I. - Každý konec je něčeho začátkem

31. května 2014 v 17:35 | Nisure |  Keimusho
Poznámka: Tak že, Keimusho by mělo být na dílý. Tedy ono to bude na díly. Nevím kolik jich bude, ale děj bude asi takto - naši milovaní miláčkové z Bleach se jaksi dostali do vězení. Chtěla jsem psát školu, ale jednou se mi zdál sen, že jsou ti hlupáčkové v nějakém vězení (nejspíš se mi pomíchali postavy z Bleach se snímky věznic, psychiatrických ústavů, blázinců a nemocnit) a tak chci zkusit psát dílovku na téma Keimusho. Když sem povídala, co se mi zdálo, kamarádkám tak ty řekli, že bych to mohla zkusit a bylo by to zajímavé. Tak to prubnu a teď už k povídce.


Pochmurné prostředí. Ohromná budova. Dalo by se možná říct, že byla postavena do čtverce a také byla. Na pohled ze vzduchu vypadala jako čtverec a na každém rohu byla jedna kopule. Čtyři hlídkovací kopule. Uprostřed byl dvůr. Velký dvůr. Budova byla postavena z masivního betonu a oceli. Když už okna tak malá a mřížovaná. Prakticky neproniknutelná. Celá velká věznice byla ohraničena deseti metrovou betonovou zdí a před ní ještě plot z pletiva a ostnatým drátem. Pro jistotu. I když byla věznice na pevnině byla dost daleko od civilizace.
Tohle byl ten typ vězení kde je velmi přísná a zvýšená ostraha. D-éčko a C-éčko. Věznice, kde jsou vrahové a trošku psychicky šáhlí lidi. Jsou nebezpeční jak k ostatním i sami sobě. Tato věznice byla zároveň i něco na způsob blázince. Někteří vězni byli docela dost máklí.
V celách pevně zasazených a zamčených ve zdi byli provinilí vězni. Dole následně vedlo schodiště nahoru a mosty do dalšího 'patra', kde byli další řady cel. Celé mosty a cesty byli uzavřené v pletivu a drátech, aby nehrozilo, že by se vězni nějak dostali ven, kdyby se jim povedlo dostat se z cel. Navíc průchody na schodiště s můstky se dali zamknout.
Ozval se zvuk, jak něco mlátí do železných mříží jedné z cel a rozhodně to nemíjelo ani jednu z kovových tyčí. "Vstávejte! Lemry líný! Dneska máte fůru práce, žádný flákání!" zahulákal bachař s potěšeným zubením. Očividně mu dělalo hodně velkou radost spící vězně takhle budit třískáním do mříží. Opravdu, není to nic příjemného. A ještě v takové obrovské hale, kde je ozvěna a všude se rozléhá.
"Ty kteréne! Netřískej do toho! Taky ti netřískam palicí vo zeď!" zařval vztekle modrovlasý vězeň potlačující vztek. Bylo na něm úplně vidět, jak moc rád by mu tu hlavu o zeď omlátil.
Ostatní vězni jen nespokojeně bručeli a začali něco mrmlat a nebo jen prostě vstali, ale netvářili se moc spokojeně. Zvedli se ze svých lůžek a vydali se ke kovovým mřížím svých cel. Každý vězeň měl vlastní celu. Kdyby byli dva nebo víc po hromadě, rozhodně by to skončilo rvačkou v lepším případě, v tom horším klidně i smrtí. Takhle to bylo mnohem bezpečnější.
Bachař vzal za mohutnou ocelovou páku a stáhl jí dolu. Rozeznělo se až ohlušující vězeňské pípání a všechny cely se na povedl otevřeli, aby vězni mohli ven. Moc dobře věděli, že nesmí ublížit, je tady mnoho bachařů a stejně moc dobře vědí, že už nic horšího, než křeslo se jim stát nemohlo. Navíc, když je člověk v base dlouho tak si na ní i zvykne a bere jí jako domov.
"Tak zase další podělanej den tady v tom zapadákově." poznamenal rudovlasý a protáhl si ztuhlé tělo. Ne, že by se tady leželo zrovna pohodlně, že.
Vězni se začali soukat z cel. Každý měl svůj program. A byli rozděleni do skupin. Vždy jim to říkali, kam půjdou a co budou dneska dělat. Univerzální věznice zkrátka a jedna z nějlepších vůbec. Bachaři odemkli vrata u schodiště, aby mohli vězni ven a zároveň hlídali ostatní, aby se o něco nepokusili. Všichni moc dobře věděli, kudy mají jít a co je čeká.
Fungovalo to asi takhle. Každá skupina stráží měla skupinu vězňů, které si odvedla s sebou a zadala jim práci. Takhle to potom chodilo každý den, ale samozřejmě že tady byli i hřiště, vycházkové hodiny, zájmové hry a tak.

"Fajn tak deme." odvětil stráž, když se ujistil, že všichni, kteří patří do této skupiny jsou na místě. Vydal se tedy chodbamy ve skopinou vězňů a několika dalšími muži odvést provinilce k jejich dnešní začínající práci. Vězňů tady bylo hodně, všechno s klidem stíhali a také je tady učili věcem, které by na svobodě mohli a budou potřebovat, pokud se dostanou ven.
Otevřeli se masivní ocelové dveře do velké místnosti - místní kuchyně. Opravdu byla velké a bylo tam snad vše, co bylo potřeba k vaření. Několik mrazáků a lednic. Skříně a police s různým nádobím. Plotny a trouby. Tedy, ne že jídlo by tady bylo tak jako v restauraci a nebo od maminky to ne, to v žádném případě, ale jíst se to samozřejmě dalo. Suroviny tady také nebyli každý den čerstvé, ale když nebyli a byli zbytky tak se skladovali v mrazáku. Na každý den se uvařilo něco jiného. Oběd byl hlavní a potom večeře. Přes den se rozdávala svačina, kterou si mohli vězni vzít s sebou do cely a nebo jí sníst přes den.
"Hele, kámo dávej bacha, nebo si uřízneš prsty."
"Drž hubu! Hleď si svojí cibule a nebreč." zavrčel modrovlasý a loktem strčil svého známého do žeber.
Trochu se předklonil při té ráně. "Hej! dejte vy dva pokoj!!!!" zařval ně bachař. To už toho radši nechali rozhodně nestáli o problémy s nimi a co víc ani jeden z nich neplánoval jít na ošetřovnu, aby se mu potom někdo jiný smál a nadával mu do všech možných socek.

Venku bylo dnes celkem bezky. Svítílo slunce a na obloze pluli mráčky, ale nebylo přílíš vlké horko a ani zima. Zkrátka perfektní den. Na dvorku bylo, jako vždy opět celkem rušno. Pozemek celé věznice byl opravdu obrovký a dvůr sám o sobě hodně veliký. Všichni tady měli nějakou svou patru. Bylo jen pár těch, co partu neměli.
"Hej!" mávl zrzek.
"Čus." odvětil Grimmjow a zazubil se "Tak co, kdes lítal hm? Jenom se pochlub." šťouchl do něj, když k nim došel.
"Teď sem si byl zahrát basket." odvětil a pokrčil rameny. "Yo a taky sme s chlapama pařili karty." dodal ještě a vyndal z kapsy krabičku cigaret a sirky.
"Tse, jak se opovažuješ přinést výhru a nepodělit se?!" dloubl do něj trochu dotčeně modrovlasý a vzal mu krabičku cigaret, přičemž si jich pár vzal.
"Hej!!!! Koukej mi to vrátit! Já je vyhrál!" zavrčel na něj a vzal si zpátky své cigarety. Jednu si vyndal a vložil si jí mezi rty. Zbytek potom vrátil do kapsy. Vytáhl sirku a škrtl s ní, aby si mohl zapálit.
"Dej mi taky oheň." zaškemral Grimmjow a natáhl se k němu, aby si taky mohl napálit. Potáhl nikotin do plic a spokojeně se zazubil. "Dobrý." pochválil si a pustil kouř ven.
"Čum, čum!" zatáhl ho za modrou vězeňskou uniformu a cukl bradou opodál.
Grimmjow zvedl pohled a trochu se naklonil, aby viděl, kam ukazuje. "A co jako. Když zrovna někde nesedí a nečte si, tak tady pořád někde lítá a něco hledá nebo nevim, co dělá." pokrčil rameny a potáhl si z cigarety.
"Je to divný, že tady pořád takhle chodí." odvětil Ichigo a ještě chvílí černovlasého sledoval hnědým pohledem. Ale pak už ho nechal být. "Chápu, že tady jsou hodně divný existence, ale Ishida? Že by se pomát?" pozvedl obočí a pobaveně se usmál.
"Co ty víš, třeba jo. Možný je všechno. Konec konců, když už seš tady a víš, že tady zůstaneš na vždycky, možná bys taky zešílel. Stejně se to jednou stane každýmu." odvětil rudovlasý a pustil těžkou činku na zem. Zvedl se z lavice a prosvičil si ruce.
"To je fakt, ale stejně." naklonil hlavu trochu ke straně a podíval se po něm. "Vlastně toho o něm moc nikdo neví, co?"
"Mmmm..." zamručel Grimmjow a foukl na zrzka kouř. "Copak, že ses o něj začal tak najednou zajímat?" zeptal se i když to byla spíš provokace.
"Jako by ti nestačilo, že vojedeš každýho koho potkáš na rohu." přidal se do provokací Renji a přešel k těm dvěma a protáhl se.
"Dejte pokoj!" zahučel, ale na rtech měl tak trochu úchylný úsměv. "Stejně, by mě to zajímalo, od tý doby co tady je se takhle začal chovat teprve nedávno. Nevypadá jako ten typ, co by si s lidma rozuměl."
"Já jenom slyšel, že zabil nějakýho chlápka, protože ho od malička týral nebo co." pokrčil Renji rameny a šlohl modrovlasému jeho cigaretu a jednou si z ní potáhl, pak mu jí vrátil a zazubil se, když ho druhý obdaroval nevraživým pohledem.
"Hele, neni to tak trochu nepodstatný?" optal se Grimmjow a ještě jednou si potáhl z cigarety a potom hodil nedopalek na zem.
"Nejspíš jo. Jenom se začíná chovat jako jeden z těch psycho." odvětil zrzek.
"To je přece jedno, řek sem, že tak stejně všichni skončíme ať už dříve nebo později. Deme." zavelel Renji a sám se vydal pryč. Někam jinam, sem se za chvíli dostane slunce a on nechtěl být na slunci. To radši půjde hrát karty a bude klid. Ichigo a Grimmjow šli samozřejmě taky.
Černovlásek nebyl tak daleko, aby je neslyšel. Navíc, kdo by je tak mohl přeslechnout, že? Přes rameno se na ně ohlédl s tím svým vážným až pochmurným výrazem. Povídat si o někom za zády, to by jim tak šlo. Ale když nic nevědí tak ať radši nic neříkají bylo by to mnohem lepší. Zavřel modré oči a posunul si brýle na nose. Povzdechl si a vydal se pryč.

Flashback
Celý život mu někdo ubližoval. Svého pravého otce nikdy nepoznal a jeho maminka, kterou tak moc miloval a měl jí rád zemřela před několika lety. Jeho nynější otec mu stále jen ubližoval. Žil s ním na kraji města v domě, který z venku vypadal, jako by v něm nikdo nebydlel. Musel pracovat i když byl ještě malé děcko. Mutil ho dělat i těžkou práci. Nebyl den, kdy by neměl nějaké zranění nebo nebyl vyčerpaný.
Musel pracovat venku na nepříliš velké zahradě do večera. Za celý den dostal sotva pár soust. Ve škole a školce se s ním nikdo nebavil a vždy se mu jen smáli a ubližovali mu. Nikdo ho neměl rád. Noc co noc se budil ze zlích snů, nespal a plakal a pokud byl moc hlučný tak ho ten chlap seřval a dal mu důvod proč brečet.
Jeho otec chodil věčně po hospodách a příšerně pil ať už doma a nebo se pozdě v noci či někdy ve dne vrátil. Vždy přišel a vtrhl k němu do jeho malého pokojíku, kde měl jen tvrdou postel a pár kousků oblečení. Vždy ho vytáhl z postele a jen tak bez důvodně ho mlátil. Všude po těle od něj má doposud jizvy, típal si o něj cigarety někdy mu vrazil až takovou ránu až mu tekla krev a nebo ho to dostalo do bezvedomí. Trhal mu nehty, narážel ho na topení a pochroumal mu kosti...
Jednou když mu bylo tak osm nebo devět let, tak ho vzal s sebou, že prý půjdou, k jednomu otcovu příteli. V tom mluvil pravdu, ale nic jiného, co se bude dít mu neřekl. On sám netušil, co se mělo dít prostě ho jen hodili do kouta a něco si povídali a smáli se. Když jeho otec odešel pryč... ten druhý muž mu ublížil tak moc a tak bolestivě. Kvůli němu a svému nevlastnímu otci už není nevinný... Moc si z toho sám nepamatoval... Jen tu příšernou bolest, slzy, prosil ho ať ho pustí a nechá jít... Tak to bolelo... Potom si jen pamatoval, že se probudil až po pár dnech s podlitinamy a šrámy na těle a s neustávající bolestí... Potom to samé udělal i ten chlap doma a dělal to pořád do kola. Když se snažil bránit tak ho bil a když ho prosil ať ho nechá dopadlo to úplně stejně.
Jednoho dne, když mu bylo čtrnáct let, spal u svého otce v posteli. Tělo ho bolelo, měl podlitiny modřiny. Když si byl jistý, že už spí. Vymanil se od něj. páchl alkoholem a nikotinem. Zvedl se z postele. Vzal si své oblečení a vydal se do kuchyně. Když se vrátil zpátky tak to chtěl na vždycky ukončit a to za jakoukoliv cenu. Když bylo po všem, musel ze sebe smít krev a nůž umyl také pak ho vrátil zpátky. Sám se šel umýt. Oblečení od krve spálil doma a od něj se plameny šířili přes celý dům. On utekl pryč a dříve, než si toho někdo všiml...
Až když mu bylo patnáct vyřešil se onen případ a on byl zavřený ho tohoto vězení z obvinění za vraždu, poškození na majetku a ublížení na zdraví několika dalších lidí. Za ublížení na zdraví, ale nemohl on, za to mohli ty výpary z toho zatuchlého domu, byli tam všemožné plísně a podobné hnusy.....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám tato dílovka? Mám psát další díl?

Piš dál, líbí se mi 100% (12)
Zatím piš uvidíme 0% (0)
Zkus to vylepšit 0% (0)
Radši to nepiš 0% (0)

Komentáře

1 miko-kun miko-kun | 31. května 2014 v 18:46 | Reagovat

Supr povídka zajímá mě kdo se tam ještě objeví a co dalšího vymyslíš :)

2 elinka elinka | 1. června 2014 v 14:31 | Reagovat

Mě taky...no i když vim že to neni pravda tak mi ishidy bylo celkem líto :'(

3 Nisure Nisure | 1. června 2014 v 21:26 | Reagovat

Oh nečekla jsem, že to bude mít úspěch ^^ Děkuju ^^
Jejku jejku to jsem nečekala <:(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama