IV. - Kniha, kterou člověk čte je odrazem jeho duše

8. června 2014 v 23:25 | Nisure |  Keimusho

Poznámka: Tak v téhle části to bude v té knihovně plus se to přesune do podzemí. Tady bude Ichigo a Ishida a v další části bude asi zase debata Ishidy a Mayuriho dál nevím, já tak trošku píši z fleku, i když mám dané 'body' které splním a které naplním slovy a dějem, který píšu. Docela ráda bych, aby se mi movedlo napsat ale spoň deset částí na Keimusho, ale nevím nevím, možná to začíná být pomalu nudné z čehož mám strach. Snažím se tam dát akci, napjetí prostě něco zajímavého, ale když já neumím psát tak jak to umí jiní <:'( Mimochodem v předchozí části nebyl Flashback tak tady bude Flashback Ichiga a Hichiga za kterého tady budu psát jako za Ogichiho a bude tu jako jeho o pár vteřin starší bráška, inu a když to dobře dopadne, uvidíme jestli se tady taky bude prohánět i Ogichi :D

Každý týden mají všichni možnost jít do místní vězeňské knihovny pro nějaké ty knížky, aby se nenudili a měli, co dělat, když už nechtějí být venku nebo dělat nějaké věci, co jsou jim tady nabýdnuty. Kníhovna dalo by se říct byla trošku rozsáhlejší, ale vetšinou tady byli knihy staré a už dlouho používané, ale i přez to všechno jich tu bylo až moc a prakticky si tady dokázal vybrat každý. Je tu vše od encyklopedií, přes literaturu, fantasy, sci-fi až po nějaké vzdělávací knihy jako třeba anatomie lidského těla. Ale také a co je pro některé odsouzence důležité - Bible. V té hledají naději ti, kteří na tom sou zle a doufají, že jim bude odpuštěno.
Což se samozřejmě netýkalo Ichiga. On, tedy když už sem zavítal, což opravdu muselo být, tak sem šel hlavně kvůli nějakým časákům, radši nejmenovat jakého typu, ale ty tady také jsou. A pokud zrovna ne časopisy tak to jsou nějaké zaměření spíš na nějaké povídky scif-i nebo fantasy.
Vzal si s sebou pár časopisů a kdyby náhodou tak knížku, o které si myslel, že by ho mohla zajímat. Už tady byl nějakou dobu. Také tady byli stráže, ale jen u vchodu, protože nijak jinak se odsud nešlo dostat a nehledě na to, že tady ta místnost byla kompletně bez okem. Vydal se uličkami, aby se mohl podívat, jestli mu ještě něco nepadne do oka, ale vypadalo to, že ne. Upřímně, radši se tu bude nenápadně procházet a dělat, že něco hledá, podlední dobou bylo vemku příliš dusno a příliš vedro, že by tam pošel i velblou. Tady uvnitř v kamenné stavbě byl krásný chládek. Ale z jeho přemýšlení ho vytrhlo, když viděl někoho se mihnout uličkou, když vcházel do jiné uličky. Zastavil se a odcouval zpátky, přičemž se vydal prozkoumat, kdo nebo co to bylo.
Nemohl nikoho najít v uličce, ve které byl, vydal se tedy za roh, aby to prozkoumal i tam. Doufal, že to nebyli jen nějaké výplody jeho fantazie a mžitky před očima. Ale nebyli. Překvapeně se zarazil a podíval se na onen stín, který viděl. "Ishido? Co tady děláš?"
Černovlásek odtrhl pohled od police s knihami a podíval se po něm. "Kurosaki?" Upřímně ho překvapilo, že zrovna on chodí do místní knihovny a dokonce nese v rukou nějaké knížky, tak trochu by ho zajímalo, kvůli jakému žánru sem on chodí. "Netušil jsem, že zrovna ty víš, co je kniha." poznamenal a dál se věnoval přehrabování v policích.
"To nebylo hezký." naklonil hlavu trochu ke straně a usmál se. "Tak že, moje proroctví, jak sem říkal, že se vrzy uvidíme se vyplnilo." poznamenal a přešel k němu.
"Říkal jsi to před třemi dny, není to tak brzy, a teď mě prosím omluv mám ještě mnoho práce." odbyl ho, aniž by se na něj podíval. Vzal jednu z knih v regálu a vydal se uličkou pryč.
"Ale, ale počkej ještě. Kam bys chtěl jít." chytl ho za rameno a zastail, přičemž ho otočil k sobě. "Ukaž, co to máš." vzal mu tu knížku a podíval se na ní. "To tě tak moc zajímá historie tohohle blázince?" pozvedl tázavě obočí, když si přečetl název knihy a titulní obrázek, který byl ten samí, jako vypadala tahle věznice.
"Dej to se!" vytrhl mu knihu zpátky a nehodlal mu jí dát, aniž by mu to on sám dovolil. Nemuselo ho to zajímat, mohlo mu to být úplně jedno, proč se o něj tak zajímal, když on sám věděl, že mu byl úplně ukradený. "Nestarej se o mě a jdi se starat o své přátele." zamračil se na něj.
"Prrrrr kotě, nebuď tak hrrr, jen sem se tě ptal." odvětil zrzek a přimhouřil hnědé oči.
"Neříkej mi kotě. Měl by jsi zlepšit své mravy a chovat se jako civilní člověk." pokáral ho Ishida vyčítavě a vytáhl jednu knihu z police. Docela tlustou a černou knihu se zlatým nápisem 'Bible' a stejně zlatým křesťanským křížkem pod nápisem. "Tady by jsi měl hledat svou spásu!" vrazil mu knihu do ruky "I když dost pochybuji, že pro tebe nějaká spása ještě existuje." ušklíbl se až znehuceně.
"Bible?" podivil se zrzek a zvedl pohled k černovláskovi. "Neřikej mi, že ty si to čet. Víc jak je to tlustý?" jen, aby se neřeklo prolistoval knihu.
"Samozřejmě, že ano. Měl by ji přečíst každý člověk. Už jen z toho důvodu, aby věděl, na čem se stavěli základy lidské rasy." ale proto, že mu nevěřil, že by to četl a také proto, že pro něj už je příliš pozdě na nějakou zpásu, vzal mu knížku z rukou a vrátil zpátky do regálu.
"Mmm... To neznamená, že sem nedochodil školu, že nevim ,že sou lidi z opic." ušklíbl se a vzal jeden z časopisů a pro změnu ho znutil černovláskovi do rukou a trochu se k němu naklonil. "Zkus tohle, pročistí ti to hlavu a.... taky tělo." zavrněl s přimhouřenýma očima.
"Co to sakra...?!" vyjekl chlapec až se lekl toho, co se mu dostalo do rukou. Absolutně netušil, že by ředitel věznice dopustil, aby se do místní knihovny dostali časopisy s obnaženými částmi ženského těla, které by měli jinak být zakryté! Tak moc to s ním cuklo, že upustil knížky, co měl i s Ichigovým Playboyem a nehezky spadl na zadek.
"Ale." usmál se druhý a sklonil k němu pohled "Vypadáš, jako bys viděl zjevení, kotě." zavrněl a přimhouřil oči.
"Ty...! Nech si alespoň své nemravnosti pro sebe a ne pro slušné lidi!!!" trošku na něj zvýšil hlas a mračil se na něj a z toho nemravného zjevení, co viděl měl úplně rudé tváře.
"Ale no tak. Nemusíš to hned všechno zkazit, Ishido." zvedl ze země Playboy, který nutně potřeboval a potom k chlapci na zemi vztáhl ruku, aby ho mohl vytáhnout na nohy. "Mmmm... Tak proto si mi cpal tu Bibli?" optal se, když ho zvedl a prsty uchopil stříbrný křížek s kroužkem a menším modrým nakresleným křížkem.
"Nesahej na to!" ucukl mu rukou a odtáhl se od něj, aby si mohl posbírat ze země všechny své knížky. "Radši dělej, že se nikdy nic nestalo." odvětil, když se zvedl s knížkami ze země a posunul si brýle na nose. Nečekal na jeho reakci a prostě se otočil a vydal se pryč, ale když chtěl zahnout za roh tak do něčeho narazil a zase ho to krásně poslalo na zem na zadek. Bolestně zakňoural a promnul si bolavou část těla, přičemž zvedl pohled, aby se podíval, co to bylo, ovšem nevšiml si, že se mu opět všechny knížky rozutekli a tentokrát s nimi i už tak poničené brýle.
"Měl by si dávat pozor, kam koukáš." poznamenal ten, do kterého vrazil zatím, co on se snažil najít brýle. Ale marně, a když ho potom ten dotyčný chytl za bradu a nasadil mu brýle zpátky na oči, tak už věděl, proč je nemohl najít.
Zamrkal a podíval se na něj. "R-Renji?" podivil se, když před ním starčí klečel a znovu jako na povel zrudl a rychle odvrátil tvář stranou, aby na něj druhý neviděl.
"A kdo sis myslel, že to je." pousmál se a natáhl se přes něj, aby sesbíral jeho knížky a zase je dal hezky na hromádku na sebe. "Tohle ti spadlo." podal mu knížky.
Černovlásek se podíval na hromádku a nejistě si jí od něj vzal. "Děkuju..." odvětil, když se mu povedlo trochu zklidnit.
Rudovlásek jen přikývl a sám se zvedl, přičemž chlapce vytáhl s sebou na nohy. "Seš trochu nemotornej." poznemenal spíš vtipem.
"Co ty tady děláš?" optal se Ichigo a vydal se k těm dvěma, aby tam vzadu nebyl jako kůl v plotě sám.
"No co. Venku je příšerný vedro dokonce ani v tělocvičně se nedá nic hrát." vysvětlil rudovlasý a zvedl k zrzkovi pohled.
"Tak si přiletěl sem a budeš dolejzat." přikývl chápavě Ichigo.
"Já nedolejzam!"
"Ne to bys tady nebyl a zabavil se jinak."
"A jak asi, když je horko??"
"Co já vim?! Třeba di spíš ne?"
"A co, když se mi nechce?!"
"Tak dolejzáš!"
"Co máš zase za problém?!" zavrčel na něj Renji zatínajíc zuby a vražedně ho sledoval rudým pohledem.
"Já?! Spíš ty!" oplatil mu stejnou mincí Ichigo a probodával ho nevraživým pohledem.
"Dost! V knihovně se nemá křičet!" okřikl je Ishida a po obou se vyčítavě podíval.
"Nemá křičet a sám křičíš, kotě." připomenul mu zrzek.
"Já nekřičím! Jen se vás snažím uklidnit." vysvětlil.
"Nevidím žádnej důvod, proč by se ve vězeňský knihovně nemělo křičet." konstatoval rudovlasý.
"To je jedno, je to knihovna a v knihovně se křičet nemá." zamítl to Ishida. "Budu potřebovat vaší pomoc." raději změnil téma, snad to ty dva bude zajímat, alespoň trošku.
"Co? Pomoc?" překvapeně se na něj podíval zrzek.
Souhlasně přikývl. "Potřebuji, aby jste mě dostali do podzemí."
"Ty a do podzemí? Už si zešílel?" optal se červenovlásek a sklonil se k němu, aby si ho pořádně prohlédl.
"Ne nezešílel jsem, potřebuji najít Mayuriho." vysvětlil.
"Ježiši, proč zrovna jeho?"
"Prostě mě tam dostaňte."
"Fajn tak poď." souhlasli nakonec oba dva, když je černovlásek tak dlouho přemlouval a vydali se s ním do podzemí.

"Děkuji." hlesl černovlásek a přes rameno se na ty dva podíval. Než sem šli tak si šel všechny knihy odnést a ti dva taky, aby to netáhli s sebou.
"Fakt nemáme jít tam dolu s tebou?" optal se rudovlasý, aby se přesvědčil. On by se totiž už nemusel vrátit, když tam chce jít sám.
"Ne, jděte. Kdyby jsme šli tři bylo by to moc nápadné a potom by nás mohli hledat." trval si na svém černovlásek a přikývl.
"Dobře, ale dávej si pozor, tam dole sou fakt děsivý existence." varoval ho Ichigo s pokrčením ramen a založenýma rukama na hrudi.
"Yo, a taky dávej pozor. Choděj tam stráže a pečovatelé." dodal ještě Renji.
Černovlásek souhlasně přikývl a vzal za madlo ocelových, masivních dveří, ale musel se opravdu hodně zapřít, aby se mu povedlo s nimi pohnout, ale jen to zaskřípalo a nic víc.
Ichigo se pobaveně usmál a přešel k němu, přičemž vzal za madlo a pomohl mu ty těžké dveře otevřít. Tak nepříjemně to vrzalo a skřípalo. "Nemáš za co." usmál se na něj.
Ishida se na něj podíval a přikývl. Pustil dveře a podíval se na schodiště, které vedlo dolů.
"Když se nevrátíš do deseti hodin seš mrtvej." zazubil se a ním Ichigo a mávl na něj rukou.
"Vtipné." usmál se sarkasticky Ishida.
"Ale to nebyl vtip." ujistil ho zrzek a když černovlásek vešel na schody a vydal se dolů tak sa ním zavřel ocelové dveře.

Flashback
Ichigo a jeho o pár vteřin starší bratr Ogichi, žili od malička se svým otcem a jejich dvěma mladšími sestrami, jejich maminka zemřela, když byli ještě děti. Ale jejich otec se o ně moc nezajímal, spíš se staral o jejich sestřičky. Oni se často potloukali venku sami a nebo s bandou jiných kluků. Dělali pořád nějaké průšvihy, jen tak ze srandy, ale postupně to přešlo od srandy až k přestupkům a později je domů odváděla policie a muselo se to řešit.
Jejich tatínek se z toho hroutil a sestřičky také. Jejich výtržnictví se vymykalo z rukou všem. Od vykrádání obchodů a obtěžování slečen až po ublížení na zdraví. Pomalu z toho začínali být i vraždy a znásilnění. Ale vždy po sobě tak dobře uklidili, že na ně nikdo nepřišel. A aby na ně nikdo nepřišel už vůbec utekli z domova a nikde nezůstali déle, než den nebo dva.
Od té doby, co utekli z domova o nich už jejich sestry a otec neslyšeli a oni neslyšeli o nich. Možná tak z novin nebo něčeho, ale jinak už nikdy nic. A ani už nijak moc netoužili je vidět. Možná jim bez nich i bylo líp a to obou straně.
Bylo to šest let, co utekli z domova a přesně den ze dne, kdy na ně přišli a kdy je konečně našli. Bylo to přesně, když se přehýbala noc v další den, přesně na jejich narozeniny. Nedávali pozor, když donali a prý je viděl jeden svědek, kvůli kterému skončili před soudem a následně se dostali hned do vězení, ze kterého je potom převezli do toho, kde skončili teď.
Do bytu jim vtrhli přesně v den patnáctého července, když se jejich věk změnil ze šetnácti na sedmnáct.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tato dílovka? Mám psát další díl?

Piš dál, líbí se mi 100% (12)
Zatím piš uvidíme 0% (0)
Zkus to vylepšit 0% (0)
Radši to nepiš 0% (0)

Komentáře

1 miko-kun miko-kun | 9. června 2014 v 19:33 | Reagovat

mě se to líbí, ale je mi líto bratříků,když jim tam vtrhly na narozky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama