Děsný vedro

3. března 2015 v 15:15 | Kate |  Yaoi, Shonen-ai Bleach
Pairing: Ichigo x Grimmjow
Warning: nevhodné používání cigarety a něco z reálného světa

Poznámka: Povídku psala Kate a toď asi vše. Tak si užijte povídku, je to zase něco nového tak si to přeberte, jak libo a já si taky něco vymyslím :)

Strašný vedro. To si člověk neuměl ani přestavit, jakej to byl hic. Hlavně, když se jedná o stavbu. Není totiž jednoduchý vozit kolečka plný cementu ve dvaadvaceti stupních nad nulou.
Ještě že měl už padla. Odvezl slední kolečko a hurá do šaten.
Jednou z výhod, být gayem , že vás všichni odstrkujou a tak máte hoooodně prostoru sami pro sebe. Ale v určitých chvílích to je i nevýhoda, když si chce někdo dopřát trošku toho výhledu a uspokojení své touhy. Samozřejmě neeeeee, že by to modrovlasý dělal. Jak by on mohl.
Každopádně, teď na to neměl ani pomyšlení. Těšil se domů, až si dá pořádně ledovou sprchu. Ach jak se jí nemohl dočkat.
"Šefe du domů!" zahulákal Geimmjow na savby vedoucího, aby o tom věděl a spokojeně si, už oblečený do čistého, vykrčil domů.
Nojo jenže doma to nebylo o moc lepší. Nejen, že se tu nedalo dejchat, jelikož tu bylo strašný dusno, ale ještě mu "někdo" snědl všechnu zmrzlinu, na kterou se tak těšil. Samozřejmě věděl, kdo to byl. Byli tu jen oni dva.
Lekl se ho, když vešel do ložnice. Doufal, že se vrátí později. "Co tady děláš?" olízl posledního nanuka,co držel v ruce.
"dneska sem skončil dřív. Proč si mi nic nenechal?" dotčeně se ho otázal a šel k němu blíž na postel.
"Mě bylo vedro." Odpověděl jako by nic.
"A mě snad ne?" už bylo vidět, že má cuk v oku.
"Tak si dej studenou sprchu, to ti pomůže." Nevšímal si toho a odsunul se od něj dál. Nějak totiž tušil, co se stane.
"A, že ty si nešel do sprchy." Docela dost ho zrzek štval a jak je všem známo, tak je Grimmjow dost a snadno výbušný. "A vůbec, když si celý dny doma a válíš si šunky, tak proč neuklidíš?" nepatrně už zvýšil hlas.
"Moc práce." Věděl, že si zahrává, ale nemohl si pomoct.
"Jo tak moc práce!" hlava nehlava ho chytl za zrzavé vlasy a táhl za sebou do koupelny.
"Au! Grimmjow pusť mě prosím to bolí!" škemral jak jen mohl a bránil sse zuby nehty, ale druhý byl prostě silnější.
"Já myslel, že je ti vedro!"
"Ale já nechci do sprchy!" vykroutil se mu ze sevření. Sice ho to stálo pár vlasů, ale to mu bylo fuk. Chtěl se co nejrychleji schovat, tak se rozeběhl ke dveřím do pokoje.
"Hej! Stůj ty parchante!" zahodil zrzavé vlasy, co měl v ruce a rozeběhl se za ním.
Naštěstí Grimmjow uklouzl po skoro rozteklým nanuku, co Ichi zahodil. Stihl tak zabouchnout zamknout za sebou dveře, než ho druhý dostihl.
" otevři ty zatracený dveře!" to už křičel vztekem a bouchal do dveří a ničil všechno co mu přišlo do cesty. "Až se k tobě dostanu tak si tejden nesedneš rozumíš?!" mlátil do dřevěné desky ve snaze jí odstranit z cesty.
"Di pryč!" je jasný, že se ho bál. A kdo by ne že? Lehl si na postel a schoval se pod deku v naději, že ho ochrání a čekal až se starší uklidní.
To však ale netrvalo dlouho. Nakonas dveře stejně povolily a a modrovlasý vtrhl dovnitř.
Než to mladší stihl zaznamenat, Grimmjow ho vytahuje z postele, praští s nim o nejbližší stěnu a škrtí ho.
"Jak může být někdo tak nevděčnej jako ty?! Ne jenom, že s klidem sníš všechno na co JÁ vydělám, ale ještě si tak drze otevíráš NA MĚ tu svojí nevymáchanou hubu a pak zdrháš jak zpráskanej pes. Tak to už je moc! Uvědom si sakra kam patříš ty jedna zkurvena děvko!" s posledními slovy ho hodil spět na postel.
Veděl, že to tím ještě zhorší, ale nemohl tomu zabránit. Do očí se mu hrnuly slzy a potichu začal vzlykat.
"Ty ještě bulíš?! Počkej já ti dám důvod fňukat uvidíš!" obrátil zrzka na břicho při čemž mu zkřížil ruce za zády, div mu nevykloubil ramena a doslova z něj strhl kalhoty i spodní prádlo.
"Omlouvám se. Grimmjow, prosím já se omlouvám." žadonil zrzek přes slzy, které mu už tekly proudem. Snažil se mu vykroutit ze sevření, ale strašně to bolelo.

"Na to už je pozdě." procedí mezi zuby. Jednou rukou si sundá opasek a pevně jím sváže chlapcovi ruce. "Pohni se a zabiju tě." zašeptá mu varovně do ucha, pak slezl z postele a pro něco si šel do kuchyně.
Poslechl ho. A co jinýho mu taky zbývalo? Akorát by ho ještě víc naštval a to vážně nechtěl. Bude lepší, když si to přetrpí teď, když není tak moc vzteklý.
Po chvíli se vrací s cigaretou mezi rty a už byl klidnější. Sedl si na postel vedle Ichiga. Musel uznat, že mu dělalo moc dobře druhému ubližovat. Dávalo mu to ten pocit nadřazenosti, který tak miloval. Líbilo se mu, když se ho zrzek bál. Vztáhl k němu ruku. Nemohl si pomoct, musel v dlani stisknout druhou zadnici. Štípat jí a zároveň jí jemně hladit. "Si moc zlobivej víš to?" prohodil tiše a cigaretu si odložil na noční stolek. Neměli tam totiž popelník. Prý to škodí zdraví, no uvidíme.
Stále se ho bál, ale nešlo to jinak. Ty doteky, co cítil, byly příjemné. Moc příjemné.
"Líbí se ti to co?" zavrní potichu. Věděl, že má pravdu, i když chlapec mlčel. Cítil totiž, jak se nadzvedl, aby uvolnil své vzrušení a aby se mu vybídl. "Chceš to?" naklonil se k mladšího oušku a jemně mu skousl lalůček.
Opatrně naklonil hlavičku, aby se druhému víc vybídl.
"Možná bych to moh típnout co?" ohlédl se po šedivém kouři.
Otočil hlavou tím směrem. Nepatrně přikývl, opravdu mu to vadilo.
"No ... ale není popelník."zamyšleně se zvedl. "Ale mam nápad." vítězně se zašklebil. Obkročmo si klekl nad chlapce a také ho vytáhl na kolena.
Ten se mu, v naději že ukončí to mučivé čekání, vybídl a odhalil tak svůj vstup. Ale to co pocítil nebylo příjemné. Ani z daleka ne.
"Když není popelník, tak od čeho mam tebe?" vysvětlil a šklebil se od ucha k uchu, když vzal cigaretu a to žhavý natlačil do Ichigova nitra. Líbila se mu zrzková reakce. Do široka rozevřené oči leknutím a bolestí, otevřená ústa lapajíc po dechu a slzy stékajíc po tváři. Opravdu moc miloval ten pocit, to vědomí, že je jeho a smí si s nim dělat co chce a nikdo ho nezastaví.
Byla to nepředstavitelná bolest. Nikdy nic takového nezažil. Okamžitě stáhl půlky k sobě, aby zamezil bolesti pokračovat a modlil se, aby to už skončilo.
Když si byl jistý, že žhavý vychladlo, tak cigaretu vytáhl, ale okamžitě jí nahradil svou erekcí. Nešlo to jinak. Tohle všechno ho nesmírně vzrušovalo. Nenechal ho ani vydechnout. Potřeboval to hned. Hned začal přirážet, aniž by mu dal možnost si navyknout a hned nasadil hluboké a nelítostné tempo.
Bolelo to, příšerně to bolelo. Měl pocit jako by ho tam probodával nožem, ale co ho překvapilo nejvíc, cítil slast ve svém nitru. Cítil, jak modrovlasého úd dráždí jeho prostatu, a že se tímhle tempem i přes to všechno rychle blíží k vrcholu.
Grimmjow to taky cítil. Čim víc se blížil, tím víc ho chtěl a tím byl zuřivější.
Zrzek začal potichu sténat a víc se mu vybízel. Už si zvykl na bolet a chtěl jenom slast, kterou mu druhý tak dopřával.
Už jen pár přírazu a vyvrcholil. Ustál v přírazech a vyčerpaně padl na tělo pod sebou. Po chvíli oddechování vystoupil z chlapcova nitra a teprve teď si všiml, že má Ichigo celý rozkrok od krve.
"Prosím." žadonil chlapec, jenž se nestihl udělat. "Grimmjow prosím."
"Pššš. To by pak nebyl trest ne?" s úšklebkem si lehl vedle mladšího a donutil ho, aby si na něj položil hlavu.
"Prosím." nedal si pokoj a aby to zdůraznil, tak se o něj otřel erekcí. "Já už budu hodnej."
"To říkáš vždycky."
"Ale teď to myslim vážně
"To taky říkáš pořád."
"To ale není fér!" zvedl hlavu a prudce ho praštil do hrudi.
Okamžitě ho chytil za zrzavé vlasy, trhl s nimi a tím ho donutil se otočit. "Drž zobák." procedil modrovlasý a aby mu dal pokoj, uchopil jeho penis a dravě ho začal třít.
Nemusel ani nijak moc dráždit, neboť se chlapec téměř okamžitě prohl v zádech a potřísnil Grimmjowovu ruku svým spermatem.
Pustil ho jako by nic a lehl si zády k chlapci. Bylo zábavné poslouchat Ichiga, jak se k němu snaží obrátit aniž by ho moc bolela prdelka. Ale všeho je jednou moc. Zvedne se z postele, aniž by si na sebe cokoliv vzal, odešel pryč.
Jen nechápavě druhého pozoroval a když chtěl jít za nim, tak zaskučel bolestí. Takže raději zůstal sedět a doufal, že se vrátí.
Z koupelny vzal lékarníčku a vrátil se zpátky k mladšímu. "Klekni si." poručí mu.
"Ruce." připomene mu a na potvrzení jimi zamává za nimi.
Nechtěně je rozváže je a čeká až si klekne, jak po něm chtěl. Vytáhne tampony a pomaže je zklidňující mastí. "Přehni se."
Opět udělá co se po něm chce.
"Teď to zabolí." varuje ho a vatovou tyčku strká do Ichigova vstupu.

Nepatrně se stáhne, když to zaštípe, ale jinak nic.
"Hodný," pochválí ho, odnese lékarníčku a zase si lehne.
"To byla ta, po který mám vyrážku?" zeptá se a přitulí se.
"Ne jiná." ujistí ho, přitáhne si ho k sobě blíž a de spát.
"Dobře." z úsměvem si pokládá hlavu na staršího hruď a usíná.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 miko-kun miko-kun | 4. března 2015 v 20:09 | Reagovat

tem konec je rostomilý

2 Kate Kate | 5. března 2015 v 20:31 | Reagovat

děkuju :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama