dávat pozor." poradil mu a šel k němu, aby ho mohl vzít za ruce a pomohl mu se zvednout zase na ťapky. "Nebo se ti tady něco stane. Neboj se já tě neukousnu tady chodí klidně všichni nahý před ostatními a je to všem jedno." pokrčil nad tím rameny pousmál se. "Navíc si myslím, že ty se nemáš za co stydět."
Zase celý zrudl a tentokrát i za ušima. Zakroutil hlavou a nejraději by se teď propadl hanbou a nechal by tam Renjiho a jeho milion copánků jen tak aby na to zapomněli.
"Bolí to." zamumlal a koukal se do země.
"Neboj to bude dobrý." pousmál se a očistil ho a vysušil mu vlásky ručníkem, aby mu trochu pomohl. "Vezmu tě zpátky do celnice a zítra ti seženeme nějaký uniformy na tebe."
Zarazil se když se ho začal takhle dotýkat a sušit mu vlasy ale nechal se a ani se nepohnul.
"Tak." pousmál se a dosušil mu vlásky a pak zapnul uniformu. "Aspoň se ti v tom bude líp spát, to bys klidně mohl mít i jako deku." uculil se nad tím.

"I tak je tu zima." postěžoval si a usmál se na něj.
"Jestli chceš tak si můžeš vzít ještě tu deku co máš na druhý posteli v cele, stejně tam nikdo nespí." mávl nad tím rukou a objal ho rukou kolem ramen a vydal se s ním do celnice.
Podíval se na jeho ruku kolem svých ramen a hned vrátil pohled před sebe. Nikdy před tím mu tohle nikdo neudělal jedině tak jeho otec a to bylo za jeho život snad jen třikrát. Rozbušilo se mu srdce a jen doufal že to není slyšet a že si nevšimne toho jak je rudý. "Tak dobře."
"Šikovný si." pochválil chlapce a pohladil ho rukou po rameni. "Jestli chceš tak můžeš jít hned spát a zabalit se do dek." ale to už bylo na něm, do toho ho nikdo nutit nebude.
"Děkuju." usmál se na něj. "Ale já nejsem ještě unavený."
"Tak můžeš zůstat vzhůru a můžeš si sednout k nám nebo já pudu k tobě to nevadí, nějak to uděláme." pokrčil nad tím rameny jako by nic.
"A ty nejsi unavený?" optal se ho. "
Nerad bych tě otravoval i teď."
"Dneska nejsem. Vyspal sem se ze včera." mávl nad tím rukou "Můžeme si povídat jestli chceš nebo něco vymyslíme, určitě se určitě přidaj."
"Tak jo." přikývl a šel do celnice.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co říkáte na naší společnou dílovku Gefängnis?

Úžasný! Piště dál!
Ujde to
Nevím
Jsou i horší věci
100% NOUP

Komentáře

1 Neli Neli | 2. října 2015 v 20:56 | Reagovat

OMG!!! Je to geniálne, ale ešte musím prečítať ďalšiu časť inak by som nemala kľudné spanie :P

2 Renji Renji | Web | 3. října 2015 v 13:21 | Reagovat

Ďakujem!!! X3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama