The Iron II.

8. června 2015 v 15:38 | Nisure |  Thirty Shades of Vandenreich
Pairing: Renji x Cang Du
Warning: ummmmm.... chudáček malinkej Cang-chan <:oPoznámka: První verze už byla, ale aby toho nebylo málo, tak sem dáme i druhou verzi tentokrát jen s Reníčkem :)


"Renji-san." objal rudovláska pevně a přitiskl se k němu. Byl tak moc šťastný, že ho má konečně někdo rád za celou tu dobu, když tady v paláci ho nikdo rád nemá.
Kouknul se na černovláska dolů a sladce se na něj usmál. Když on byl tak strašně roztomilý a připomínal mu Uryuu. Těma modrýma očíčkama a tvářičkou a taky se pořád omlouval a všechno. "Seš tak roztomiloučký." vychvaloval si a taky ho objal.
"Nejsem." zaprotestoval a odvrátil pohled stranou, aby mu nebylo vidět do těch rudých tváří.
"Seš." trval si na svém a jemně ho vzal za bradu, aby se na něj podíval zpátky.
Cítil, jak byl úplně rudý a styděl se za to, připadal si blbě a nehezky, ale Renji si to něm nemyslel, i když nevěděl, proč.
"Seš moc kvásný, roztomilý a sladký, Cang-chan." ujišťoval ho.
"Děkuju." odvětil nesměle. Bylo to hezké, že si to myslel, i když to nebyla pravda.
"Nepodceňuj se tak. Nesluší ti to." usmál se na něj povzbudivě a pohladil ho po zádech.
"Ale ty jsi jediný, kdo si to myslí." konstatoval na svou obhajobu.
"Protože je to pravda. A nepodceňuj se nebo ti zacpu pusu." pohrozil mu.
"Jak?" zeptal se mírně plaše černovlásek.
"Rukou nebo pusou." odpověděl mu pohotově.
"Já už budu hodný." hlesl a pomalu povolil stiskl, jež ho objímal.
"Ty se bojíš?" usoudil a zkoumavě se na něj koukl.
"Ne."
"Vážně ne, rozhodně to tak vypadalo." podezříval ho.
"Možná trošku." připustil nakonec.
"Proč?"
"Není to hezké a bojím se, že bys mě potom už neměl rád." vysvětlil důvod svých obav.
"To není pravda. Není dobrý posuzovat jen podle zevnějšku a ty máš krásný rty." uklidnil ho a jemně ho pohladil po rameni.
"Opravdu?" vrátil k němu opatrně modrý pohled.
"Ano, moc hezký." přikývl souhlasně.
"Renji-san, já tě mám rád." uculil se vesele a vrhl se mu kolem krku, div ho neuškrtil.
"Já tebe přece taky." usmál se a taky ho objal a pohladil po zádíčkách. Vážně mu připomínal Uryuu. Trochu se k němu naklonil, aby ho mohl políbit do vlásků.
Zvadl k němu modrý pohled a zadíval se mu do červených očí. Nevěděl proč to udělal.
Přejel mu palcem po těch jemných rtech a taky se k němu naklonil, načež spojil jejich rty v polibku.
Zachvěl se při tom doteku a překvapeně vytřeštil oči. Zapřel se rukama o Renjiho hrudník a pokusil se od něj odtáhnout.
Sjel rukou po jeho zádech dolů k pasu, aby ho mohl jednou rukou obejmou a přitáhnout si ho blíž k sobě, aby se mu tak nevzpíral. Pomalu se jazykem dostával až do druhého úst, aby se mohl dotýkat jeho jazyka a taky ho zapojit do hry.
Snažil se mu vymanit a uhnout, ale když se ho dotýkal, tak mu to začalo připadat i docela příjemné, když cítil ve vlastních ústech mladšího jazyk. Tichounce zasténal a přestal se tak mermomocí snažit ho od sebe odtlačit. Přimhouřil oči a opatrně se sám zapojil.
Natlačil černovláska na postel za nimi a položil ho zády na ní, načež se vedle něj podepřel rukama.
Zachvěl se nervozitou a sevřel v rukou Renjiho bílou uniformu. Byl to divný pocit, připadal si jako obklíčený, když nad ním takhle byl.
"Ty se bojíš?" zeptal se, když rozpojil polibek, aby se na něj mohl podívat. Vypadal tak strašně roztomile, když měl červené tvářičky a byla na něm vidět ta nejistota a všechno.
"J-Já jen..." dostal ze sebe a snažil se pohledem uhýbat někam jinam, hlavně, aby se na mladšího nemusel podívat.
"Seš sladkej." neodpustil si a sklonil se k němu, aby ho mohl kousnout do spodního rtu a znovu ho vtáhl do polibku.
Semkl víčka k sobě a tlumeně zasténal ho polibku, když znovu cítil ten zkušený jazyk v jeho ústech. Znovu se mírně zapřel o druhého hruď.
"Neboj se mě, já ti nic neudělam." usmál se nad tím, jak se mu vzpouzel. Prohrábl prsty ty černé vlásky a koukl se mu do té jeho sladké tvářičky. "Si k nakousnutí Cang-chan." a jemně ho pohladil po narůžovělém líčku.
"Děkuju." odvětil nesměle, aniž by se na něj koukl. Nechtěl se červenat, bylo to nezvyklé a styděl se, když se na něj takhle Renji koukal a všechno.
Pousmál se nad tím a naklonil se k němu, načeh ho pohladil po stehni a pozvolna přešel až na jeho vnitřní stranu. Jemně ho kousl do krku.
Tlumeně zasténal a zachvěl se. Stáhl nohy instinktivně k sobě a pokusil se ho od sebe odtlačit. "R-Renji-san..."
Pobaveně se pousmál nad tou reakcí, když on byl tak strašně sladký a roztomiloučký. Přesunul se rukou k jeho prdelce a jemně jí stiskl v ruce.
Překvapeně vytřeštil oči a skoro se až zajíkl, když to udělal. "Renji-san." zkusil to znovu a sevřel bílou uniformu. Nebyl na to zvyklí, že se ho takhle někdo dotýkat a vůbec takhle se k němu choval a to všechno.
"Moc bych tě chtěl." pošeptal mu u ouška a obtáhl jazykem jemně jeho konturu.
"C-Co...?" dostal ze sebe, přičemž se mu mírně zlomil hlas.
"Chtěl bych, abys ležel na zádech a sténal pro mě." upřesnil mu do ouška a mírně se pousmál.
Byl dočista šokovaný a zaražený tím, co říkal a když na něj takhle sahal. Nevěděl, co má dělat, bylo to možná i příjemné, ale zároveň divné. "T-Tak dobře..." dostal ze sebe nakonec.
"Ty se bojíš?" optal se ho jemně a pohladil ho po tom rudém líčku. Vydal se prsty po té bílé uniformě, aby ji mohl začít pomalu rozepínat.
Vztáhl k němu ruku a chytl mu ruku v zápěstí, aby se ho nějak pokusil zastavit, ale stejně to bylo marné "Ne." odvětil prostě a pootevřel modré oči.
"Vážně ne? Vypadá to jinak." namít a pomalu mu rozepl celý vrch uniformy, načež jí rozhalil, aby mohl prsty přejet po té odhalené pokožce.
"Ne... Já jen... Já ještě nikdy neměl poměr s mužem a já..." dostal ze sebe tiše po kouskách. Mírně se chvěl, když na něj takhle sahal. Bylo to něco nového, nebyl na to zvyklí, ale nebylo to tak úplně nepříjemné, v jistém slova smyslu to snad i příjemné bylo.
"Neboj to nic neni." uklidňoval ho a naklonil se k němu, přičemž jazykem přejel po jeho klíční kosti a pomalu se začal přesouvat níž.
Překryl si ústa rukou, aby se mohl nějak utlumit a stiskl víčka pevně k sobě, když to samé udělal sjeho bradavkou ústy a následně jí začal dráždit mezi prsty.
"Ty seš tak roztomilej." neodpustil si úsměv a začal se polibky přesouvat dolů pod hrudník na bříško, načež sevřel v ruce lem spodku bílé uniformy a pomalu jí začal stahovat dolů.
Vytřeštil oči a vychl Renjiho ruku, aby ho zastavil. "Renji-san..." dostal ze sebe polekaně selý rozechvělí.
On byl tak sladký, když se tak moc bál, to bylo tak neodolatelné, nemohl uvěřit tomu, že ho ještě nikdo neměl, aaaaaw. "Neboj se, budu opatrný." natáhl se k němu a znovu ho vtáhl do polibku a zároveň ho tak přiměl, aby si zase hezky lehl na záda a on mohl dokončit svou započatou práci.
Bylo mu tak strašně trapné, že před ním musel být takhle nahý a ještě k tomu pod ním a on na sobě ještě měl všechno oblečení. Tiskl víčka k sobě, aby se pokusil na ten fakt nemyslet.
Na chvilku se mu odtáhl od úst, a nahradil rty za prsty, jež mu hezky vsunul mezi rty a hrál si s jeho jazýčkem, aby je zároveň mohl zvlhčit.
Tlumeně zasténal a přel pootevřené oči se na něj koukl, co chce dělat. Otíral se jazýčkem o jeho prsty, i když nevěděl, proč mu je dal místo jeho vlastních úst.
"Takhle ti to sluší mnohem víc, než když se tváříš, jako kakabus." pochválil ho a rozepnul si vrchní část bílé uniformy, přičemž jí pak nechal sklouznout dolů ze svých ramen. Vytáhl prsty z jeho úst a pomalu se s ními vzdálil z černovláskova dohledu. Zapřel se vedle něj druhou rukou, aby nemohl utéct a opatrně přejel prsty po jeho vstupu.
Znovu vytřeštil oči a cukl sebou, ale nemohl utíkat, když ho rudovlásek držel pod sebou, bez možnosti úniku z jeho spárů. "Renji-san, ne... Já..." začal panikařit. Chytl druhého za paži a pokoušel se, aby ho nechal jít.
"Neboj, nic to není, ze začátku to bude jenom trošku nezvyk." sladce se uculil nad tou jeho plachostí. Začal se do něj jedním prstem tlačit a pak mu dal chvilku, aby si na to ten pocit zvykl.
Tlumeně zasténal a sevřel mladšího ruku. Chvěl se a cítil, jak se celý napínal a snažil se ten pocit, co to v něm vyvolalo nějak potlačit. Bylo to divné, neznal tenhle pocit, ostatně, jako všechno z toho, co tu s ním dělal.
"Uvolni se, potom to bude lepší." pošeptal mu u ouška a jemně ho do něj kousl. Nechal ho a pak začal pomalu prstem v něm pohybovat.
Znovu tlumeně zasténal a skousl si spodní ret. Nejradši by se zakopal někam hluboko pod zem, takhle ztrácí i ty zbytky svojí důstojnosti.
Byl tak sladký, nejdarši by ho samou láskou umačkal jako tu pískací gumovou kachničku, co lidé mívají v koupelnách. Jezuskote to je taky tak děsně kawaii, i když je to jenom hračka! Po pár chvílích přidal i druhý prsty, aby ho mohl začít opatrně roztahovat.
Znovu tlumeně zasténal a koukl se na něj, co s ním dělal. Bylo to mírně nepříjemné, ale zároveň to bylo i takové slastné, nepopsatelný a zatím do teď nepoznaný pocit. "R-Renji-san..." zajíkl se.
"Neboj se, já ti neublížím. Budu opatrný." uklidňoval ho a něžně ho kousl ho krku "Ze začátku to bude jenom trošku bolet, ale potom už to bude dobrý." převyprávěl mu to předem, aby se mohl připravit. Přidal ještě třetí prst, aby ho mohl, co nejvíce roztáhnout a potom se odtáhl. "Hned sem zpátky."
Když z ničehož nic prsty vytáhl a odešel kamsi pryč tak se za ním podíval. Přemýšlel, jestli má využít volného času k tomu, aby se pokusil utéct a zachránit se před tím a nebo tady má zůstat hezky jako poslušný pejsek. Bohužel, jeho zvědavost mu nedovolila se pro jis
totu ani nepohnout, nechtěl, aby mu ublížil tak radši bude hodný a zůstane, jak mu bylo Renji řekl.
"Tys tu zůstal? Já myslel, že vemeš roha, když tě pustím." překvapeně se na něj podíval, když ho viděl na stejném místě, kde ho i ponechal. Vrátil se zpátky a naklonil se k němu, přičemž jazykem přejel po jeho bříšku a hrudíku až nahoru přes ohryzek ke rtům.
Slastně vyhrdl a sevřel kožešiny pod sebou. Zaklonil hlavu a semkl rty zase pevně na sebe, aby nebyl slyšet. Netušil, jak to, že to ze sebe tak rychle vyhrkl, to bylo samovolné, neměl nad tím kontrolu.
Roztrhl zuby stříbrnou folii a vytáhl z ní gumový obsah. "Budu dávat pozor, tohle ti pomůže, aby to tolik nebolelo, neboj." usmál se na něj zatím, co si natahoval kondom a naklonil se k němu, aby ho mohl políbit na rty.
"A-Ale..." dostal ze sebe, než se mu zlomil hlas. Byl úplně rudý o tom nebylo pochyb, ale styděl se a bál se a nemohl to všechno popsat, připadal si bezradně a jako v pasti.
Podepřel se vedle něj rukou a druhou nasvěroval své vzrušení proti němu, přičemž se o něj otřel, než se do něj pomalu, pozvolna špičkou prronikl.
Rozklepal se a přerývaně zasténal. Překryl si ručičkama ústa, aby se udržel zticha a pevně si je tak tiskl. Zaslzeli mu očíčka a zaleskli se v tom návalu vodní hladiny, která se mu tam nalila.
"Ale přece bys neplakal." podivil se a opatrně do něj začal pronikat hlouběji.
"J-Já... nee-enpláču..." dostal ze sebe, než mu přetekli slzičky a on stiskl víčka pevně k sobě, aby se to už neopakovalo.
"Ale vždyť si to chtěl." naklonil hlavu trochu ke straně a naplnil ho tak, aby mu neublížil. Přece jen vypadal tak křehce a bezbraně a všechnooo, nemohl mu přece ublížit, nebo spíš, než nemohl tak mu nechtěl ublížit.
"Nechtěl." vychrlil ze sebe souvisle přes ruce, kterými si zakrýval ústa.
"Eh... ale nebránil ses." opravil se a spokojeně se nad tou opravou pousmál.
"A byla to chybáá!" protáhl přes další slzičky možná až hérecky, jako malé dítě, tedy spíš, ale spoň tak to Renjimu připadalo, lehce.
"Ale di, neboj se." snažil se ho uklidnit a sklonil se k němu, aby do něj mohl začít pomaloučku vnikat, aby si na to mohl zvyknout a neublížilo mu to. Díky tomu kondomu to ještě lépe klouzalo, tak si mohl být jistý, že pokud se nebude moc zmítat nebo nebude dělat voloviny, tak se mu nic určitě nestane.
Zase si překryl ústa rukama a rozechvěle je tam držel, aby mohl ty zvuky tlumit. Nebyl na to zvyklí, bolelo to, ale když do něj rudovlásek vnikal tak pomalu tak to bylo i tak nějak snad i příjemné nebo jak jinak ten pocit nazvat. Divný pocit mravenčení v podbřišku.
Pohladil ho jemně po stehni a naklonil se k němu, aby ho mohl políbit na krk a jal se obradovávat jeho hrdlo až ke klíční kosti letmími polibky, po kterách za sebou zanechával mírně vlhkou stopu.
Snažil se tlumit své vzdechy a výdechy v ústech a doufal, že to, co neudrží v sobě tak utiší jeho dlaně. Líbilo se mu, to co s ním mladší prováděl, i když si to sám sobě možná nechtěl přiznat.
Pro něj tohle tempo bylo pomalé, byl zvyklí na tvrdší způsoby, ale když měl pod sebou takovou malou hromádku neštěstí, která by se mu rozpadla ještě víc, kdyby na něj zkusil to, co dělá normálně. Těžko říct, co si zvolit spíš, ale myslel si, že už by si na to mohl zvyknout a tak zkusmo vnikl trochu hlouběji, než před tím.
"Ahhah!" vyrazil ze sebe a prudce otevřel oči. Netušil, co to bylo, ale cítil, jako by se tam uvnitř něčeho dotkl, čeho neměl, že to tak.... těžko říct co to vůbec udělalo.
"Ááá." úplně se rozzářil a zpozorněl "Že bych našel tvůj bod G." pozvedl tázavě jedno obočí a odtáhl se, aby na něj viděl. Znovu do něj takhle pronikl, jako před tím.
"Aaagghh!" vyrazil ze sebe a prudce se prohnul v zádech a sevřel v ruce kožesiny pod sebou. Nevěděl, co to dělal, aby co to vůbec bylo, ale bylo to zároveň příjemné a zároveň bolestné.
Podepřel se vedle něj oběma rukama a víc se mu natěsnal mezi nohy, aby měl lepší přístup a trochu zintenzivnil přírazy, aby mohl takhle drážidt jeho prostatu ještě víc.
Křečovitě svíral chudáčky kožíšky a celý se z toho klepal. Bylo to divné a nešlo to potlačovat. To, co dělal před tím šlo, ale tohle už bylo prakticky nemožné, aby to zastavil. "R-Renji-saan....!" vyrazil ze sebe těžce.
Pousmál se a jal se rukou vydat k jeho rozkroku, aby ho mohl začít třít ve steném tempu, jako do něj přirážel. Cítil, že už mu moc nechybí. Zrychloval se mu dech.
Pustil jednou rukou kožešiny a místo ní křečovitě sevřel rudovláskovu paži. "D-Doo...st!" zachraptěl, měl pocit, že by mu měl tu ruku zlomit, ale nemohl si pomoct.
"Kdybych teď přestal... Tak bys mi to nikdy neodpustil." hlesl spíš šeptem mezi výdechy. Nechal ho ať mu svírá ruku. Ani tak to nebolelo, jako že tam spíš potom bude mít dost viditelné otisky těch prstů, co ho tak svíraly. Cítil, že už mu moc nechybělo a ještě párkrát do něj přirazil, než slastně zachraptěl pod návalem orgasmu.
Vytřeštil modré oči a prudce se prohnul v zádech. Když ho dráždil rukou a ještě tam uvnitř neznámo, jak tak to už nevydržel a projela jím ta neznámá vlna horka a vzrušení. Skoro až vykřikl slastní a na pár setin vteřiny se neovladatelně rozklepal, než úplně povolil tělo a i očíčka mu vyčerpáním zeskelnatěla, přičemž zůstal jen ležet na zádech zvedajíc se mu pouze hrudník v rychlích nadesích.
Vystoupil z něj a klekl si na zem, přičemž si tvář položil na jeho hrudník. Cítil, jak má rozpálenou kůži a jak rychle dýchá a bije mu srdce. Jemně se nad tím pousmál a podíval se na svou ruku, jež měl potřísněnou od bílé tekutiny. Přitáhl si jí blíž ke rtů a jazykem a rty jí očistil. Zvedl pohled a koukl se na černovláska. Chudáček malý utahaný.
Vzal ho do náruče a zvedl se sním. Položil ho dál na postel, aby nespadl a lehl si k němu na postel. Překryl přes ně jeden velký kožíšek a objal ho jednou rukou, kterou si ho k sobě ještě víc přitáhl. Vypadal tak utahaně a vyčerpaně. Jak sladký. Pousmál se a jemně ho políbil do černých vlásků, než taky usnul.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama