VII. - Brány svého vězení si nese každý v sobě

20. července 2014 v 2:49 | Nisure |  Keimusho

Poznámka: Dobře, tak v téhle části chci udělat jeden experiment a jestli se mi to povede tak sem machr, pardon, že tohle říkám, ale vážně, moc se mi do toho nechce, ale chci to zkusit. Jako já zvládnu napsat všechno, ale na tohle jsem sama zvědavá. A taky nechci, aby to bylo jen yaoi tak že, to nakonec dopním něčím trošku krvavějším chudák kluk a to bude pokračovat možná v další části, ale možná tam bude něco jinýho. Uvidíme Tak zatím pa :)

Ta bolest. Strašná bolest v hlavě, jako by ho přejel vlak. Tak moc mu třeštila hlavě. Jen velmi těžce otevřel oči, všechno se s ním motalo a ze začátku viděl dost rozmazaně. Ta bolest. Chvilku mu trvalo, než se mu obrazy vyjasnili, ale když se tak stalo, první čeho si všiml bylo, že tahle místnost vypadá, jako nějaká laboratoř. Byl tady operační stůl pak kdesi jaké baňky, po zdech nalepené nějaké poznámky a papíry a dokonce i mapa celého vězení, právě pro to sem šel. Ale netušil, jak se sem dostal. Pamatoval si, že dostal velkou ránu do hlavy a že ho chtěl Ogichi odnést s sebou, tak že ho odnesl sem. Sice mu usnadnil cestu se sem dostat, ale jak se teď dostane on ven, když neví, jaká je cesta.
Když se mu prstala motat hlava, pokusil se vstát, ale místo toho jen slyšel cinkání. Okolo zápěstí měl okovy na řetězech, které vedly do zdi. To nepovolí vypadalo to dost pevně. Takhle si připadal jako vězeň, vlastně to byl asi záměr. Takhle si ho tady svázat jako kdyby byl nějaké zvířátko.
"Ále, kotě se nám probudilo? Že sis dal na čas." zazubil se bělovlasý, který právě přišel a vydal se k němu.
"Pust mě, proč jsi mě sem přinesl."
"Proč?" dřebl si k němu na zem a chytl ho pevně za spodní čelist. "Už dlouho sem neměl nikoho takovýho jako seš ty." vysvětlil, sklonil se k němu a přimhouřil žluté oči. Natáhl se jazykem.
"Dost!" vymanil se druhému ze sevření a odsouval ke zdi, aby od něj byl, co nejdál. S ním nechtěl mít nic společného. "Nech mě být." zamračil se varovně.
"Úúúúúúú, krása, koťátko vystrkuje drápky." zavrněl potěšeně, klekl si na zem, že se k němu vydá, ale vyrušili ho další kroky. Stočil pohled za sebe a usmál se "Tak že, ty ses taky vrátil?"
Z poza rohu vyšel černovlasý muž v bílém laboratorním plášti, místy od krve a mezi rty měl cigarety. Cosi za sebou táhl, potom se ukázalo, že to byl tenhle, kdo zabil toho v té cele, to tělo bylo celé od krve a hlavu to mělo nebo spíš nemělo v dobrém stavu, byla úplně vykroucená a jen tak vysela. Přešel k operačnímu stolu, na které hodil tělo. "Chm, hnusný svině." zamručel jen.
"Ale no tak, to od tebe nebylo hezký nechat mě tady samotnýho." zahučel na něj, zvedl se a přešel k černovlasému. "Podívej, koho sem našel, možná proto byl v celách takovej rozruch." ukázal na chlapce v rohu.
"Tak to byl tenhle?" podíval se na černovláska otráveně. "Co tady dole děláš, hlupáku." zavrčel, opřel se o operační stůl a vzal mezi dva prsty cigaretu, aby si z ní mohl potáhnout a následně vypustit kouř. "Jako by toho člověk neměl už tak nad hlavu. Starat se o malí fracky a ještě mi sem vletí další." mrmlal si pro sebe otráveně.
"Já že sem malej fracek???" nevěřícně se na něj koukl až dotčeně. "Já nejsem fracek!" zamračil se "Vypadáš, že by ses potřeboval uvolnit, nejsi moc napjatej? Poslední dobou seš nabručenější víc, než jindy." konstatoval zamyšleně, zatahal ho za laboratorní plášť a bradou se mu opřel o rameno "Ale no taaaak, Akone, nekaž to."
"Jsi otravný." odbyl ho mručivě, chytl ho za triko a natlačil na stůl. "Proč si sem toho kluka přivedl, děláš mi akorát starosti, měl si ho rovnou zabít, Ogichi."
"Zabít? Ale to by nebyla taková zábava. Chci si ho nechat. Prosím. Alespoň jako zvířátko." naklonil hlavu mírně ke straně a přitáhl si ho blíž k sobě. Vzal mu cigaretu z úst, aby se nepletla a mohl obtáhnout linii rtů jazykem.
"Stejně ti za chvíli pojde, s tvým přístupem." odvětil, vlastně mu to bylo úplně jedno jestli si ho bělovlasý nechá a nebo ne, pochyboval, že má šanci na útěk. Vzal si od něj zpět svou cigaretu, aby si mohl potáhnout. Podíval se na chlapce v rohu.
To snad nemyslí vzážně, že si ho tady chtějí nechat jako zvířátko. On nechtěl být žádné domácí zvířátko na řetězech. Toho si za svůj dlouhý, ktrátký život užil už dost už znovu nechtěl a rozhodně nechtěl skončit tady dole v podzemí s takovými obludami. Očividně v nich moc lidskosti nezůstalo. Ne, musí se odsud bezpodmínečně dostat.
"Moc ti děkuju." zavrněl potěšeně Ogichi a přitáhl si staršího k sobě, přejel jazykem znovu po jeho rtech a potom se dostal přes ně do úst, aby si mohl hrát s jeho jazykem. Užít si tu chuť cigaretového kouře a slin. Rukama se vydal dolů po černovlasého těle, přes oblečení obtahoval prsty linie mužova těla, než se dostal až dolů, přes oblečení přejel po rozkroku a následně se vydal k zapínání kalhot. Rukou vklouzl pod spodní prádlo a začal ho vráždit.
"Jsi jako zvíře." procedil skrze kouř, který vypuustil z úst a znovu si potáhl. Očividně jim oboum bylo úplně jedno, že na tom stole o který se tak krásně opírají je čerstvá mrtvola se skoro urvanou hlavou.
Chudák Ishida, tohle opravdu vidět a ani slyšet nepotřeboval, kdyby mohl tak by se někde zavřel a počkal až ta 'bouře' přestane a raději by se ani nevrátil. Nemohl ale dělat nic jiného, než držet semknuté víčka, co nejvíc u sebe a tisknout si ruce na uši, dokud to nepřestane tak ty ruce nehodlá dát pryč a oči nehodlá otevřít.
"Chci tě." vydechl běovlásek a chtivě ho kousl do spodního rtu, stále se mu dobíval jazykem do úst. Rukou ho dráždil v rozkroku, tou druhou se vydal k zapínání svých kalhot, které taky rozepnul. Otřel se o staršího rozkrok, který osvobodil zpod oblečení, tiše zasténal a přimhouřil žluté oči.
Akon si zatím v klidu dokouřil svou začatou cigaretu. "Jenom protože, když si to děláš nad mrtvolama tak to neni takový." odhodil nedopalek na zem. Vysadil chlapce na kovovou desku, přičemž mu stáhl kalhoty a spodní prádlo. Nasměroval svou erekci proti druhého vstupu, chytl si ho za boky, aby mu neutíkal a prudce do něj pronikl až po kořen.
Spokojeně, chraptivě zasténal, přimhouřil oči a usmál se. Opřel se rukama o desku stolu a zády se trochu opřel o mrtvé tělo za sebou, aby měl trochu oporu. "Dělej, chci tě." zachraptěl, natáhl se k němu, aby zase mohl okupovat druhého ústa.
"Sklapni." zamručel mu do úst. Začal do něj prudce, hluboko a docela tvrdě přirážet a naplňpvat ho v pravidelných přírazech. Pevně tiskl jeho boky, aby si ho udržel na místě. Ano, oběma jim bylo úplně jedno, že tady mají mrtolu a živolu. Očividně na tohle byli už zvyklí, navíc tady dole asi nikdo jiný při vědomí v takovém 'dobrém' stavu není a i kdyby to dělali před lidmi, určitě by jim to bylo úplně jedno.
A i když ani jeden z nich nebyl připravený, měli z toho při nejmenším ještě lepší požitek. Spokojeně zakláněl hlavu a přivíral oči, skousával si spodní ret. Občas se i opřel o to mrtvé tělo, co měl za sebou a o které se opíral zády. Na stole se pomalu začala shromažďovat krev, tak mu to občas trošku podklouzlo no. Pak se jednou rukou přestal podepírat úplně a začal v ruce zpracovávat své vzrušení ve stejném tempu jako do něj Akon pronikal.
Ještě do něj párkrát přirazil, než ho naplnil svým spermatem, i když to, že měl orgasmus na něm nebylo tak moc poznat, stále měl ten svůj typický výraz. Přestal do něj vnikat a odtáhl se, aby si mohl zase zapnout své kalhoty.
I Ogichi ho následoval téměř ve stejnou chvilku a potřísnil svou ruku bílou tekutinou. Spokojeně se usmál, slízal jí ze své ruky a slezl ze stolu, aby se mohl také obléci.
Vytáhl z kapsy krabičku cigaret, i když byla trošku pomuchlaná. Vzal si jednu cigaretu do úst a zapálil ji. Krabičku následně vrátil do kapsy i se zapalovačem. Potáhl si a vypustil kouř z úst.
"Už ses uvolnil?" optal se smyslně bělovlasý a natáhl se ještě pro další chytivý polibek. Podíval se na mrtvolu na stole, natáhl jí, aby ležela rovně a na zádech. "Pořád vypadaj hůř a hůř, neni to už taková sranda jako kdyby to byli normální lidi, na těch se dá dobře vyhrát." konstatoval pro prohlížení těla.
"Tak uhni, mám práci." odstrčil Ogichiho stranou, aby mu nezacláněl, přitáhl si několik nezbytně důležitých věcí jakou je skalpel a tak.
Zamručel a podíval se po laborce. Jeho pohled upoutal zkrvavený nůž, jež ležel opodál někde mezi bordelem a papíry. Úplně ho žádal, ať k němu jde a vezme si ho. Tomu zkrátka nemohl odolat. Musel přijmout tu naléhavou žádost. Bylo to tak lákavé a ještě, když si představil, co by s tím nožem mohl dělat... Zvedl ho ze stolu a prohlédl. Po rtech se mu rozklil psychopatický úsměv.
Klekl si k Ishidovi na zem, odkryl mu uši, aby ho zase poslouchal a přiložením nože k chlapcovo hrdlu ho donutil otevřít i oči. "Ahoj, kotě, otevři oči, už je čas vstávat." zapředl.
Černovlásek otevřel oči a podíval se na nůž, který byl těsně u jeho hrdla. Cukl pohledem na bělovlasého a ani nedutal, jen ho opatrně sledoval.
"Kotě, máš moc krásný oči." pochválil si, naklonil se k němu, aby mu viděl lépe na oči. Druhou volnou rukou chytl jeho brýle a sundal mu je. "A takhle sou ještě hezčí. Ještě sem takový oči neviděl. Vypadáš tak nevinně a sladce." přimhouřil zasněně oči, nemohl si odpustit obtáhnout jazykem tu dokonalou kůži na líci.
Semkl víčka k sobě a zachvěl se. Natiskl se zády pevně ke zdi a snažil se to nějak přetrpět. Nebylo to moc příjemné, ale co mohl dělat.
Zvedl nůž a opřel ho do kůže tváře, pak s ním trhl a po noži tam zůstala jen rýha, ze které se začala řinout krev. "Seš tak nevinnej. Něco mi řiká, že hrát si s tebou bude celoživotní zážitek." slízl mu z tváře krev, nožem se vydal sunou pomalu dál k jeho ruce a opřel čepel do chlapcovi dlaně.
Stočil modrý pohled ke své ruce. Tohle se mu přestávalo líbit stále víc. Začínal uvažovat o tom, že tohle byl vážně blbí nápad chodit sem. Zachvěl se. Nechtěl už znovu ne. Nechtěl znovu zažít, to čím už si za svůj život a své dětství prošel. Znovu už ne. Cítil bolest v dlani, bolestně zasyčel, pálilo to.
"Kotě, miluju tě." zašeptal mu do ouška, obtáhl jeho konturu. Nůž byl teď potřísněný od nové a čerstvé krve. Byla to pro něj velmi opojná chuť a pohled a vůně. Nemohl si pomoct. Položil jeho brýle na zem, naklonil se k jeho dlani a chytl jí, aby s ní nemohl ucuknout. Olízl prsty a potom je rozevřel, aby se mohl dostat na tu obojnou chuť krve.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tato dílovka? Mám psát další díl?

Piš dál, líbí se mi 100% (12)
Zatím piš uvidíme 0% (0)
Zkus to vylepšit 0% (0)
Radši to nepiš 0% (0)

Komentáře

1 miko-kun miko-kun | 21. července 2014 v 21:36 | Reagovat

hm...ogina a akon...zvláštní to situace :)...a jinak co to stim ishidou děláš O.o

2 Nisure Nisure | 21. července 2014 v 23:13 | Reagovat

Mno asi tak, ale to muselo být, říkala jsem, že tam bude sex. Tak jsem to trošku zahájila, dalo by se říct exoticky. :)
A já? Co bych s ním dělala? O.o Já nic já hodná :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama