Bouřlivé víno

2. června 2014 v 23:19 | Blackstar |  Challenge
Pairing: Uryuu x Red
Warning: yaoi,
vienko aaa... Red totálně na mol -.- XP

Poznámka: Stejně jako u Challenge před tím je tohle jen zkopírované z e-mailu a dané sem. Já to nijak neupravovala (možná jen chybičky, když si to přečítám a kontroluji), ale jinak vůbec nic. Tak že stejně jako u předchozího Challenge je toto povídka někoho jiného momentálně Blackstartudíž všechny komentáře nenáleží mě, ale Blackstar. V tom případě to bude asi vše a děkuji za pochopení ;) Yo a! Vím, že to opakuju pořád jako blbeček, ale my rozhodnout nemůžeme kdo má nejlepší povídku, tak že to musí čtenáři arigato.

Otevřel dveře a vešel do vtupní haly. Sundal si z ramen brašnu a chtěl jít do obývacího pokoje nebo alespoň do předsíne, ale v tu chvíli ho Dark popadl za ramena a začal ho prohledávat.
"C..Co to děláš?!" zeptal se ho černovlásek ale druhý si toho vůbec nevšímal a prohledával mu kapsy. "Darku!" okřikl ho a pokusil se ho odstrčit.
"No jo... Ahoj a výtej doma ale já něco hledám tak neruš" vysvětlil a hledal dál.
"A co ksarku? Pust mě!" odstrčil ho od sebe a podíval se na něj. "Co to máš proboha na sobě?" zeptal se ho protože měl jeho úzké černé džíny a Renjiho černé triko se smrtkou nebo něčím podobným.
Dark se otočil na podpatku také Ishidovích bot aby se mu pořádně předvedl. "Sluší mi to viď?" provokoval. "Neboj já ti to zase přinesu." řekl, vzal Ishidovu bradu mezi dva prsty a trochu zakroutil Ishidovi hlavou.
"Ale teď k věci, mám ti od toho tvýho krasavce vyřídit že je ve Společenství duší a že se vratí až pozdě v noci, takže na něj nemáš čekat ano.... A ještě něco, zadarmo ani tráva neroste, dáš mi nějaký penízky viď." při posledních slovech se zazubil jako by nic.
"Cože?" podivil se chlapec a vymanil se z toho jak ho druhý držel.
"Dobře tak jinak.. Červeená hlava šla pá pá." vysvětlil a pohodil rukama aby mu to víc znázornil.
"Já nejsem hloupý, já myslel to s penězmy k čemu ti budou?" ptal se černovlásek.
"To ti může být jedno dáš mi je nebo ne?!" ptal se dál.
"Nedám, nemám proč." neslouhlasil Ishida.
Vzteky ho chytil za lem košile a vytáhl do vzduchu. "Dělej!" křikl na něj.
"Pust mě prosím." snažil se ho rukama odstrčit. "Dám ti nějaké peníze jen mě zase nemlať, prosím."
"Hodný Uryuu." pustil ho a pohladil po vlasech už jen nastavil ruku pro peníze, co mu Ishida dal a byl pryč Bůh ví kam šel ale aspoň je pryč.

Ishida si jen vzal brašnu a šel do obývacího pokoje. Věděl že, když je tu Dark, tak by tu měl správně být i Red. Rozhlédl se po rozlehlém pokoji a jediné, co mu přišo nové a co sem nepatřilo byl kus fialové látky na opěradle jednoho z křesel. Pomalu přešel za křeslo a zezadu mu překryl oči dlaněmi.
"Kdo je to?" zašeptal mu do ucha.
"Uryuu?" zeptal se opatrně Red.
"Přesně tak." přesvěčil ho a sundal mu dlaně z očí obešel křeslo a šel do kuchyně.
"Rede, pojď sem prosím." zavolal ho.
Poslechl a šel za ním "Ano."
"Asi máš hlad viď." podíval se do lednice, aby si vyndal jogurt. "Vezmi si, co chceš a prosím, neříkej Renjimu, že jsem jedl jen jogurt nejspíš by mě zabil znáš přeci jeho názor na moje stravování." usmál se a dal si jogurt do brašny.
"Ty se nenajíš?...Měl by si jíst Uryuu."stěžoval si.
"Já teď nemám hlad, najím se v práci proto si ho beru s sebou víš." vyndal si z brašny noty a učení, ze kterého neměl úkoly "Ale ty se koukej najíst, já se jdu převléct a vyrážím uvidíme se večer." oznámil převlékl se a odešel do práce, Reda nechal doma on stejně moc špatného neprovede on není Dark to by bylo něco jiného.

Když se večer vrátil všechno bylo přesně tak, jak to opustil nic se nezměnilo jenom Red se přesunul z křesla na pohovku.
"Ahoj.. Co čteš?" zeptal se a přešel k němu blíž.
"Ahoj, ty už jsi zpátky?" podivil se Red.
"Byl jsem pryč osm hodin, víš." vysvětlil a sundal si bundu.
"Aha..." opravil se.
Ishida odešel do kuchyně a otevřel skleněnou skřín, ve které byly vystavené sklenice a poháry, vyndal dvě sklenky na víno a ve třetí poličce vyndal jeden velký pohár, aby nepřekážel a otevřel tajnou skrýš, kde byla láhev s červeným vínem, zavřel skrýš a vrátil tam pohár.
"Co to děláš?..Ty jdeš pít?" podivil se Red mezi dveřmi.
Ishida se na něj jen usmál a otevřel láhev " Víno není alkohol, co mi nějak ublíží víno je pro mě momentálně lék musím si vyčistit hlavu." nalil si do půl skenky a Redovi do druhé sklenice jen do třetiny jejího obsahu a nabídl mu ji "Dáš si se mnou viď?" zeptal se Ishida.
"To já nesmím..." bránil se Red.
"Důvod?"
"Já ještě nikdy nepil alkohol ani nic podobného."
"Sedni si." poručil mu "Víno není alkohol ani nějaké obyčejné pití, víno je život, jak říkal můj otec." smutně se usmál a dal mu do ruky sklenici. " První s ní jen trochu zakruž a čichni si k němu, potom se trošku napíj, ale nech si to na jazyku, na začátku to bude trpké ale, na to si právě že máš zvyknout potom ti to zachutná neboj." vysvětlil mu a sám se napil.
Poslechl ho a udělal to přesně tak, jak mu to Uryuu ukázal, na začátku to bylo opravdu trpké ale pomalu tam bylo cítit i něco sladkého a nebylo to špatné.
"Tak co?" zeptal se ho.
"Je to dobré." podivil se a napil se znovu.
"Já víno poprvé ochutnal když, mi bylo deset byli jsme u jednoho z Ryuukenových známích v Číně, mohl jsem mu říkat srýčku, měl jsem ho rád byl na mě hodný, vím že si mě posadil na klín a dal mi napít, říkal že už jsem prý chlap že už můžu.....byl to hodný člověk." zvedl sklenku trochu do vzduchu a vzhuboka se napil.
Společně vypili skoro celou láhev a Red, který na alkohol vůbec nebyl zvyklí byl malinko opilý ale i to stačilo k tomu, aby se motal, takže mu musel Ishida pomoct. když ho vedl z kuchyně, tak se mu Red vyšmýkl a oba spadli na zem tak že, Ishida ležel na Redovi.
"Promiň." řekl Ishida a pokusil se vstát, ale Red ho k sobě přitáhl za lem trika a políbil ho na ústa.
"Rede?!"podivil se nevěřil tomu co se právě stalo.
"Promiň mi to Uryuu já jen..Strašně se mi líbíš."vysvětlil mu Red a dal hlavu na stranu, aby na něj druhý neviděl, ten ho políbil na tvář.
"Neomlouvej se, to je v pořádku." usmál se na něj. Red ho znovu, ale tentokrát s větší verbou políbil. Uryuu přivel oči a Red ho objal kolem zad a přitáhl si ho k sobě. Ze rtů pomalu přešel na krk a obdarovával chlapcovu šíji jemnými polibky.
Vyprostil se mu z obětí a pokusil se mu sundat mikinu ale dlouhovlásek mu v tom zabránil a chytl si spodní lem mikiny a stáhl ho níž.
"Copak, snad se nestydíš" zasmál se Ishida.
"Stydím..." zašeptal Red.
"To je docela problém protože s tímhle musíme něco udělat." přejel dvěmi prsty přes Redův rozkrok.
"Promiň." omluvil se dlouhovlásek a odvrátil tvář.
"Není proč se omlouvat." rozepl mu kaltoty a dýchl na špičku chlapcova rozkroku a pomalu ji vzal do úst.
Tiše zasténal a skousl si spodní ret, aby se trochu tlumil, když si ho druhý začal pomalu pouštět do úst a opečovávat jazykem. Malinko zrychlil tempo a dráždil ho i konci prstů jedné ruky. Po chvilce se mu přestal věnovat ústy a pokračoval jen rukou a dvěma prsty stiskl jeho špičku a zabránil mu vyvrcholit, klekl si na kolena a druhou rukou sjížděl nahoru a dolů a stále držel dvěmy prsty jeho špičku a poslouchal jak sténá.
Vzdal už snahu se tišit stejně to nešlo zvlášť, když mu Ishida tohle dělal bylo to jako mučení slastí. Prsty zatínal do koberce pod nimi a prohýbal se v zádech cítil, že se blíží k bílým branám ale Ishidovi prsty mu tom bránili.
"U..Uryuu.. pusť pro..sím" vykoktal prosebně mezi vzdechy.
"Ještě chvilku vydrž potom to bude lepší uvidíš." ujištoval ho a přestal ho jednou rukou dráždit skolnil se a vzal celý jeho žalud do úst a nechal ho vyvrcholit do své pusy.
Zachvěl se a s tlumeným výkřikem chlapcova jména vyvrcholil. Pokoušel se vydýchat prožitý zážitek a do plic nahnat co nejvíc kyslíku.
Spolykal skoro vše co, měl v ústech kromě bílého povlaku na jazyku a vytáhl se k dlouhovláskovi. "Ochutnej se." řekl a vsunul mu jazyk do pootevřených úst. Když polibek rozpojil sedl si vedle stále ležícího Reda a díval se na něj.
"Nedívej se na mě prosím." poprosil ho Red a odvrátil tvář.
"Promiň." omluvil se mu.
"Renji mě zabije." řekl po chvíli Red.
"Proč?" podivil se Ishida.
"Protože mi řekl, že když se tě jen dotknu tak mě zabije." vysvětlil mu.
"Tak mu řeknu, že jsem na tebe sáhl já." navrhnul Ishida.
"Tomu neuvěří." řekl smutně jako by se chystal na popravu.
"Myslíš, KDYŽ na to příjde a to zní slibně nebo snad ne?" zasmál se a mrkl na něj.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama