Září 2014

Návod, jak se rozhodně nechovat, když potkáte Nnoitru

17. září 2014 v 22:15 | Nisure a Kate |  Spolupráce
Pairing: Noitra x Grimmjow
Warning: yaoi, na chodbě Las Noches a.... Nnoitra <:D (to mluví za vše)

Poznámka: Tuto povídku jsme psali opět s Kate ale tentokrát ve škole hned první týden. A začala si s tím ona, protože chtěla něco napsat. Je to poněkud kratší právě proto, že je to psáno ve škole a ne přes net, tak že to teď přemíši z papírů. Je to docela ironické, popsaly jsme jen dva A5 papíry to je nic oproti devíti A4 papírům s Blackstar, ale to jsou prakticky jen 'scénáře', které vznikli, když jsme o češtinu měli napsat scénář a potom z toho bylo každodenní psaníčko mno. Ale to není udělané jako povídka většinu času se tam mluvilo, prostě to není jako tyhle jiné povídky, ale neříkám, že by nešlo dát to do povídky :P

V Las Noches se nedá nic moc dělat, pokud zrovna nedá Aizen nějaký rozkaz tak je tady hodně velká nuda. Pokud se někdo neumí zabavit tak většinou spí, ale to také moc dlouho nikomu nevydrží, tedy až na Starrka, že. Ale Nnoitra si opravdu moc dlouho nepospal. On byl ten rušivý živel a většinou hledal někoho s kým si porovnat síly.
A proč se mu každej snažil obloukem vyhnout a modrovlásek nebyl výjimkou. Šel po chodbě zrovna, když ho zahlídl a rovnou na patě se otočil a šel raději opačným směrem.
"Heeeeleeeee." protáhl a zazubil se, když spatřil modrovlasého, jak zacházel zpátky za roh. Doběhl ho a zahradil mu cestu. "Pospícháš snad někam?" optal se s úšklebkem.
"Jo docela jo. Di mi z cesty." otráveně se po něm podíval. Udělal krok do prava, aby ho mohl obejít a pokračovat dál v cestě.
"A kám?" přejel si dlouhým jazykem po rtech a znovu ho předběhl a rukou se opřel o zeď, aby nemohl už více utíkat a zůstal na místě.
"Neotravuj." řekl místo odpovědi a podlezl mu ruku, ještě že byl Nnoitra tak vysoký. Díky jejich rozdílné výšce to bylo lehké.
Přes rameno se za ním podíval a ušklíbl se. "Seš nepoddajná kočička." neodpustil si. Chytl ho za lem uniformy, přičemž ho stáhl na zeď, aby už nemohl nadále utíkat.
"Nech mě!" snažil se ho odstrčit, přičemž černovlasého někde poškrábal.
Nic si z toho nedělal ani to nebolelo. Na bolest byl zvyklí a úplně se v ní vyžíval. Pobaveně se usmál a chytl ho pod krkem, aby se tolik nevzpíral a nedělal problémy.
Pokoušel se nabrat si do plic čerstvý vzduch, i když se to nedařilo. Na konec prudce vyšvihl nohu mezi ty Nnoitrovi.
Bolestně zaskučel a svezl se na zem na kolena, přičemž se chytl za bolavé místo ve středu těla. To bylo extrémně citlivé a ještě bolestivější.
Když konečně mohl, zalapal po dechu. Jediné na co myslel, bylo zmizet vysokému Arrankarovi z dohledu.
Cukl za ním pohledem a chňapl mu po noze, přičemž ho následně poslal k zemi. "Ty jeden mrňavej... Já tě roztrhnu jako hada!" zasyčel vražedně.
"Ne, neroztrhneš!" opravil ho a na obranu ho začal kopat.
"Ale jo!" trval si na svém. Přitáhl si ho k sobě a klekl si nad něj, načež ho obklíčil jak nohama tak i rukama, aby se nemohl moc hýbat a vzdorovat.
"Slez ze mě!" pokusil se ho schodit a rukama se opřel o černovláskovu hruď, aby se ho pokusil odtlačit.
"V žádném případě." zazubil se vítězně a dlouhým jazykem mu přejel po tvářičce.
Zhnuseně odvrátil tvář. Nesnažil se nějak moc bránit. Bylo mu jasné, že je to totálně v pytli.
"Čiči, vypadáš roztomile." neodpustil si tu svou poznámku a chytl mu obě ruce v zápěstí jednou rukou a dal mu je nad hlavu.
Za to ho zpražil nenávistným pohledem a ještě jednou se pokusil uvolnit se.
Potěšeně se usmál a sklonil se k němu, aby si ho mohl vtáhnout do polibku a volnou rukou se vydal po jeho těle.
Nepříjemně se zachvěl. Využil první příležitosti a silně zkousl ten hloudý jazyk, až cítil železitou pachuť krve.
Trošku sebou cukl, ale v žádném případě neuhýbal. Pokračoval rukou až ke spodní části uniformy a vnikl pod ní prsty.
Když to nezabralo, tak povolil stisk a nepříjemně zakroutil body a doufal, že nikdo nepůjde kolem a neuvidí to, co se tady teď dělo.
Obemkl ho prsty a začal s nimi pohybovat a dráždit ho. Odtáhl se mu od úst a vydal se rty po jeho hrdle.
Zuby nehty se snažil, aby mu nic neuteklo z úst a myslel na něco jiného.
"Ale no tak, kotě, nebuď takovej mrzout." jemně a provokativně ho kousl do hrdla a stiskl v ruce, aby ho donutil k něčemu kloudnému.
Z úst se mu na svět vydral prapodivný zvuk ze směsice slasti a bolesti.
Spokojeně se zazubil a usmál se. Odtáhl se mu od rtů a trochu zintenzivnil tempo své ruky, kterou ho dráždil v rozkroku a nutil ho vzdychat.
"D...Dost! Přestaň! Já nechci!" zaskučel a aniž by si to uvědomil, tak mu boky vycházel vstříc.
"Já myslim, že tvoje tělo ale tvrdí opak." odvětil se zavrněním. vytáhl ruku z jeho spodní části uniformy a doslova jí z něj serva i se spodním prádlem.
"Nedělej to." zakňoural a pevně stáhl nohy k sobě.
"Proč ne?" řečnická otázka. Zbavil se i vlastní spodní části uniformy a prsty se vydal k jeho vstupu, přičemž do něj pronikl, aby si ho mohl začít připravovat.
"Prostě ne." ještě víc se snažil vzdorovat.
"Ale jo." vyplázl na něj jazyk a i přes to do něj pronikal prstem a po chvilce přidal i další prst, aby si ho mohl začít roztahovat a donutil svaly povolit.
Snad se mu to jenom zdálo, ale měl pocit, že slyší kroky. Z hlouby duše doufal, že se mu to jen zdálo a že toho Nnoitra nechá.
To měl vážně štěstí, protože se mu to vážně jen zdálo, jen blouznil nic víc v tom nebylo. Rozhodně nikdo nešel, asi z toho všeho už měl halucinace. Začal s prsty rychleji pohybovat, aby ho donutil sténat a svaly povolit.
Ale on nechtěl, aby povolily a proto dělal všechno možné, aby se to nestalo. "Proč mě." zavrčel snaživě.
"Protože seš první po ruce." odvětil s úsklebkem na rtech. "No tak, nebraň se tomu, stejně se vždycky nakonec podvolíš a líbí se ti to." pobízel ho a natáhl se, aby se mu mohl vydat rty po hrdle.
"Ale od tebe to bolí!" vyjekl.
"Ale stejně sténáš." připomenul mu a přidal ještě třetí prst, aby ho dostatečně uvolnil.
"Protože nemam na vybranou!" vymluvil se. "Tak mi aspoň pusť ty ruce." zakňoural a pokusil se je uvolnit.
"Ale nebudeš se o nic pokoušet." upozornil ho a pustil mu tedy ruce. Kdyby náhodou se o něco pokusil tak si ho zase chytne bez problému.
Promnul si zápěstí a pohlédl na něj. "Proč bych to měl dělat?" ironicky se zašklebil a odvrátil od něj pohled.
"U tebe člověk nikdy neví." pokrčil rameny a vytáhl z něj prsty a otočil ho k sobě zády a zbavil se svých kalhot.
Už jen čekal až to přijde. Zaťal zuby a zavřel oči.
Usmál se a otřel se mu o vstup svou erekcí, přičemž do něj následně začal pronikat téměř až po kořen.
Sám sedivil, ale kupodivu to nebolelo, tak, jako jindy. Uvolnil se, jak svaly ve svém nitru tak i svou mysl.
Jednou rukou si ho přidržoval za bok, aby mu neutíkal a tou druhou se vedle něj podepřel, aby měl oporu a následně začal přirážet.
Hned při prvních přírazech začal sténat a slastně vyslovovat druhého jméno.
Potěšeně se zazubil a pomalu zintenzivňoval tempo, aby ho více slyšel. Sám se vůbec netlumil a ani se nebál, že by mu to vůbec nevadilo.
Ale Grimmjowovi jo. Byl by to fakt velkej trapas, ale to co s ním druhý prováděl ho donutilo na to zapomenout. Pořádně se opřel jednou rukou a tou druhou zamířil ke svému vzrušení a jal se ho dráždit.
Bylo to ironické, že ho vždy donutil se mu podvolit a to měl vždycky takové námitky, že nechce a kdesi cosi a mermomocí se snažil vzdorovat.
Chybělo mu už fakt jenom málo a vyvrcholil. Vyčerpaně se snesl na zem a snažil se uklidnit svůj dech a tep.
Jen pár přírazů a sám ho naplnil svým vlastním spermatem. Usmál se a nalehl si na něj a přejel po linii ouška. "Vidíš, nebylo to tak zlí a ty se vždycky tam moc bráníš."
"Ale... já nechci, aby mě to bolelo." začervenal se.
"Srabe." neodpustil si s úšklebkem a odtáhl se od něj, aby se mohl obléknout a vydat se dál po chodbách Las Noches hledat si nějakou jinou zábavu a Grimmjowa tam nechal jen tak se válet. Bude zajímavé, jak se dostane k sobě do pokoje, když měl spodní oblečení roztrhané.


God Save the Lovers Joy

15. září 2014 v 22:17 | Nisure |  Mangy (komixy)
Tady je ta manga, jak jsem slibovala. Skladuji si jí na ploše už dlouho, ale protože mi nešlo se přihlásit tak jsem to sem nemohla dát dříve a ani nic jiného. To je veliká škoda... Ale už je to snad v pořádku uvidíme, jak to dopadne a jestli to je ště bude blbnout a nebo to půjde.
Je to klasický pár Ishida a Ichigo, vybírala to Kate, snad to bude trochu srozumitelné, snažila jsem se, aby to nějak bylo poznat o co tam jde.
Tak tady to je.











































MOC SE OMLOUVÁM!!!

15. září 2014 v 21:14 | Nisure |  Informace
ZDRAVÍM!!!!! ZASE PO DLOUHÉ DOBĚ!!!!

Prosím vás, moc se vám všem omlouvám, že jsem taaaaaaaaak dlouho nic nepřidala na blog, ALE!!! Mám pro to vysvětlení!!!
Možná jste si toho někdo mohl všimnout, myslím že v pátek jsem psala sem na blog ale jen do komentáře, že se nemohu připojit na svůj účet na Blog.cz - na můj blog.
Ano to byla pravda, nemohla jsem se vůbec přihlásit zkoušela jsem to každý den X-krát, ale nešlo to, myslela jsem si, že mi někdo můj blog zablokoval nebo heknul. Dvakrát jsem psala na Blog.cz email, co se děje, že se nemohu přihlásit. Měla jsem docela strach, že o tenhle blog přijdu a to hlavně z důvodu, že je to ze všech blogů, co jsem měla ten nejcennější a nejlepší. Všechny ostatní totiž byli na nic, nikdo na ně nechodil a ani mne nebavilo na ně psát, ale tady na tom mne to baví hlavně proto, že si tady mohu vyhrát s čím chci a s tím, co mám ráda. Opravdu by mne to moc mrzelo, kdybych tenhle blog ztratila, ale měla jsem záložní plán - udělala bych si nový blog a po případě bych na něj přesunula to, co jsem měla tady, ale to už by nebylo takové.
Každopádně jsem moc ráda, že se mi povedlo přihlásit, možná že to byla jen nějaká chyba a nebo něco předělávali na servru, tak mě to nechtělo pustit. Kdo ví, hlavní je, že mohu dále psát a přidávat na tenhle blog další věci.
Což mi připomíná, že mám rozepsaných pár povídek, které samozřejmě dopíši.
Ale teď dalo by se říct jako omluvu vám sem dám novou přeloženou mangu, kterou si tu skladuji a konečně ji sem mohu dát. A jinak, vybírala jí Kate protože já jsem nevěděla kterou.

Toď snad vše, tak že děkuji za pochopení, omlouvám se a zatím papa :3

Dream of One Day II.

1. září 2014 v 0:14 | Nisure |  Mangy (komixy)
Tak tady je druhá část komixu. Tady už je vlastně ten děj, když si chce Rukia promluvit a zjistit, co se děje, ale Renji to samozřejmě nechce říct tak se záměrně vyhýbá odpovědi, mno a když se za ním potom šla večer podívat tak zjistila, že není doma a když se vrátil tak byl celý od krve a potom to ruplo.
Tak tady to je.