Gefängnis - I.

6. září 2015 v 22:42 | Renji & Uryuu |  Gefängnis





Pro info ten neznámí strážný, se kterým tam potom Askin flirtuje tak se jmenuje Shane a tady je to jeho přítel. Můj nápad to nebyl, ale tak když už tam je tak proč to kazit, mrsk ho tam ať má taky Askin radost XD BTW: jeho obrázek je dole pod článkem...


Život je velmi těžký a krutý ač se na první pohled může zdát že je krásný, ale opak je pravdou. A pohled z druhé strany té vězeňské taky není procházka růžovím sadem. Život tam a život venku je stejně tak krutý v celé dokonce horší. Končí tam ti jež ohrozili život svobody a tak byli odvedeni na místo kde se ono zlo hromadí. Každý den tam může vzniknout spor který může stát i život nebo víc, ale ne vždy je to tak zlé.
Někteří takhle odsouzení nikdy nepoznali něco jiného než krutost a bezcitnost okolního světa. Všechno to mělo různé důvody, ale ten nejčastější byl že jim ostatní lidé nerozuměli. Jak by taky mohli. Dav je jen stádo tupích stvoření které přijímají názor většiny. Když se v davu ocitne někdo kdo se odlišuje je hned ten špatný. Není divu že se potom ten člověk začne chovat tak jak to od něj lidé čekají a pak skončí tady. Ale ve vězení jsou lidé kteří skončili podobně a pochopí.
Život s lidmi kteří jsou si vzájemně podobní a je snazší když si vzájemně mohou porozumět a vyslechnout aniž by je všichni hned odsuzovali bez toho aniž by vyslechli jejich názor a příběh. Každé ráno stejně jako dnes je hned nastup, aby se přepočítali vězni a rozhodlo se, co se dnes bude konat a co komu bude přiděleno za práci. "Vstávejte vy kůže líný!" křikli stráže a stiskem tlačítka ve otevřeli všechny celý.
"Polobte mi." zahučel rozespale ružovovlásek z jedné cely. Ranní buzení přímo nenáviděl, protože ho budili podle rozvrhu, což sou pravidla a ty už vůbec nemusel. Navíc mu to nedávalo čas na jeho ranní rutinu, neboli pětset kliků, každé ráno hned co otevřel oči teď musel počkat a to bylo pro někoho kdo to dělá od mala hrůza a děs a někoho by za to nejraději prohodil oknem.
"Ale di už by sis na to mohl zvyknout." namítl rudovlásek z postele. Ještě se mu z postele nechtělo a tak si pořád vegetil v pelechu, na který si už jakš takš zvykl a dokud vážně nebude zle tak se ani nezvedne. "Sklapněte a nástup!"
"A ty snad jo když nás buděj každej tejden jinak!?" křiknul po něm a hodil po něm svůj polštář z pod hlavy a obličej mu spadl na tvrdo. "Auu." zamumlal a protřel si bolavou tvář.
"Super mám o jeden polštář víc díky." uculil se a vzal si pod hlavu i ten druhý, který mu byl určitě z lásky darován.
"Ten si pak vemu." prozradil mu a vstal aby se protáhl. "Ste hluchý vy zmrdi!" zařval na ně strážný.
"No jo no jo. Klid už dem." zahučel rudovlásek a vytáhl se do sedu a pak se zvedl úplně, aby si protáhl ztuhlé tělo. Pak se vydal z celý ven stejně jako všichni ostatní na nástup.
Ružovovlásek taky vylezl z cely a plácnul po zádech vysokého černocha z vedlejší cely. "Brý ráno princezno." pozdravil ho.
"Drž hubu vole" křikl po něm a vlepil mu pohlavek. To mravy hned takhle po ránu do něj mlátit.
"Hej to bolelo mami!" řekl jako malý kluk kterému se něco nelíbí.
"To mělo bolet, dostals po hubě." usmál se vítězně a všichni šli pomalu na nástup, kde jim bylo všechno vysvětleno a nejdříve šli jako vždy na snídani.
"Co to dneska bude dámy? Omeletka z hadích vajíček? Vývar z krys a nebo dokonce dezert z hajzl papíru?" křiknul po jídelně ružovovlásek hned co vešel do dveří.
"Tvoje chtě chci mít." koukl se na něj rudovlásek přes rameno. Vždy byli všichni se záření v jednom dlouhém hadovi a chodili si pro tác s něčím, co vypadalo, že to už někdo někdy použil a pak vrátil. A pak dostali něco co bylo podobného ovesné kaši nebo tak něco. Prostě jen kydanec na tác.
"Drahá máš novej účes nebo si přes tu dobu co sem tě neviděl zkrásněla?" optal se jedné kuchařky u vídeje. "Chceš facku nebo pěstí?" zeptala se ho hned co ho viděla. Každé ráno se ptá na takové hlouposti.
"Hni prdelí kdo tě má furt čuchat?!" vynadal mu Nana a strčil do něj, aby už vypadnul a zbytečně nezdržoval. "Stejně ti nedá." uchechtl se Renji a zasedl si ke stolu.
"Říká největší smraďoch z celý věznice." opáčil staršímu a šel si sednout k Renjimu a naklonil se k němu. "Tobě taky ne." pošeptal mu do ucha.
"Ale já to nepotřebuju a navíc má vim že by mi stejně nedala." uculil se na něj vítězně a vyplázl jazyk. "Jo stejně ti nedá tak drž hubu a krok." přidal se Nana "Kdo by se chtěl dívat na ten tvuj hnusnej xicht."
"Ty máš co říkat ty hubo." oplatil mu. "Co ste na mě dneska tak hnusný vy svině židácký?"
"Já sem hodnej." namítl nejmladší zatím co prohrabával tu šlichtu.
"Nám novinky kdo je chce slyšet?" pochlubil se jim Nana. On se úplně vyžíval v tom že vyzvídal drby a potom je šířil dál. Tady byli drby na všechno a na všechny a každý se v tom vyžíval.
S drby tady normálně žili to by jinak nebylo ono, kdyby si hned po ránu neřekli nějaké ty drby. "Posloucháme."
"Slyšel sem že Askin vytáhnul z jednoho strážnýho že dneska přijde mladý masíčko." prozrasil jim a upil z vězenskýho kafe.
"Vážně? Jaký?" optal se zvědavě rudovlásek. "Nějakej malej kluk?" zajímal se starší.
"Jo přivedou malý dítě do takový bandy opic tomu věř hele." řekl ironicky.
"No některejm by to udělalo radost, co ty víš." pokročil nad tím rameny. "A co ještě víš." vybízel ho Bazz.
"Vim že to není žádný děcko ale mladej je bude tady jeden z nejmladších. Takže máte smůlu usnrkanec to zas tak úplně nebude."

"Tak to bude dobrej matroš." připustil růžovovlásek a napil se z kelímku s ne příliš kvalitní kávou. Taková hnusná obarvená voda na hnědo. "A kdy ho přivedou?" zeptal se červenovlásek.
"Dneska ale kdy to nemám tucha, vim ale že je z vysoce postavený rodiny a zajímala se o něj i samotná císařská rodina." prozradil jim tuhle velkou pikantnost.
"Tak to bude zajímavý. Musíme hlídat, aby se nám někam neschoval nebo ho nenašel někdo jinej." poznamenal Renji. Ne moc často se stává, že sem zavítá někdo z vysoce postavené rodiny a už vůbec, aby se o to zajímala až císařská rodina.
"Proč si ho chceš zamluvit jako první nebo co?" optal se ho ružovovlásek a strčil ho do ramene.
"Protože můžu." ušklíbl se na něj prostě a sám se nad tím zaradoval, jak geniální vymyslel odpověď. "A taky protože, se tady už dlouho nestalo nic zajímavího, tak jistě pochopíte, že já musim bejt VIP."
"Koho tu pomlouváte chlapci?" optal se jich Szayel když objal Bazze zezadu kolem krku.
"Nikoho nepomlouváme, zlato." trochu zaklonil hlavu, aby na druhého viděl. "Jenom Nana říkal, že má dneska přijít někdo novej." vysvětlil krátce rudovlásek.
"Opravdu tak to se těším. Mám si to nechat pro sebe?" optal se jich a sedl si vedle Nany naproti Bazzovi.
"Jak chceš, ale myslim, že to stejně dlouho nevydrží ututlaný." usoudil rudovlásek "Jo takový držky, co tu sou to za chvíli roznesou, jak krysí mor." souhlasil Nana.
"Jako vždycky tady se to šíří rychlostí světla." přikývl. "A víte aspoň kdy ho přivezou?"
"Někdy asi odpoledne." řekl zamyšleně růžovovlásek. Většinou, když sem přijde někdo noví tak odpoledne, když dopoledne tak je to jen velmi řídce.
"Konečně sem přijde někdo nový." potěšil se Szayel. "Yo už je mi z tý rutiny na blití aspoň tu bude nějaký vzrůšo." přidal se k němu Nana a podstrčil Bazzovi pod stolem pět cigaret.
Vzal si od něj cigarety a nepatrně mu pokynul hlavou na znamení díku. "Nooo jo." protáhl červenovlásek zamyšleně a koukl se k hromadícím se vězňům, který už byli nasnídaní a šli z jídelny. "Já nevim, jak vy, ale já du." rozloučil se s nimi, než se zvedl, by mohl odnést ten tác a jít ven.
"A kam deš Renji?" optal se ho Szayel a sladce se na něj uculil.
"S davem." odvětil prostě a mávl na něj na rozloučenou. Uvidíme, co budou mít dneska za práci a kdo bude mít co, i když po většině případů to bývá stejné a nudné.
"Mě se dneska makat teda fakt že nechce zas sem dostal tu nejhorší šichtu." postěžoval si punkáč a opřel si obličej do dlaně.
"A jakoupak?" zeptal se zvědavě růžovovlásek a podepřel si tvářičku jednou rukou, kterou si opřel o desku dlouhého vězeňského stolu.
"V kotelně to mám za trest ještě z toho minulýho tejdne." v kotelně bylo nejvíc práce a taky byla nejtěžší ať bylo léto nebo zima. V zimě ale topilo a uklízelo a v létě se uklízelo a připravovalo se na zimu. Ať to bylo kdy chtělo tam dole bylo horko jako v pekle.
"Ummm, tak to mě moc mrzí, že musíš být tam dole." pronesl soucitně růžovovlásek a stáhl obočí. "Já budu zase uklízet na chodbách." svěřil se mu.
"Tak to se potkáme." oznámil mu Nana. "Uděláš mi křoví až budu hulit že jo? Když budeš chtít tak ti pak pár cigaret i dám."
"Samozřejmě." koukl se na něj přívětivě Szayel a uculil se jako malí kluk. "Pro tebe cokoliv." mávl nad tím rukou, jako by se nic nedělo.
"Hodný chlapec." pochválil ho a přitáhl si jeho obličej blíž aby mu mohl dát pusu na tvář. On se nezdal ale byla to velká přítulná drzá držka. "Hej bacha na hubu. A jak to že on je má zadara!?" křiknul po stářím Bazz.
"Protože může." koukl se na mladšího, načež použil tu Renjiho oblíbenou odpověď, kterou používal na všechno, co se dalo. "Je to takový sladký a roztomilý zlatíčko." pohladil Szayela po hlavince a usmál se na něj. "Děkuju." oplatil mu ten sladký úsměv nejmladší.
"Ste se spikli proti mě ne kurva už." naštval se růžovovlásek. Sou na něj od rána hnusný a ještě tohle no toto. To jim něco provedl nebo co. Fuck the logic fakt že jo.
"Ne nespikli, no tak, lásko moje, já tě mám přece rád." naléhal mladší a natáhl se přes stůl k němu, aby ho mohl obejmout, jak jen to šlo. "Mám tě nejradši, že všech tady."
"Tak mi to potom dokážeš ano?" pošeptal mu nemravně do ouška. Trochu ho od sebe odtáhl a vstal od stolu. "Já du nebo mě ty dole sežerou a taky du hulit tak cs ženy." rozloučil se s nimi a odešel.
Szayel na Nanu jen zběžně mávl na rozloučenou, aby se pak tady o něj nepovídali žvásty, že neumí ani pozdravit, než se zase vrátil pohledem ke staršímu "Někde na tajném místečku?" přimhouřil jantarová očíčka a přejel mu prstem po hrudníku i přes vězeňskou uniformu.
"Samozřejmě nemravo." zavrněl a naklonil se k němu blíž. Zatracená výška. "Někdy by ses mohl kouknout i pod ní jestli by si chtěl zlato." pošetal mu do ouška a jemně ho do něj kousl.
"S největší radostí." zasténal smyslně, ale tlumeně, když byl u něj tak blízko tak si dal záležet, aby to šeptání hezky vyznělo. Jaká škoda, že tady jsou ti otravní bachaři a hlídají taky, kdyby si dali alespoň na chvíli svátek a zmizli odsud, ne oni tu prostě musí stalkovat.
"Co ďáblíku půjdem?" zeptal se ho a naposledy se napil té odporně vyhlížející kávy. Díky Bohu že v ní je aspoň ten kofein.
"Ďáblík souhlasí." uculil se a natáhl se k němu, aby mu mohl věnovat letmí polibek. Odtáhl se a vydal se odnést tác a počkal na něj, aby mohli potom jít
Tác s tou šlichtou se mu odnášet vůbec nechtělo za tu námahu mu to jídlo nestálo. Oni to stejně potom uklidí ti co mají ten den nastarosti kuchyň a jídelnu a navíc to tu nedělá plno lidí tak co. Přešel k ružovovláskovi, chytl ho kolem ramen a šli pracovat.
Kdyby mohl tak by s ním klidně šel dál, ale pro jejich smůlu oba měli práci plně někde jinde. "Tak na obědě?" optal se a zvědavě se po něm koukl. Vždycky bylo buzení a pak se museli jít přepočítat a hned po tom na snídani, po které následovala práce ta trvala do oběda, což více méně stačilo vzhledem k tomu, kolik tu bylo lidí, tak že se to dalo zvládat. Pak se de na oběh a po něm můžou jít ven na dvůr, i když je to někdy tak, že někteří musí pracovat, ale někdy zase ne, to je vyjímečně.
"Trupko před obědem se potkáme na chodbě až budem dělat, máme pak společnou chodbu." připomenul mu. Naposledy na něj mrknul a šel svým směrem.
"Tak jo, pa." mávl na něj prozatímní na rozloučenou a otočil se, aby mohl jít zase za svou prací. Šůrování podlah, fuck yeah, kdo by to nechtěl.
Mezitím co pracovali tak se roznášela informace o mladém masíčku všude po věznici. Někteří se těšili na to že tu bude někdo nový a někteří zase na to že když je to chlapec z urozené rodiny, že to bude hodně lehký terč na šikanu a už se nemohli dočkat až ten jeho zhíčkaný xichtík uvidí.
Určitě tady bude prvních několik dní velice populární, jako nějaká superstar nebo Justin Bieber u mladých nadržených náctiletek. Jo nejspíš tak nějak to tady bude těch pár dní vypadat, sice možná ne u všech, ale někteří se tak určitě chovat budou.
Všichni o něm věděli jen to co zjistil Askin od toho bachaře. Askin vždy dostal to co chtěl a bylo jedno jak toho měl dosáhnout, nezajímali ho pomluvy pro něj to byl projem zájmu a obdivu který tak strašně miloval. Byl to jeden z největších narcisů tady a taky se tak i prezentoval. Pokud viděl někoho koho chtěl, musel ho mít.

Typické. Vždycky se všude v jakékoliv skupině ať už je to za mřížemi nebo se, se najde někdo, kdo je arogantní a někdy až moc, ale zase na druhou stranu, kdyby nikdo takový nebyl a všichni byli v pohodně tak by nebyla žádná sranda. I když pravda, někdy je to až otravné, že by si ti lidé zasloužili jednu nebo dvě vlepit.
"Tak co zlatíčko pověz mi. Kdy se k nám dostaví jeho výsost?" optal se smyslným hláskem Askin když se lepil na jednoho z mladých strážných.

"Do toho ti nic není,navíc, nikdo z nás vám to ani nemusí říkat." namítl strážný a mírně se na něj zamračil "A vůbec pokud vím, tak tady máte práci tak mlč a dělej!"
"To bylo včera, já mám práci a ty taky." trval si na svém mladý strážník a jen se za ním koukl pořád zamračeným pohledem.
"Tvoje práce je se na mě dívat a děláš to i když nemusíš a teď si takový. Nechápu tě to sem se ti zprotivil?" podíval se na něj přes rameno a pak už jenom začal se svojí prací aby mu náhodou ještě nevynadal.
"Moje práce je tě hlídat." namítl a založil si ruce na hrudi "Protože, kdybych nedával pozor tak bych pak měl problém a pak bych dostal vynadáno a nebo klidně musel taky uklízet."
"Jo tak pán se bojí že když si se mnou bude povídat tak bude muset uklízet ach ták tak to chápu hlavně že si bereš šichty aby si hlídal speciálníě mě." pokýval chápavě hlavou. "Tak už ode mě nic nečekej."
Povzdechl si a protočil nad tím oči. "Dobře tak promiň, ale pochop, že kdyby na to třeba náhodou někdo přišel tak by mě klidně mohli i vyhodit, hm?"
"Nech mě." odsekl mu uraženě a dál pracoval.
O božíčku tak tohle bude na dlouho. "No tak." snažil se. Rudovlásek se nad tím jen pobaveně pousmál. Jistě, jako vězeň do toho kecat nesměl, ale sám v duchu se tomu vysmívat mohl. Sice se šichty mění, kdo bude s kým pracovat, ale když už se naskytne nějaká dobrá skupina tak už to stojí za to a potom to hned může někomu říct.
"Co posloucháš vypadni!" sykl na rudovláska a šel co nejdál to šlo aby je neviděl měl jich všech dost.

"Já neposlouchám. Jen se to nedá přeslechnout, víš?" opravil ho s neviným, pravdivým úsměvem. Mávl na něj hardíkem na rozloučenou a dál si šůroval 'svůj' stůl.
"Víte co polibte mi oba dva." tak a naštval se úplně. Položil všechno co měl v rukou a vypadl odtamtud.

"Ojoj, měl bys ho jít hledat." koukl se na strážného s úsměvem. "Nebo budeš mít pak průser i ty páč si ho nechal zdrhnout." podotkl. "Nejsem debil." ušklíbl se na mladšího "A vy ostatní zkuste dělat bordel, než přijdu." pohrozil, než se vydal za Askinem.
Ten si šel za roh zapálit, má jen jedny nervy a na ty idioty si je plácat nebude. "Co ty tu chceš?" štěkl po něm hned co ho viděl ani cejtit ho nemohl jak ho naštval.

"Nechci mít problém a ty bys taky neměl chtít, klidně bys mohl skončit na samotce, copak si chceš přidělat víc problémů?" optal se ho.
"Co ti je do mích problémů? Ani bych ti nechyběl tak o co ti de?" vyjel po něm uraženě a kouřil si směle dál.
"Docela dost, vzhledem k tomu, že tě mám hlídat, byl bych docela rád, kdyby ses zase vrátil. Už sem se ti přece omluvil." snažil se.

Hluboce potáhnul a vydechl mu kouř do obličeje. "Tak to zkus líp."
Odehnal obláček kouře rukou. "Moc se omlouvám, odpustíš mi to?" zkusil to tedy znovu v jiném podání.
Potěšeně se na něj usmál a natáhl se pro polibek. On vždy dostane to co chce a je na to hrdý. "Odpustil sem ti už dávno ale ty si prostě takový ňouma že sem ti v tom ten tvůj krásnej nosánek vymáchat musel lásko víš."

"Seš zlí víš to?" mírně se na něj zamračil, takhle si s ním hrát a ještě tak přesvědčivě. "To ti není hanba si se mnou takhle hrát?" pokáral ho a vzal mu cigaretu "Ale to se mi na tobě líbí." usmál se a vrátil mu polibek.
Usmál se do polibku a jemně ho kousl do spodního rtu. "A co ještě se ti na mě líbí?" optal se ho a rukama ho objal kolem pasu a sjel i trochu níž.

"Takových možností, z toho se nedá vybírat." zamítl nad tím výběrem "Líbíš se mi celý." shrnul to a vybídl se mu, načež se sám natáhl pro polibek.
"A teď něco za něco ano lásko?" nabídl mu. "Prozradím ti jak zařídit aby ty krysi o tom co se stalo neřekli ani slovíčko a ty mi povíš víc o tom novém kloučkovi."

"Tak dobře." souhlasil a jemně ho políbil na krk "Poslouchám."
"Takže za prvé vyndáš z téhle kapsy ty cigára." sáhl mu na kapsu ze zadní strany kalhot. "A dáš ji tý rudovlasý potvoře a řekneš mu ať si hned zítra ráno u snídaně řekne o 34 té tmavovlásce která má vlasy do tykadel a ona mu do cely přinese pozornost od Mendla a ty cigarety ať rozdá ostatním co tam sou a uklízí a přesvědčí je aby držely ty jejich zkurvený držby." pošeptal mu a dal mu pusu na tvář.

Zprvu to znělo docela složitě a pochybovačně, že to vůbec vyjde, tak ale, on sám za mřížemi nikdy nebyl a jen z toho, když se koukal na ty, co za mřížemi jsou tak se z toho něco naučit možná dá, ale to, co se děje dál, to nikdo nepozná, pokud nepatří mezi ty odsouzené. "Tak dobře." souhlasil.
"Si na řadě miláčku povídej." vyzval ho a vzal si zpátky svojí cigaretu ze které mohl už jen tak dvakrát potáhnout a nic víc.

"Šéf říkal, že by ho měli přivézt někdy krátce po obědě. Myslím, že tak do jedné hodiny, ale než ho vůbec pustí ven nebo zavřou tak ho nejspíš bude ještě chtít vidět ředitel a tak." pověděl mu.
"Takže si velkej taťka chce prohlédnout ten malý zázrak jo?" pousmál se nad tím a típl cigaretu na kterou už vůbec neměl chuť, byl nadšený že ví zase něco nového. "Miluju tě víš to si zlatíčko za to si zasloužíš odměnu."

"Jo, nejspíš, chce vědět, co je to za člověka, když se o něj zajímal i císař." pokrčil nad tím rameny. "Jakou odměnu?" změnil téma.
Šibalsky se na něj usmál a naklonil se k němu blíž aby mu mohl šeptat. "Do you want to fuck me?" optal se ho smyslným hlasem a políbil ho za ouško.

Upřímně něco takového čekal, ale i tak bylo mnohem lepší to slyšet. "Milerád." usmál se nad tím a políbil ho na rty. "Ale tady nemůžeme." ještě by sem někdo přišel a to by byl teprv problém.
"Já vím a moc mě to štve." přiznal se mu.
"Ummm..." zamručel souhlasně a zapřemýšlel. Jaká to škoda. Teď měl hlídat ty individua tam, ale s trochou štěstí by na to nikdo nemusel přijít. "Co záchody." navrhl.
"Kdy?" optal se nedočkavě a v očích měl jiskřičky. Vždycky se těšil na to že s ním mohl být a sex s ním neměl každý den a chtěl si to užít. Chtěl ho a to moc.

Přemýšlel, kdy by asi byla nejvhodnější chvíle a nejmenší možnost, že by na ně někdo mohl přijít. "Až se všichni budou řadit na oběd, zkus jít někde mezi posledními, budu čekat na chodbě u jídelny, určitě mě najdeš. Většina stráží bude hlídat v jídelně." prozrazil mu svůj plán. Stráže budou v jídelně hlídat, vždy tam hlídají, už se párkrát stalo, že by se vězni porvali.
"Tak dobře lásko ujednáno. Budu ten úplně poslední aby si mě viděl a mohli by sme být spolu." sladce se na nej uculil a pohladil ho po tváři. "Ta bradka se mi moc líbí nech si ji."

"Dle rozkazu, pane." usmál se a mrkl na něj. "A teď jestli by ses zase mohl vrátit zpátky, aby sme z toho neměli problém." pošeptal mu a jemně ho kousl do krku.
"Vrátím ale ty se mnou." vzdychl a vybídl se mu. "Budeme hrát že si mě naháněl přes půl věznice a že si hodně naštvaný a já se budu držet abych ti hned neskočil kolem krku a žebral o to aby sis mě tvrdě vzal protože mě moc vzrušuje když se zlobíš "
"Dobře." souhlasil a otočil ho zády k sobě, přičemž se na něj na chvilku natiskl. "Budu se na tebe hodně zlobit." pošeptal mu do ouška. Pak ho strčil do zad, aby ho trochu popohnal kupředu a hrál, přesně podle těch praviděl, která padla. Bude se moc zlobit.
Skousl si spodní ret a tlumeně zavzdychal. Ten prevít ho ještě provokoval. "Pust to bolí ty pitomče." sykl na něj když ho začal táhnout za ostatními.

Stále ho tlačil dál chodbou a možná ho trochu silněji svíral. Když ho odvedl zase zpátky až do jídelny, kde se uklízelo tak ho pustil a strčil ho do velké místosti. "Ještě jednou takhle zdrhneš tak si mě nepřej! Příště by to mohlo skončit i hůř, kdybych to řekl řediteli!" křikl na něj.
"Tse." odfrkl si uraženě a jako pán si urovnal uniformu aby ji neměl zmačkánou a v klidu přešel na svoje místo.

"Zkus to znova a můžeš se vrátit klidně se zlomeným nosem. Nikdo mi v tom nebrání, varuju tě!" pohrozil mu naštvaně. Většina zde přítomných se samozřejmě musela podívat, copak se to dělo, přece si nemohli nechat ujít nějaký rozruch tady, když tu jinak byla taková nuda.
"To by tě přišlo draho. Můj nos stojí tolik co celej tvůj šesti měsíční plat plus týden a dva dny k tomu." odsekl mu a dal si ruce na hrudi v kříž. S čísli mu to šlo vždycky tak proč toho taky někdy nevyužít a neprocvičit si mozek.
"Leda ve snu a koukej zase něco dělat, nejsi tady od toho, aby si tu dělal problémy a stál jako tvrdý y,koukej makat nebo tě přetáhnu a dost už!" křikl na něj rozhořčeně.
Naštvaně chytl do ruky koště co bylo opřené opodál a naoko začal zametat. Každý den musel pracovat, ale popravdě nepracoval nikdy. Vždycky to jen tak hrál a jen postával, ze všech vězňů co tu kdy byli se napracoval nejmíň.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama