XI. - Dveře, které byli zavřeny, měli zůstat zavřeny

23. července 2014 v 21:13 | Nisure |  Keimusho

Poznámka: Ohledně obráku, možná vám to už došlo, ale možná také ne, každopádně, já nebudu říkat praví důvod, přoč jsem sem dala zrovna tenhle, tedy kromě toho, že se mi to líbí a sedí to, ale opět si odmyslete, že je Ulquiorra nějaké Arrancar XP A pro ty z vás, kterým to ještě nedoslo - ne opravdu ne Ryuuken tady nemá s Ishidou nic společného, proč? Proto že by se mi to rušilo a potom by to nešlos tím pracovat, prostě nejsou příbuzní okaj? Ďakujem XP

"Jak je možné, že se tady našlo tělo?" zeptal se hnědovlasý, jež seděl za svým stolem v kanceláři. Byl tady ředitelem už hodně dlouho a kromě řádění Ichigova bratra tady žádné vraždy nikdy nebyli. O Ogichiho tělech se vědělo bylo jich kolem pěti, dali by se zpočítat na jedné ruce, ale nikomu to nevadilo, ti mrtví stejně měli jít na popravu a neměli žádné známé, kterým by to vadilo, dalo by se říct, že jim alespoň ulehčil práci s popravou. Potom toho ale už začínalo být moc. Mohla by nastat vzpoura, vězňům se nelíbilo, že může jen tak zabíjet a ostatní si nemůžou ani škrtnou. Také byl stále agresivnější tak musel být přesunut dolů do podzemí a tam zůstal, dál nikoho nikdy nezajímalo, co se s ním stalo a ani co se stalo ostatním, kteří tam dole jsou.
"Včera večer, okolo sedmé hodiny, když tma stráže měli obchůzku našli tělo Findorra Caliuse." odvětil černovlasý s přikývnutím. Když se včera povedlo všechny ty zvědavce odehnat od mrtvoly, museli stráže udělat průzkum a všechno zajistit.
"Jak vypadalo tělo?" optal se Aizen a podíval se teď pro změnu na Ryuukena.
Samozřejmě, ten je na očetřovně, ale to by toho nebylo moc, co by dělal. "Oběť měla řezné rány, řekl bych menší nůž. Také utrpěla několik silných ran v oblasti břicha a hrudi. Nejspíš dostal velkou ránu do hlavy, lebka byla prasklá, s tím by se shodovala jedna ze skvrn na zdi. Ale ta rána by oběť nejspíš jen omrčila a způsobila otřes mozku." vysvětlil, vytáhl složku a hodil ji na stůl před Aizena. "Přínou smrti bylo vykrvácení z hrdla." zakončil to na konec.
Vzal si složku a otevřel ji, byli tam údaje o vězni, důvod jeho pobytu ve vězení, osobní údaje atd. Na další stránce byl vypsán spis a fotky mrtvoli. Oběť byla opravdu zuhožená a bylo jasně vidět, že opravdu vykrvácela z hrdla. Potom tam byl jeden snímek toho nápisu krví na zdi. "Jsem zpět?" pozvedl tázavě obočí. Vzal fotografii a posunul ji k těm dvěma naproti. "Co myslíte, že to znamená."
"Vzkaz." typl si Byakuya. "Myslím, že ta zpráva naznačuje, že tohle není první a ani poslední oběť."
"Rozhodně je pachatel někdo z vězňů. Bude to někdo, kdo je zkušený. Nebyli nalezeny žádné otisky, ale určitě by se mohl najít ten nůž. Ten, kdo to udělal rozhodně nemohl mít čisté oblečení. Krev se několikrát rozstříkla. Navrhoval bych prověřit všechny všechny vězně, někdo z nich na sobě určitě musí mít krev a pokud budete mít štěstí, mohli by jste najít i nůž." konstatoval Ryuuken a potáhl si z cigatery.
"Dobrý nápad." přikývl souhlasně hnědovlasý, prohlížel si pozorně fotky, jestli tam nění něco nápadného. "Svolejte stráže a jděte s nimi prohledat cely, prohledejte důkladně každou celu až s tím budete hotovy, prohlédněte uniformy vězňů chci nahlásit výsledky." podíval se na černovlasého. "Ryuukene, už jste provedl pitvu?"
"Ještě sem se k tomu nedostal." odvětil šeodlavý a vypustil z úst kouř.
"Dobře, proveďte pitvu a potom chci výsledky, chci se jen ujistit." odvětil Aizen s úsměvem. "Já se půjdu podívat na místo činu. Teď už můžete jít." vybídl je.
Oba dva se tedy zvedli a vydali se ke dveřím, následně za sebou i zavřeli. Hnědovlasý ještě seděl za svým stolem a prohlížel si fotografie. Otočil se v křesle a zvedl se, přešel ke skříni, odemkl ji a následně i jeden ze šuplíků, vytáhl ho a zalistoval. Vzal jednu z mnoha složek a následně to všechno zavřel. Vrátil se zpátky na křeslo a otevřel složku vedle té, kterou teď dostal.

Foukal vítr, kupodivu byl silnější, než včera. To počasí se nijak neměnilo, na jednu stranu to bylo dobře, alespoň nebylo to hnusné verdo, že by i velbloud pošel, ale na druhou, když bylo takhle zataženo tak z toho byla skoro až zima. Tedy jak komu, že.
"Až zjistim, kdo ho zabil, tak mu vlastnoručně rozmlátim držku!" vrčel Nnoitra. Takhle vrčel celý den to už nejspíš i od včera, když se to dozvěděl. Nebyl moc rád, že mu někdo zabil člena jeho gangu a očividně by se moc rád mstil. Pořád někde nervózně pochodoval a nebo chytal záchvaty vzteku.
"Vy zmrdi!" štěkl vztekle "Já vim, že to byl jeden z vás a až to zjistim tak ho zabiju!"
"A jak by sme to asi udělali he?" oplatil mu Grimmjow a rozhodil rukama. "Kdyby to byl někdo z nás nebyli by na nás asi nějaký stopy?"
"No rozhodně se nějaký najdou, šmejde!" vyprskl pohrdavě Nnoitra.
"Můžeš začít." ušklíbl se Ichigo "Hele, neblatí tady to pravidlo, že ty ani nikdo od tebe nesmí na naše území a nikdo od nás na tvoje?" naklonil hlavu ke straně.
"Drž hubu!" štěkl na něj černovlasý. Nespokojeně zamručel. Ano, takovou měli dohodu na tom něco pravdy bude. "Ještě sme spolu neskončili!" varoval je, pak se otočil a ne příliš ochotně se vydal na svou část dvora.
"Taky vás někdy tak štve, že by ste mu tu hlavu nejdarši vomlátili vo zeď?" neodpustil vy vyslovit svou myšlenku na hlas a stočil za Nnoitrou červený pohled.
"Umíš číst myšlenky?" podezřívavě se na Renjiho koukl.
"Oooooo páni, Ichigo má nahnáno, protože umim číst myšlenky?" otočil se k němu čelem a pobaveně se zakřenil.
"To teda nemam!" zvedl se z lavičky a rukama praštil do stolu.
"Neeeee, jistě že neeeeee." provokatér jeden, ono až se mu to jednou nevyplatí.
"Ty...!" zahučel, ale jeho pohled upoutalo něco jiného, nebo spíš někdo jiný. Překvapeně zamrkal a odešel od stolu. "Ishido?"
Grimmjow a Renji se podívali tím samím směrem a potom i se stejným výrazem jako Ichigo. Neni to jenom přelud, že ne. Asi ne. Ale bylo vidět, že na jednu nohu došlapoval špatně.
"Ty žiješ?" neodpustil si a nevěřícně ho sledoval. Páni, tušil, že tam dole zůstane a už se nevrátí, byl tam déle, než deset hodin skoro den, myslel, že už se nevrátí.
"Samozřejmě, že ano." odvětil. Zamračil a jakmile se k němu dostal tak ho chytl rukou pod krkem za tmavomodrou uniformu "Ty jeden pitomče! Kvůli tobě jsem tam dole mohl zůstat! Proč si zavíral ty dveře?! Udělal jsi to snad schválně, abych se nevrátil?!" vychrlil na něj.
"C...Co...?" dostal ze sebe tence. Opravdu by netušil, že na něj bude ječet ani by to do něj neřekl dokonale ho to zaskočilo.
"Tys zamkl ty dveře! Ty jsi byl poslední kdo u nich byl, než jsem vešel! Mínil jsi mě tam snad nechat tvému bratrovi?!" pokračoval stále tak rozhořčeně a vztekle. Chudáci všichni tři totální přišli o řeč, jak moc je ten přístup šokoval.
"Tys potkal Ogichiho?" povedlo se mu vyslovit jednu jedinou otázku, která mu vyvstala na mysli, když se mu povedlo trošku se z toho vzpamatovat.
Jen zamručel, odstrčil ho od sebe a radši si šel sednou na lavici. "Myslíš si, že bych si ty ruce pořezal sám?" hlesl teď už klidněji a spíš polohlasně.
"Pořezal?" nechápal Grimmjow, zasedl ke stolu naproti, na své místečko na kterém vždy seděl a které si hlídal jako oko v hlavě. Na to si nikdo jiný nesměl sednout.
Povzdechl si a zvedl ruce, přičemž je k němu natáhl, aby se podíval. Některé řezné rány byli hlubé, třeba ta na dlani, ale nekteré nebyli až tak hrozné.
"To je mu podobný." poznamenal Ichigo jen tak pro sebe, aby se neřeklo. "A máš co si chtěl?"
"Mám." přikývl souhlasně. "Co se tady večer stalo. Slyšel jsem nějaký hluk."
"Někdo tady včera zabil Findorra. Nevíme kdo, ale podřeza mu krk." odvětil modrovlasý s pokrčením ramen.
"Budou to teď nějak řešit, asi nás budou prohledávat a zjišťovat, kdo to byl." doplnil ho Renji.
"Říkal jsem, že se vrátí." přimpomněl jim Ulquiorra, jež právě přišel a sedl si na lavičku. "A vy jste říkali, že se nevrátí."
"Nevrátil bych se, nekdo mi totiž zamknul dveře." stočil vyčítavý pohled na zrzka. S tím se teď nebude dlouho bavit. "Nevím, jak se mi to povedlo, ale ty dveře se pak otevřeli, ale byli zamčené." Pravda, ty dveře byli zamčené, někdo je musel otevřít z venčí, ale když se ven dostal tak tam nikdo nebyl. Nikoho neviděl. Možná to bylo z toho zmatku, že za ním byl Ogichi, neměl tušení jesli si jen nevšiml, že tam někdo byl.

Ozvalo se ohlučující skřípání, jak se dveře pomalu pohnuli. Sice se pootevřeli pomalu, ale potom se už otevřeli poměrně rychle. Na to jak byli obrovské a také těžké se otevřeli hodně rychle, také to nemohlo být vůbec příjemné pro sluch. Otevřeli se úplně do kořán a když někdo vyšel ven a dveře pustil tak se zase zavřeli, silně se zabouchli.
Po schodech, které vedli nahoru od dveří se začal znovu plazit stín, ale tenhle byl větší a v ozěně ho doprovázel psychopatický smích.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Pokud by šlo o délku vlasů... Jaká délka vám u Hichiga/Ogichiho vyhovuje?

Krátká verze (jako má Ichigo)
Dlouhá verze (v uvolněné verzi - hollowfikace)
Něco mezi

Komentáře

1 miko-kun miko-kun | 23. července 2014 v 22:42 | Reagovat

hmm..to bude ještě zajímavé :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama