III. - Kdo si hraje s ohněm, spálí se

5. června 2014 v 21:48 | Nisure |  Keimusho

Poznámka: V téhle části bude tak trošku rvačky i když ne do detailů. Pomalu se to začíná rozvíjet, zajímavé je, že i když Ichiga nemusím tak za něj píšu víc, než by u mě bylo zdrávo O.o Jinak v téhle povídce asi nebude o nikom informace, jak žil, jak se dostal do vězení atd. Mmmm uvidíme v další části, ale ta bude buď ve vězeňské knihovně nebo ve sprchách a nebo se půjdou podívat do podzemí, kde jsou ti psychouši co mlátí hlavama o stěny typu Mayuri, Akon atd XP

"Sakra! Kde je takovou dobu?!" zahučel nervózně zrzek sedící na stole a nohy si opíral o lavici. Ve dvou prstech pravé ruky držel cigaretu, ze které stoupal kouř, a ze které si následně potáhl.

Grimmjow byl už asi hodinu na ošetřovně. Jindy by si od nikoho jiného nenechal poradit a ani pomoct. Považoval to za důkaz slabosti a znak, jak dát lidem najevo svou slabou stránku. Slabí bod. Největší slabost je ta, když dá člověk nechat druhým znát vlastní slabinu. Ale tentokrát si poradit nechal. To byla vyjímka a nebo to bylo nejspíš tím, že ho včera ti kreténi tak zřídili.
"Cos to vůbec dělal?" optal se ho šedovlasý. Ne, že by ho to nějak extra zajímalo. Ale když sem přitáhl tak zřícený, jako kdyby ho přejel buldozer.
Povzdechl si. To už bude po druhý, co to bude někomu řikat a co víc, někomu komu je to úplně jedno. Trochu sykl a cukl s sebou, když se starší dotkl tou vatičkou namočenou v čemsi jeho roztrhlého obočí, ale to bylo tím, že byl zamyšlený do něčeho jiného a nečekal to. "Včera sem byl u Aizena a ten mi řek, že mě za čtrnáct dní čeká poprava, tak sem na něj vyjel a ti jeho poskokové kreténský mi rozmlátili držku." vysvětlil zkráceně, aniž by se na něj podíval.
"Za čtrnáct dní?" zarazil se šedovlasý a na chvíli ustal ve své práci. "Tak proč mi sem chodíš, jako malý děcko, co chce pofoukat bebíčko, když tě za čtrnáct dní čeká křeslo??!" až to na něj vyštěkl a trochu se zamračil. Na chvíli zavřel modré oči a vydechl. Dodělal svou práci a přelepil mu to obočí temi pidi lepenčičkami nebo co to je. Jeho práce byla hotová. Po hodině 'opravování' toho umláceného a pochroumaného těla to bude stačit.
"Dík." odvětil Grimmjow a zase si oblékl horní část své vězeňské uniformy. Smířit se s křeslem? Ne to se asi nesmíří. Byl tady už docela dlouho a už si tady na to zvykl. Člověk by to možná do něj neřekl, ale opravdu mu to bude chybět. Nechtěl, aby ho popravili a očividně nebyl sám.
"Nepočítej s tím, že by se ti do čtrnácti dnů vyléčilo všechno." hlesl a zplálil si. Schoval zapalovač a potáhl z cigarety. "Ale nemyslím si, že tobě nebo někomu jinému to bude vadit." dodal a vypustil kouř.
"Je mi to jedno." přikývl souhlasně a zvedl se, přičemž se vydal ke dveřím. "Tak... Možná se ještě uvidíme." odvětil. Vzal za kliku dveří. "Čus, Ryuukene." mávl na něj a vyšel na chodbu.
Když se za ním zavřeli dveře, zvedl se vrátil se na svou židli a sedl si. Grimmjow byl zrovna ten rušivý element se kterým se nejvíc vídal a to hlavně kvůli rvačkám. Proto vždycky končil rady na ošetřovně.

"Grimmjow! Že ti to trvalo!" zahulákal na něj z dálky Renji a zazubil se.
Modrovlasý jen pokrčil rameny a vlezl si na jejich 'teritorium'. Vylezl si na lavičku a sedl si na stůl vedle Ichiga. "Sorry." odvětil a vzal si od něj nedokouřenou cigaretu, kterých už se na zemi pár válelo. Přitáhl si jí ke rtům a potáhl nikotin do plic.
"Uka, jak moc tě zřídili." vybídl ho rudovlásek s pokynutím brady.
"Čekej." mávl na něj rukou a pustil kouř z úst. Vložil si cigarety mezi rty a rozepnul si horní část své tmavě modré uniformy, přičemž si jí sundal. Na těle měl většinou jen podlitiny, modřiny a sem tam nějakou tu tržnou ránu. Modřiny byli až fialové a hráli téměř všemi barvami. Hodně viditelné to bylo převážně na žebrech nebo břiše.
"Moc hezký." poznamenal souhlasně Ichigo a prohlédl si ho. No mohlo to dopadnou i hůř, ale tohle stejně není moc hezké no. "Kreténi." poznamenal a téměř to slovo vyprskl.
Grimmjow si zase natáhl svou horní část uniformy. Dokouřil zbytek cigarety a potom nedopalek hodil na zem a zašláp. "Ale ten idiot tam nahoře mě sere." zamručel a zasedl si zpátky na stůl vedle těch dvou. "Dej mi ještě jednu."
"Nedam! Sám mam málo!" zahučel na něj Ichigo a odstrčil mu ruku, kterou k němu natáhl. To tak ještě se s ním bude dělit o věci, které vyhraje jednou za uherský rok a náhodou vyhraje v paření karet. Teh! Nikdy! Ať si vyhraje svoje potom sám nebude chtít dát.
"Tak si trhni." ušklíbil se na něj modrovlasý "Lakomče jeden." poznamenal.

"Au!" Pust mě! Koukej mě pustit!" zanadával hlas o kus dál.
"Tohle tě naučí!" zavrčel dlouhovlasý a praštil s chlapcem o drátěný plot, který ohraničoval místo vězeňského dvora. Držel ho pod krkem a probodával ho vražedným pohledem.
Grimmjow, Ichigo a Renji se podívali, co se to tam u těch dvou shromažďuje za chumel. "Počkat neni to..." zarazil se Renji, když se trochu víc zaměřil na chlapce, kterého dlouhovlasý držel pod krkem. "Ten idiot!" zahučel a zvedl se, přičemž seskočil z lavičky a vydal se k chumlu. Grimmjow a Ichigo ho napodobili a vydali se svižně za ním.
Černovlasý se napřáhl a psychopaticky se zazubil. "Opovaž se ještě lézt k nám!" uchechtl se, ale když ho chtěl udeřit kdosi mu chytil ruku a zabránil mu vrazit chlapci další pěstí. Zarazil se a podíval se přes rameno. Nespokojeně se zamračil. "Rene." zavrčel vražedně.
"Koukej ho pustit!"
"Nemá lézt ne moje místo!" zavrčel a vysmýkl se mu. Pustil chlapce a otočil se k druhému čelem. "A to samí platí i pro tebe. Jenom počkej až se vypořádam s tim klukem ty seš další na řadě!" ujistil ho a znovu se po chlapci natáhl.
"Nnoitro!" vyštěkl po něm a znovu ho chytil za zápěstí a když ho k sobě otočil tak mu vrazil pravačkou ránu do břicha.
Černovlasý se trochu předklonil a podíval se na něj vražedně. "Fajn, řek sis o to!" zavrčel a také se po něm rozehnal pěstí.
Nnoitra tu nebyl sám. No a jak už to tak bývá tak se strhla o moment později vězeňská rvačka a je úplně jedno, kdo mlátil koho. Prostě bitka. Tohle nedopadne dobře. A téměř všichni přítomní schytali pár ran. Všetně už tak pochroumaného Grimmjowa, který měl teď do sbírky zranění jako bonus ještě roztržený ret.
Z poplašných sirén se rozezněl poplach a na dvůr vtrhli stráže, aby je od sebe oddělili, o což také snažili a přece jen se jim to po většině povedlo. I když také se nedá vyloučit, že nějaký ze stráží neschytal ránu.
"Abarai!" zvýšil trochu hlas Byakuya a pěvně druhému skřížil ruce za zády a donutil ho se od černovlasého odtáhnout, jelikož by mu jinak zlomil ruce. A Nnoitru zase chytl a zkrotil někdo jiný. Dva hlavní rušivé elemnty jsou zkroceny a ten zbytek postupně taky.
"Ty kreténe! Dovoluj si na někoho stejně velkýho!" vyštěkl po něm Grimmjow a kdyby ho nedrželi tak by po něm taky vyjel a že měli, co dělat, aby ho udrželi na místě.
"Nemá se ten malej spratek motat okolo mojí části dvora!" oplatil mu Nnoitra a nevraživě na něj vrčel. Na těch dvou bylo úplně úžasně vidět, jak moc rádi by se rozcupovali na kousíčky nehledě na to, že byli oba z jiné části dvora a taky z jiného gangu.
"Já nejsem malej." neodpustil si černovlásek a zvedl se ze země. Otřel si krev, která mu tekla z nosu do rukávu své tmavo modré uniformy a opřel se zády o plot, aby si našel oporu.
"Drž hubu skrčku! A nelez tam kam nemáš!" ohnal se po něm Nnoitra a přes rameno se na něj podíval.
"Ale já říkal, že jen procházím!" obhájil se Ishida a trochu na něj zvýšil hlas.
"Nemáš tam lézt vůbec!"
"Nikde není napsáno, že by to bylo jen vaše!"
Teď se zase strhla bitka nadávek a prohazování názorů a aby toho nebylo málo všichni začali mít kecy a řvali po sobě sprostými slovy a větami, stráže je museli odvést pryč.

Do večera už se to uklidnolo, ale v jídelně při večeři bylo dnes pro jistotu více stráží. Nekteří jedinci si museli dojít na ošetřovnu, pokud měli nějaké vážnější zranění, ale více méně vyvázli všichni jen z krvácejícím nosem, roztrženým rtem nebo obočím či nějakou tou ránou do břicha nebo těla.
"Debilní chlap... Jak já ho nenavidim...!" zamrmlal si pro sebe zrzek a nérvózně prsty poklepával nadesku železného stolu, jen díky tomu, že si tu ostatní vězni povídali a jedli tak to nebylo moc slyšet.
"Jo tak to nejsi sám." přidal se Renji opírajíc si hlavu dlaní přičemž koukal někam do pryč. Mmm ty mříže na oknech byli opravdu extrémně zajímavé.
Grimmjow se probíral svou porcí, která mimochodem byla také extrémně zajímavá, člověk nikdy nevěděl, co v tom najde. Přemýšlel nad tou jeho popravou. Nechtělo se mu do toho. Přemýšlel nad nějakým útěkem. Snad by to šlo ne? Ne to je hloupost. Odsud se ještě nikdo nikdy nedostal. To je prakticky nemožné s tolika strážnými, zabezpečením, přížemi na oknech. Všechno je hlídané a dobře uzavřené. Zdi jsou betonové... To je beznadějné. Popravě se nevyhne. Ale vždyť se říká, že je vždy cesta, vždy očividně ne...
Vyrušilo ho až když se mu někdo mihnul před očima a tak mu zamezil pozorování mříží na oknech. Zavrtěl hlavou a podíval se na ten stín. "Hej!" houkl na něj. "Hej Ishido!" tak trošku jinak. Na slovo 'hej' tady slyšel úplně každý.
Černovlásek se ohlédl na místo, odkud vyšel hlas, který nesl jeho jméno a na chvilku se zastavil. Ren, co ten po něm tak může chtít. Aby šel za nimi? To se mu nechtělo líbit tak radši zavrtěl hlavou.
"Dělej poď sem potřebuju s tebou mluvit!" vybízel ho a mávl na něj.
Chlapec si tedy povzdechl a i když ne moc ochotně se vydal k jejich stolu a potom si opatrně sedl na kraj lavice, co nejdál od těch tří to šlo. "Co." odvětil v otázce, ale ten otazník tam jaksi nevyzněl, tak to možná znělo kapičku otráveně a to, že se díval do svého záhadného bodu na stole tomu dodávalo větší pravděpodobnost.
Grimmjow a Ichigo se po Renjim tázavě podívali, ve smyslu, proč sem zavolal zrovna Ishidu.
Rudovlásek si povzdechl a natáhl se, chytl černovláska za horní část uniformy a přitáhl si k sobě blíž, aby na něj nemusel řvát přes celý stůl. "Mnohem lepší." pousmál se spokojeně.
Uryuu se po něm zaraženě a dost překvapeně podíval a strnule zůstal sedět na místě. Nepohnul se až do chvilky, kdy cítil, že se mu do líček začala hrnout červeň. Pak rychle ucuknul hlavou nad svou večeři a využil delších vlasu v nenápadném skrytí.
Pobaveně se usmál nad tou reakcí. "Co dělal na Nnoitrově části dvora?" zeptal se a mezi tím si dal do pusy trochu ze své porce.
"Jen procházel." odvětil polohlasně, aniž by se na něj podíval. To ho nemusí zajímat, co tam dělal a nebo nedělal. Tady se nikdo nikomu nesvěřuje a on to taky nemá ve zvyku, povídat si s někým, co se dnes dělo.
"Nebudeš mluvit?" pozvedl jedno obočí a naklonil hlavu trochu ke straně. "Dobře. Před tejdnem sme tě viděli na dvorku, jak ses taky ochomejtal všude možně po dovoře, jako kdybys něco hledal. Co to bylo?" změnil otázku a znovu si opřel bradu.
"Nic." hlesl opět bez čehokoliv, za co by se mohl druhý chytnout. On se mu taky nehrabal v tom, co dělá on, tak jemu to může být taky jedno.
Nespokojeně se zamračil. Nebude mluvit? Chytil ho za zápěstí a přitáhl k sobě, aby se na něj díval a poslouchal ho pořádně. "Hele, nedělej kolem toho tolik tajnůstek. Před tejdnem si vypadal jako jeden s těch magorů, co sou zavřený v podzemí. Ti taky pořád někde mlátěj hlavou o zeď nebo choděj sem a tam bez jakýho koliv cílu." naklonil se nad něj a snažil se mu tím až nahnat strach.
Černovlásek se na něj zaraženě koukal, ale potom se mu vykroutil a odvrátil pohled, přičemž zavřel oči a posunul si brýle, které měl slepené lepící páskou. Ani netušil, jak se to stalo, ale když byla odpoledne ta rvačka tak mu asi sladli a ulomila se jim nožička. "Nemusíš mít strach. Zažil jsem už horší věci, nic méně, tak špatně na tom nejsem, aby jsem mládil hlavou o zeď." odvětil.
"Rozhodně na to vypadáš." poznamenal Grimmjow zatím, co ty dva společně s Ichigem pozoroval.
"Ale zdání občas klame." opáčil černovlásek.
"To je fuk. Hlavně už se nemotej u Nnoitrovy části dvora." pokrčil zrzek rameny.
"Proč jste mi pomáhali." zeptal se a zvedl modrý pohled.
"Protože by si skončil umlácenej." vystvětlil krátce Renji.
"To není pravda nejsem tak bezmocný, jak vypadám." mírně se na něj zamračil. Nelíbilo se mu, že ho podceňujou jen proto, jak bezmocně vypadá.
"Ishido, Nnoitra je strašně labilní, hraj si s ohněm a spálíš se." pokrčil modrovlasý rameny a zvedl se od stolu, vzal si tác se zbytky a vydal se to odnést.
"Ještě se uvidíme." odvětil Renji a vydal se za ním.
"A hodně brzo." dodal Ichigo s úsměvem na rtech a sám si zbylil svých pět švestek a vydal se za těmi dvěmi.








 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám tato dílovka? Mám psát další díl?

Piš dál, líbí se mi 100% (12)
Zatím piš uvidíme 0% (0)
Zkus to vylepšit 0% (0)
Radši to nepiš 0% (0)

Komentáře

1 miko-kun miko-kun | 5. června 2014 v 22:55 | Reagovat

No tak to bude ještě zajímavý hi :)

2 Nisure Nisure | 6. června 2014 v 15:26 | Reagovat

Snad jo v to doufám ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama