The Vampire Story III.

12. dubna 2015 v 22:21 | Nisure & Kate |  Spolupráce
Pairing: Ichigo, Ogichi, Ishida
Warning: yaoi, trojka, znásilnění... (neplánované)

Poznámka: Je to společná povídka, ale dokončená jen mnou, nějak mi to nebavilo tak sem řekla, že to dokončím sama, eeech... Nu což, navíc se to zvrtlo tak, jak se to zvrtnout nemělo, ale co naděláme.

Už se nemohl dočkat. Kdyby jenom ty chodby nebyly tak dlouhé a stejné. Už asi po třetí se ztratili při cestě k té místností. K té loži, kde byl on. Ach jakej měl hlad! Jenom doufal, že zase nepotkají Aizena tentokrát by z toho nevyvázl jenom s bolavým zadkem. A taky doufal, že nebude mít Ishida zamčeno jako obvykle. Ale podle jeho výpočtů by tak být nemělo ...
To by byla velká škoda. K němu se nikdo moc nedostane, když má věčně zavřené dveře.Teda, ne že by byl problém třeba ty dveře vyrazit nebo tak podobně, ale to by pak byl problém a to nikdo nechtěl. "Jak ještě daleko?" šťouchl do zrzka vedle sebe.
"Ticho musim se soustředit." jako by to uměl. Po očku se podíval po svém společníkovi. Je zvláštní, když někdo nepije krev tak dlouho až nezbělá. Stává se to opravdu jen ojediněle.
"Jáááááásně." protáhl sarkasticky bělovlasý a přikývl. Připadalo mu, že chodí pořád dokola. On Ichigo určitě ani cestu nevěděl a zase jen hádal, to by se dalo čekat.
"Hele támhle to je!" radostně vyjíkne a zrychlí krok ke černým dvoukřídlým dveřím s červeně zdobenými obrazci.
"Ale, ale, ale." chytl ho za lem oblečení a zastavil ho, aby nemohl jít dál. "Král de první." usmál se povýšeně a odstrčil ho za sebe, aby mohl jít první on.
"TY A KRÁL?! tak to ne pusť mě!" odstrčil ho zrzek z cesty a rozeběhl se ke dveřím.
"Já sem král!" ukázal na sebe a když se takhle sebevědomě rozeběhl tak mu krásně podkopl nohy, aby se trošku uzemnil a on mohl jít vznešeně dál.
"TAK TO ANI NÁHODOU!" vykřikne a strhne ho k sobě na zem při čemž se o něj zapřel a zvedal se. "JÁ SEM KRÁL!"
"Ne nejsi!" trval si na svém a stáhl ho zpátky na zem. Zapřel se mu rukou o obličej a odskočil od něj dopředu.
Natahoval se po jeho noze, aby ho mohl zase shodit, ale zarazil se, když uviděl otevřené dveře a v nich stála postava.
Tak to oni dva tady dělali takovej vyrvál. Samozřejmě, co taky mohl čekat, kdo by to jiný asi mohl být a dělat takový bordel. Povzdechl si a protočil dramaticky modré oči.
"Heleme se." pochechtl se zrzek vstal a vydal se ke dveřím. Byl moc rád, když mu to černovlasý ulehčil a nemusel vyrážet ty dveře.
"Vrať se do hrobu." odsekl mu a vrátil se zpátky do svého pokoje přičemž za sebou zabouchl dveře. "Neumíš to." vynadal mu Ogichi a odstrčil zrzka stranou.
"Co?" nasadil nechápavý výraz, než mu to docvaklo. "Hej! Já za to nemůžu!" oplatil strknutí a zabouchal na dveře. "Otevři nám!" zakřičel do dřevěné desky.
"Nikdy!" houkl z druhé strany dveří. Nebyl takový idiot, aby je pouštěl tak špatně na tom vážně nebyl. "Jasně že neeeeee, vždyť se tě chudák lek!" vyčetl mu bělovlásek a znovu ho odstrčil od dveří, aby mohl sám zaťukat.
"Tak fááájn zkus to sám stejně ti neotevře na to je až moc pyšnej." ustoupil mu z cesty a přistrčil blíž ke dveřím.
Vítězně se na něj usmál a dal nos povýšeně nahoru v gestu vítězství. "Otevři ty dveře nebo to pude po zlim." znova na ně zaklepal.
"Na to ti tak skočí." odsekl s rukama zkříženýma na hrudi. "To ta tvoje hlavička nevymyslí něco jinýho?" provokativně vztáhl jednu ruku a rozcuchal mu jeho bílé vlasy.
Mírně se zamračil a aniž by se po něm koukl tak ho praštil pěstí do obličeje, aby ho od sebe dostal, co nejdál a co nejúčinněji to šlo. "Kušuj, neruš mistra."
"Au!" vyčítavě se po něm podíval. Proč mu to vůbec o tom Ishidovi říkal? Ale to je teď fuk. Namáčkl ho na dveře a rukou sáhl Ogičimu mezi nohy a jelikož druhý neměl dlouho žádnou krev, tak byl slabší a to moc dobře věděl. Teda aspoň si to myslel.
"Hele, prrrr, na tebe taky dojde." chytl ho za ruku a odtlačil jí stranou. Vzal za dveře a silou je otevřel, když to tedy jinak nešlo a hodil Ichiga dovnitř.
"Tse kazíš každou radost." opáčil a zvedl se ze země, na kterou před tím spadl.
Chudák černovlásek se lekl, když mu sem ten pitomec takhle vletěl a koukl se na Ogichiho vedle sebe. "To ty jí kazíš." vyčetl mu s úšklebkem.
"Nene!" zatvářil se jako neviňátko. "Ahoj Ishido dlouho sme se neviděli." převede pozornost jinam a taky se ho musel dotknout na té jemné a nevinné tváři.
Znechuceně se na něj ušklíbl a ucukl od něj. "Já se o tebe neprosil, ani o jednoho z vás tak zmizte." podíval se po obou vyčítavě.
"Ale no tak!" nenechal se a natlačil se na modrookého, čímž ho donutil se opřít o stůl, jenž byl za ním.
Zapřel se o něj rukama a odtlačil ho alespoň na jejich délku od sebe, na jeho poměry byl už na pět set metrů moc blízko. "Vypadni."
"Ne." s úšklebkem taky natáhl ruce. Jednou ho chytl za bok a druhou mu vložil na mladšího úd.
"Di pryč!" křikl po něm a znovu ho od sebe, teď už silou odstrčil, aby mu dal pokoj. "Jo nech ho bejt, když tě nechce." souhlasil bělovlasý a odstrčil zrzka pryč.
"Hele byl to můj nápad! Já ho chci první!" okřikl se a vrhl se přes Ogichiho na černovláska.
"Koho to zajímá, odjeď." odstrčil ho stranou a hezky ho rukou uzemnil, aby dal pokoj. Osobní prostor, bitch!
"Hej!" to se mu nelíbilo. Odstrčil bělovláska a podkopl mu nohy, takže druhý spadl na zem a obkročmo si na něj sedl a začal ho horlivě líbat. Strašně moc to chtěl a bylo mu jedno od koho.
Pousmál se a dravě se zapojil do polibku a chytl ho za boky, aby si ho mohl přitisknout blíž k sobě. Černovlásek se zatím jal toho momentu, aby se mohl zkusit odplížit pryč.
Cukl sebou a koukl se na zrzka na zemi. "Pusť!" snažil se ho odstrčit stranou, aby ho nechal jít.
"Svážem ho?" koukl se na druhého pod sebou a hlavou ukázal na takové provazy co bývaly na závěsech.
"Chudák, ho zabiješ, chceš mít pak u Aizena průser?" pozvedl tázavě jedno obočí a stáhl černovláska za nohu k nim na zem.
"A co s nim teda provedem?" zeptal se a nedočkavostí se zhoupl v bocích.
"Nic." pokrčil rameny a trochu zaklonil hlavu, aby na černovláska viděl. "To bych tady rád." odvětil souhlasně chlapec, i když tušil, že to jen tak rozhodně nebude.
"Ale já mam hlad." zaztěžoval si a natáhl se po chlapcově krku.
"To já taky." souhlasil s ním a přitáhl si zrzka blíž k sobě dolů, přičemž se mu ostrými zoubky zakousl do hrdla.
Z úst se mu vydral neurčitý zvuk. Překvapením vykulil oči a zapřel se mu o hruď, ale pak se přecejen podvolil. Konec konců, proč mu to nedopřát?
Spokojeně se usmál a zavrněl do jeho kůže a poklidně si dál chlemtal krev přímo od zdroje.
"To stačí." upozornil ho mírně, když cítil, že mu už moc té červené tekutiny nezbývalo.
Nechtělo se mu odtahovat ještě, když mu to tak zachutnalo, ale nakonec po pár chvilkách sebepřemlouvání se tedy odtáhl a olízl si rty.
"Chm." naklonil se k bělovláskovi a jazykem mu vtrhl mezi rty a hluboko do těch sladkých rtů a ochutnal tak vlastní krev. Na jeho vkus byla výborná. Ještě, když se mísila s chutí druhého.
Vybídl se mu a taky se zapojil do polibku a nechal ty chutě ať se spolu mísí a míchají dohromady.
Lehce mu vzdychl do úst. Už to nemohl vydržet. Jednou svou rukou se vydal ke svému rozkroku a jal se dráždit.
Usmál se a pustil černovláska jednou rukou, aby mohl nahradit Ichigovu ruku tou svou a následně ho trochu nadzvedl, aby se mohl vydat k jeho vstupu a pronikat do něj prsty.
Rozpojil polibek, potřeboval se nadechnout a zároveň v ten moment se z jeho hrdla vydral pronikavý sten.
"Hmmm zníš docela dobře a taky docela dobře vypadáš z tohodle pohledu." neodpustil si poznámku a přidal další prst.
"Ať ... neuteče." poukázal na chlapce, který se pomalu soukal pryč a víc se mu vybídl. Chtěl víc těch zručných prstů.
Zaklonil hlavičku a chytl ho volnou rukou za nohu, aby nemohl pryč. "Na tebe taky dojde." ujistil ho s úsměvem a přidal ještě jeden prst.
"Ah." Prohnul se v zádech, když to ucítil. Tohle se mu líbilo, moc líbilo. Sehnul se k druhému a až moc chtivě ho vtáhl do polibku.
Vybídl se mu a spokojeně zapředl do druhého rtů a také se do nich vpil a začal si hrát s jeho jazykem.
Slastně sténal, ale i tak chtěl víc. Schválně druhého kousl do jazyka, chtěl ho totiž taky ochutnat.
Nechal ho a víc se zapojil do polibku, aby trochu rozproudil krev, kterou nechal vytékat z jazyka a vytáhl z něj prsty ruky.
Z jeho úst se vydral další sten a prohl se znovu v zádech. Byl rád, že už je vytáhl. Ještě chvilku a nejspíš by se udělal.
Přejel mu rukou provokativně po odhalené prdelce a přiměl ho se nadzvednout, aby mohl trochu povolit svoje kalhoty a osvobodit tak své vzrušení.
Rozpojil polibek a další zasténání utlumil v hrdle. Ogichiho krev chutnala tak báječně, chtěl jí víc a tak se sehl, přejel jažyčkem po hrdle druhého a zakousl se.
Trochu zamručel, když to udělal, ale nenamítal a naklonil hlavu trochu ke straně, aby měl lepší přístup. "Ale nepřeháněj to, jako vždycky, jasný?"
"Hmmm." Zahučel v odpověď. Spíš chtěl udělat opak, ale co, potom by to nebyla moc velká zábava, kdyby zase bělovlasý ztratil vědomí a on ho musel táhnout přes celý hrad.
To by ho určitě moc bavilo, kdyby zase slízl všechnu smetanu. Ještě chvilku ho nechal, ale pak se rukou vydal k jeho erekci a stiskl ji v ruce "Stačí."
Trhl sebou, až to muselo druhého bolet. Dobře mu tak, nemá to dělat. Docela dost to totiž bolelo. Vrhl na chlapce pod sebou zamračený pohled a slízl tedy poslední kapičky krve.
"Mrcho." ušklíbl se, když sebou takhle nehezky trhl, jeho to taky trochu zabolelo. Pustil ho a vzal ho volnou rukou za bok, aby si ho mohl stáhnout na své vzrušení a donutit ho, aby dosedl.
Ani ho nemusel nutit. Udělal to sám a rád. Zaklonil hlavičku, když dosedl. Byl to zvláštní pocit, být plný. A dokonce se mu to líbilo, na to že to je teprve po třetí co je takhle.
Potěšeně se zazubil a pohladil ho po vnitřní straně stehna. "Zvedej se." poručil mu a spokojeně si vegetil pod ním a koukal se na něj.
Udělal, co se po něm chtělo, ale jen proto, že už to napětí v rozkroku nemohl vydržet. Moc dobře věděl co druhý zamýšlí a doufá, že s nim nebude dělat to co on.
Nechal přes pootevřené rty unikat tichounké nádechy a výdechy ze zrychleného dechu a vzrušení. Přitáhl si černovláska blíž k sobě aniž by to mohl čekat a přitáhl si ho k sobě do polibku.
"Hej! jako já tady mam odřít všechnu dřinu a ty si užíváš?!" ustal v pohybech, Zkřížil si ruce na hrudí a odvrátil hlavičku v předstíraném uražení.
Zapřel se o Ogichiho rukama a ze všech sil se od něj odtáhl "Tupče!" ohnal se po něm a otřel si ústa. "Co máš za problém. Já to dělam taky tak nemel a pohni." koukl se na něj a ušklíbl se.
"Ne." zakroutil hlavou a provokativně se zakroutil. Potěšilo ho, když zahlédl druhého pohled.
Nespokojeně se zamračil a ušklíbl se "Ty zrádce." vyčetl mu. "A víš co? Já mam tady svýho chlapečka." přitáhl si černovláska zase k sobě do polibku.
"HEJ!" odstrčil Ishidu stranou a nahradil ho sebou samím. "Ty si můj." zakňoural a nasadil psí oči.
"Ne! Nechtě mě oba dva být a vypadněte odsud!" ohradil se po obou a nějak se jim oběma vyškubnul a když se mu to povedlo tak toho využil, aby mohl vzít roha.
"Tak to ani nezkoušej!" okříkl chlapce. Zvedl se z Ogichiho klína a hlava nehlava se za ním vydal. Naštěstí ho ale dostihl než byli na chodbě. Byl by totiž dost velkej trapas, kdyby ho takhle někdo viděl. "Ty nám nikam neutečeš." procedil mezi zuby a naštvaný že se musel vzdát toho pocitu, ho táhl zpátky do pokoje. Fakt by sme ho měli přivázat."
"Neee!" protáhl zklamaně. Už by tka blízko svobodě, měl trochu zrychlit, pak by ho nechytl a nebo by se přerazil. Alespoň by k tomu byla trochu humoru, ale takhle už měl po plánech na
Zastavil se u postele a jen tak tam stál a pevně k sobě tiskl mladšího. "Nádherně voníš." vydechl tu slastnou vůni a v ten samý okamžik druhého donutil, aby se předklonil k němu zády a opřel se o postel. "Já ti nevim, ale říká se, že si silnější než my. Tak sem si myslel, že to nebude tak snadný." zamyslel se.
"Sklapni!" zavrčel po něm a otočil se k němu čelem, přičemž mu bez váhání vlepil hezkou facku přes tvář.
Tak ta mlaskla. "To sis posral." Naštvaně ho hodil na postel a vrhl se po něm. Chtěl ať ho to hodně bolí.
"Ne!" zaprostestoval a odsunul se od něj o kus dál, přičemž se o něj zapřel rukama na nohama. Osobní prostor!
"Jo." vrátil mu to. Odstrčil mu ty zpropadený nohy a když mohl, tak si na něj lehl celou svou váhou.
Snažil se ho od sebe alespoň rukama odtlačil, když nohy mu zablokoval. Nelíbilo se mu to a chtěl od něj být co nejdál, ne k němu být, co nejblíž. "Nech mě být!" zasyčel. Ogichi se jen zvědavě koukal a zvedl se ze země, aby na to měl dobrý výhled a šel k posteli.
"Nenechám. Teď už ne." Malinko se nadzvedl, ale ne moc jen, aby mu mohl sundat kalhoty a dát nohy co nejvíc od sebe.
Snažil se mu vzdorovat a stisknout nohy zase zpátky k sobě, ale nešlo to, když byl takhle v těsnaný u něj a ani mu to nedovolil. Chytl ho rukama pod krkem, aby zkusil něco účinnějšího.
"Copak si zapoměl, že my nemusíme dejchat?" zašklebil se nad tim. Nechal ho ať si dál dělá to, co teď, i když musel uznat, že ho bolel ten kousanec, ale nic hroznýho.
Možná na chvilku v nějaké bláhové myšlence, že by ho mohl přiškrtit, aby mu dal pokoj a potom se mohl znovu pokusit utéct. "Koukej mě pustit! Hned!" trochu na něj zvýšil hlas a dloubl ho do oka.
Tak to už bolelo. Sehl se ke straně, aby se mohl chytit za bolavé místo, ale neslezl.
Znovu se pokusil uvolnit, když trochu odvedl pozornost a zazmítal se. "Ale no tak." uculil se bělovlásek a chytl ho za ruce, přičemž mu je zvedl nad hlavu.
"Ty prevíte!" okřikl černovláska a vrazil mu jednu dobře mířenou pěst do oka.
Nahnul hlavu na stranu při té ráně. To není hezké. Takhle ho šikanovat, to se nesmí. Zrada. "Ale no tak. Neubližuj mu, potom to bude na tebe. Já nechci mít u Aizena průser, kvůli tomu, že ty se neumíš ovládat." vyčetl mu.
"Ale on mi ublížil první!" hájil se a když mu teda Ogichi držel ruce tak mu pomalu stahoval spodní prádlo.
"Ale on je křehký stvoření, ne takový hovado jako ty." zazubil se vítězně a vyplázl na něj jazyk. "Ne, nech mě!" zakvílel černovlásek bezradně a zmítal se, aby se pokusil uvolnit, i když už moc možností neměl.
"Jasně:" klekl si mezi chlapcova kolena a jednou rukou se opřel vedle ramen. "Tak uvidíme jak moc je křehkej." zašklebil se a prudce do něj vnikl aniž by si ho předem připravil. Miloval tenhle druh bolesti.
Tlumeně vykřikl a semkl víčka pevně k sobě, aby se to pokusil nějak potlačit. Ještě že ho Ogichi držel, jinak by tady sebou mrskal. To stejně teď sebou chtěl mrskat a zmítal se.
"Že ty si to dlouho neměl? Teda jestli vůbec." Šklebil se od ucha k uchu a zakroužil boky, aby černovláskovi aspoň trochu povolili svaly. Opravdu byl moc těsný.
"Buď už ksakru zticha!" křikl po něm nenávistně. Ne, vůbec se mu to nelíbilo ani v nejmenším a nechtěl je tady ani jednoho z nich. Totálně je nenáviděl a obzvlášť tohle hovado.
"Takže chceš radši činy? No jak myslíš." zakřenil se ještě víc a pomalu začal přirážet.
Tlumeně zakňučel a stiskl víčka zase k sobě. Nejen, že to jaksi bolelo z toho důvodu nepřipravenosti, ale ani se mu to nelíbilo. Snažil se myslet na něco jiného, aby se alespoň myšlenkami dostal pryč a nevnímal to.
Na jeho vkus to bylo moc pomalu a tak začal zrychlovat. Sklonil se k chlapcovu krku a olízl jej hrdlo.
Pokusil se uvolnit ruce z Ogichiho sevření, aby ho mohl od sebe odtlačit, ale nemohl, nešlo to. Zahučel a alespoň mu ucukl hlavou, aby na něj tak nemohl.
"No tak." broukl mezi vzdechy. "Chci tě ochutnat." zopakoval akci na druhé straně, ale tentokrát se zakousl. Chlapcova krev byla prostě dokonalá. Ani ne sladká, ani kyselá nebo hořká. Okamžitě chtěl víc.
"Ne, přestaň!" pokusil se od něj odtáhnout a nebo se mu vymanit, přičemž se zase začal zmítat.
Odtáhl se a bylo vidět, že byl podrážděný. "Drž ho pevně sakra!" kříkl na bělovláska. neměl rád, když ho někdo ruší při jídle.
"Ale kuš potvoro." odbyl ho s nezájmem Ogichi a využil toho, že se odtáhl, přičemž se sám sklonil a přitiskl své rty k černovláskově krku, aby si taky mohl pochutnat.
"Hej! to je moje!" zavrčel a prudce a hluboko přirazil, až cítil vlhko. Nejspíš to byla krev.
Z hrdla se mu vydral bolestný výkřik a do očí se mu nalili slzy. Semkl ruce pevně v pěsti a rozechvěl se.
Když, už nevěděl jak ho odlepit, tak se sehnul a jednou rukou Ogichiho obemkl dlaní, ale jinak s ní nic nedělal. "Co kdyby si šel za mě?" navrhl mu.
Odtáhl se a zvedl k zrzkovi pohled, přičemž si olízl krev z úst a zubů. "Za tebe jo?" přimhouřil žluté oči a pustil černovláska, aby se mohl odtáhnout a přešel za něj na postel.
Rychle chlapce zase chytil, aby ho náhodou nenapadlo něco podniknout, ustal v přírazech a prohl se v zádech, takže se druhému vybídl.
Zbavil se kalhot, aby mohl osvobodit i svou erekci, z toho všeho mu úplně ztvrdla, nemohl si pomoct. Chytl ho za boky a na jeden pohyb ho prudce naplnil až po kořen.
Slastně vydechl. Líbil se mu ten pocit. Naplnit a být naplněn. asi to budou dělat častěji. Nejlepší ale bylo, že tím přírazem přirazil i on. Takže řetězová reakce.
Pevně ho držel, aby mu neutíkal a začal do něj hned s rychlými přírazy hodně hluboko do jeho těla.
Bylo to tak intenzivní, že ani nevnímal, že se on sám moc neponořil. Nahlas vzdychal a celou váhou se opíral o chlapcovi ruce, aby měl oporu.
Potom tam asi nebude mít zrovna nějak hezké podlitiny od něj. Ale takhle se nemohl vůbec hýbat a ani se nemohl bránit. Stejně už to nemělo cenu.
Nemohl si pomoct, sehnul se a vtáhl ho do polibku. Byl tak sladký.
Snažil se ho nedotýkat jazykem, aby se ho nedotkl, aby byl od něj co nejdál. Ne prostě ne, nebude se ho dotýkat, nic takového. Nechutnost sama.
To se mu ale nelíbilo, takže šel jazykem hlouběji a jednu ruku vztáhl k černovláskovo údu. Jemně po něm přejel prsty, až se zastavil na špičce, kterou stiskl mezi dvěma prsty.
Zachvěl se a nespokojeně zakňučel. Neváhal a silně se mu zakousl do jazyka, aby se mohl alespoň nějak bránit.
Vyhrkl překvapením a náhlou bolestí a leknutím silně stiskl jeho vzrušení. "To od tebe nebylo hezký." utekl Ogichimu a hluboko do něj přirazil.
Přetekli mu slzičky z očí a pustil jeho jazyk od krve, aby mohl zase zavřít pusu a nějak se tlumit."Kam lezeš, sem poď." poručil si bělovlásek a za boky si ho přitáhl zase k sobě.
"Ale on mě kousnul do jazyka to bolí a krom toho jestli ti to nevadí tak já chci taky dovnitř, takže se posuň." pootočil se a naschvál mu zase utekl.
"Ale kuš." víc se na něj nalepil a při tom pohybu do něj víc pronikl a Ichigo zase do Ishidy pod ním. Spokojeně se pousmál, když zrzek zasténal. Pevně ho držel za boky, aby mu už nezdrhal a začal sám řídit jejich přírazy a pohyby.
Ichigo slastně sténal, když do něj bělovlásek pronikal a přirážel a zároveň on vnikal do těla pod sebou. Moc se mu to líbilo a vyžíval se v tom. Nemohl se toho pocitu nabažit. "Víc." zažadonil nedočkavě.
Černovlásek pod nimi se jen snažil být zticha a prosil vduchu ať už ho nechají být a snažil se ty dva nevnímat. Nelíbilo se mu to a ani líbit nebude.
Ogichi se nad tím jen usmál a ještě přitvrdil a zrychlil své přírazy. Cítil, že už mu nebude trvat dlouho, než se udělá. Stačilo mu už jen párkrát přirazit a naplnil tělo pod sebou, do kterého pronikal.
Ani Ichigovi netrvalo vůbec dlouho, než ho polila vlna vzrušení a udělal se do chlapcova nitra se slastným zasténáním a skousl si ret.
Zachvěl se a stiskl zuby pevně na sebe. Doufal, že už mu teď dají oba pokoj a nechají ho v klidu a samotného. Nechtěl je tady, ani jednoho z nich. Neměl je rád. Ne, nenáviděl je.
"Seš k nakousnutí." neodpustil si zrzek při pohledu na černovláska pod ním.
"Už toho bylo dost, měli by sme jít, než na to přijde Aizen." překazil mu to bělovlasý a odtáhl ho s sebou z postele a oba se zase začali oblékat.
"Škoda, klidně bych tu ještě zůstal." zalitoval Ichigo a ohlédl se po chlapci nehybně ležícím na posteli. Věděl, že žije, ale asi se mu nechtělo moc hýbat. Byl si vědom toho, že byl tak skvělí a že ho tak moc vyčerpal.
"Kdyby něco tak to bude na tebe." uchechtl se Ogichi a dloubl do druhého prstem, přičemž ho pak ačal tlačit ven z pokoje a následně za sebou zavřel dveře.
"Co? Tak to teda ne!" nesouhlasil s ním a vydal se za ním.
Jen ležel na posteli a nehýbal se. Neměl je rád, tak moc je nenáviděl. Nejradši by je oba zabil. Doufal, že už ho nechají být a dají mu pokoj. Za chvíli se z toho zase vzpamatuje, ale teď chtěl chvíli ležet, aby si tělo mohlo odpočinout od toho nepopsatelného utrpení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kate Kate | Web | 13. dubna 2015 v 9:10 | Reagovat

Ahoj,
tohle je fakt úžasnej blog :)
Jestli můžu poradit, tak koukněte sem http://jdem.cz/br2pj5 .
Super obchod, naposled jsem vyhrála boty :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama