Co se škádlívá to se rádo mívá

20. května 2014 v 23:25 | Nisure |  Yaoi, Shonen-ai Bleach
Pairing: Ichigo x Urahara
Warning: Yaoi, provokoce, naschváli? :D

Poznámka: Tato povídka je pro Miko-kun na přání páru UraharaxIchigo tak snad se bude líbit. T
ak že, Chigo je u Urahary, který ho učí boj atd. Tak že, očividně to bude doba někdy 'na začátku' :D Mno a na mě Urahara působí jako něco na způsob maskota Bleach, prostě happy forever a tak se budou s Ichigem pořád přít a kdesi cosi no a všichni víme, jak to nakonec skončí :3 :D

Už tady byl nějakou tu chvilku. Tak pár dní, víc to nejspíš nebude. Nic méně moc se toho tady nedalo dělat. Kromě tréningu ne. Pokud měl nějakou volnou chvíli tak jen tak koukal z okna a nepřítomně nechal čas proplouvat bez povšimnutí, než ho Urahara vyhnal do jeho obrovského svičiště pod krámkem. Nikdy by neřekl, že to tam může být tak obrovské.
Momentálně proplouval mezi uličkami krámku a prohlížel si, co má vůbec všechno nastrkáno po regálech. Sladkosti, sladkosti, nepotřebné věci, potřebné věci, sladkosti. Nic moc. Stejně sem nikdo nechodil, když měl krámek vlastně na konci města. Nechtěl by radši ani riskovat, jak staré museli být ty léky proti rýmičce nebo kašli. Brrrr. Nejspíš by to spíš uškodilo, než pomohlo, ale co, on není nastydlí. Ale když tak procházel okolo sladkostí, začínal dostávat chutě na nějaký ten ždibíček sladkého. Jen jedlo lízátko, toho si nikdo nevšimne. Ani netušil kde všichni jsou. Vzal si jedno lízátku a tak jako nenápadně se vydal sednout si. Rozbalil sladkost a podíval se, zda tu nikdo není. Potom vrátil pohled na cukrátko a sladce se uculil. Už už se natahoval rty po lízátku, ale kdosi mu zvedl ruku vzhůru a vzal mu cukrovinku z ruky. "Mnohokrát děkuji." uculil se Urahara pobaveně a začal spokojeně cumlat lízátko.
Ichigo se po něm přes rameno nevraživě podíval a pro sebe si po tichoučku zamručel. Ani si nevšiml, že by tu byl nebo snad přišel. "Nevšiml jsem si, že bys přišel, kloboučníku." poznamenal možná maličko otráveně.
"Inu teď jsem se vrátil." přitakal souhlasně a mávl na mladíka vějířkem. Tak trošku ho chtěl poškádlit no, to se přece smí. "Ooo, abych nezapomněl, připrav se za chvíli půjdeme trénovat." oznámil medově a vydal se tedy kamsi pryč.

Akorát dojedli. Musel uznat, že to docela ušlo na to, že neměl absolutně ponětí, z čeho se tady vůbec vaří a jak dlouho to bylo prošlé. Za těch pár dní, které tu strávil už si zvykl na každodennní hádky Jinti a Ururu o to, kdo bude uklízet a tak vůbec, kdo bude dělat domácí práce.
"Hele mrkváči, nechtěl bys dneska za nás umít nádobí ty? A rovnou by jsi už i mohl uklidit před krámkem." zaměstnal ho Jinta a založil si ruce za hlavou.
"Co? Já? Proč já, není to snad vaše práce?" optal se zaraženě Ichigo a podíval se na chlapce na druhé straně stolu.
"No, v tuto chvíli tady také přebýváš, tak by jsi také mohl trošku pomoci." přitakal souhlasně kloboučník zpoza vějíře, kterým se jemně ovíval.
Spiklenci! Zaklel v duchu a zamračil se. "Dobře." zamručel, ale pomsta bude sladká, dokončil už jen v hlavě a zvedl se, aby mohl sklidit ze stolu a následne jít umít nádobí a místo dětí udělat ty slavné 'domací práce'.

Jak ho minule Jinta nutil mít nádobí a potom mu ještě nad tím diktatůroval a dělal na schváli a Urahara se s radostí přidal (jako by snad neměl nic na práci), přichistal si pro něj hezkou pomstu. Kloboučník před zhruba hodinou říkal, že si musí něco zařídit a odešel. On mu přichystal pastičku. Jen tak nenápadnou, ani by se nedivil, kdyby na to přišel. Natáhl hned za dveřmi špagátek, dost pevně uvázaný, aby se neřetrhl, ale ne moc vysoko, aby nebyl moc nápadný. Číhal za rohem jednoho z regálů, aby měl dobrý výhled a čekal, než se rádoby milost pán vrátí.
Opravdu to netrvalo dlouho a slyšel kroky a následně se otevřeli dveře "Jsem zpátky!" zavolal do krámku a vydal se dovnitř, ale jakmile udělal první klok zavadil nohou o perfektně nastražený špagát a to ho na krásno poslalo k zemi.
A Ichigo si ten pohled nemohl vynachválit, ten moment překvapení v Uraharově tváři. Spokojeně se zubil a promnul si ruce. Pomsta je tak sladká!!! Hezky se rozplácnul na zemi. Na rychlo šlohnul jedno lízátko a vzal roha dříve, než by se kloboučník zvedl.

"Ichigo." oslovil ho starší a vešel do jeho pokoje a následně za sebou zavřel dveře.
"Jo?" zamumlal přes čokoládovou tyčinku v ústech a na chvíli přerušil své vžití do časopisu, aby se mohl na Uraharu podívat, co po něm chce. Běda mu, jestli se chce mstít za ten včerejší žertík s provázkem u dveří!
"Za poslední dobu jsme si nepadli moc do oka, nemyslíš?" naklonil hlavu mírně ke straně stále se zakrývajíc vějířem, kterým se ovíval.
"Huh?" pozvedl tázavě jedno obočí a snědl tyčinku. Položil časopis na zem a dále se mu věnoval teď už a poslouchal ho. "Jak to myslíš, že jsme...." nemohl dokončit větu jelikož ho starší umlčel svými rty a následně i jazykem. Ale nemohl říct, že se mu to nelíbilo, ano snažil se jazykem uhnout na znamení odporu, ale již více vzdorovat nemohl. Přimhouřil své hnědé oči a zapojil do hry i svůj jazyk.
"Myslím, že by jsme mohli začít od začátku, co říkáš?" zeptal se Kisuke, když rozpojil polibek a usmál se. Klekl si k chlapci na zem.
"Taky si myslím." přikývl na znamení souhlasu "I když si myslím, že když jsi včera ležel na té zemi, také to nebylo k zahození." prohodil v provokoci a zazubil se. Samozřejmě to nebylo myšleno ve zlém. Pousmál se a objal staršího kolem krku, přičemž ho líbl na rty.
"To jsem si myslel. Upřímně, čekal jsem pomstu, soudě podle tvého výrazu, ale opravdu jsem nečekal něco tak primitivního a zároveň tak účinného." ohodnotil ho a znovu si ho přitáhl do polibku. Zbavil se vějíře a zatím se rukou vydal ppod chlapcovo triko, aby mohl prozkoumat, co se skrývá pod ním.
Chlapec tiše zasténal do druhého úst, když se staršího zkušené prsty plížili po jeho kůži a dráždili jej na jedné z bradavek. Zavřel oči a úžíval si ty vzrušující doteky. Opravdu vzrušující, tam dole taky.
Rozpojil polibek, aby se rty mohl vydat po mladíkově hrdle a rukama se jal ho zbavit zbytečného trika a povalil ho na záda. Obdarovával polibky jeho kůži a zanechával na ní nepatrné skvrnky od zubů a vlhké cestičky svých slin. Bříšky prstů mapoval to dokonalé tělo.
Tiše vzdychal pod jeho doteky. Ležel na zádech uvolněný, zavřené oči a pootevřené rty. Vnímal každičký dotek. Sám byl překvapený, jaké věci to s ním dělá. Sám se rukama vydal, aby mohl Uraharu začít zbavovat jeho oblečení. Stoupalo v něm vzrušení, chtěl ho. Musel si to přiznat. Chtěl ho. Dostal se rukama až na kůži, téměř netušil, jak se mu to povedlo, jak se to oblečení ocitlo na zemi, ale stejně tak postrádal ten fakt, že on tady už byl jen ve spodním prádle. Netrvalo to dlouho ale za chvilku tu byli oba jen ve spodním prádle.
Zbavil Ichiga i zbytku oblečení a na moment mu vnikl dvěma prsty do úst a nechal ho, aby mu je navlhčil. Následně je vytáhl a vydal se s nimi d jeho vstupu, začal se do něj jedním tlačit a následně s ním pomalu pohybovat. Spokojeně se usmál, když jeho počínání donutilo zrzečka vzdychat. Pomalu zintenzivňoval pohyb rudy a postupně přidal druhý a následně i třetí prst, aby si ho mohl začít roztahovat.
"Myslíš, že do tebe můžu vniknout?" zeptal se a něžně skousl mezi zuby kůži jeho krku. Vytáhl z něj prsty a sám se zbavil posledního kousku oblečení. Chytil Ichiga za boky a vytáhl si ho do kleku nad sebe.
"Ne." odvětil a chytl staršího za ramena. "To zvládnu sám." zazubil se a pomalu začal dosedat na kisukeho plně vzrušenou erekci. Slastně zachraptěl a chvilku počkal, aby si zvykl na ten tlak, potom se začal sám nadzvedávat a zrychloval tempo.
Nechal mladšího řídit tempo a jen minimálně se snažil tlumit své vzdechy. Skousl si spodní ret, aby se trochu utlumil a zároveň, aby se tak neculil. Cítil, jak se pomalu blíží k vrcholu. Jak ho to pomalu vynáší po těch pomyslných schodech nahoru.
Ještě párkrát se nadzvedl nad staršího tělo, než potřísnil vlastní bříško svým spermatem a uvolněně vydechl. Téměř v ten samí moment cítil, jak ho naplnil i Urahara se stejným hlubokým nádechem a následně výdechem. Ustal v pohybech svého těla a opřel se o druhého tělo, aby mohl vydýchat zažitý orgasmus.
"Znamená to... Že už se nebudeme škádlit?" optal se Kisuke zatím, co mladíka hladil po zrdavích vlasech a probíral se jimi.
Ichigo se zamyslel a nadechl se. "Nic takového neslibuji. Konec konců, bude zajímavé, na co se nachytáš přístě." poznamenal provokativně a zazubil se.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 miko-kun miko-kun | 21. května 2014 v 19:43 | Reagovat

Tak povídka se jako vždy povedla hi hi možná si napíšu o další :)

2 Nisure Nisure | 21. května 2014 v 22:33 | Reagovat

Tak to jsem moc ráda, že se líbí ^^ a ta další, by taky byla na tenhle pár? O.o :)

3 miko-kun miko-kun | 21. května 2014 v 22:55 | Reagovat

No to se ještě uvidí :p

4 Nisure Nisure | 21. května 2014 v 23:26 | Reagovat

Dobře :P tak já zatím budu psát něco jiného :)

5 elinka elinka | 22. května 2014 v 13:45 | Reagovat

já si asi taky  jednu napíšu:)
napřemýšlelas o nějaké kapitolovce?

6 Nisure Nisure | 22. května 2014 v 17:05 | Reagovat

Inu, yo přemýšlím vlastně už jsem si vymyslela tak trochu 'kapitolovku' jmenuje se to Keimusho je to vlastně vězení, také jsem přemýšlela, že budu psát také školu, ale to je téměř všude :/ Navíc u mě je problém ten, že nevím, jak dlouho bych u toho Keimusho vydržela. Ano, mám tam, co psát, děj mám také promyšlený až do samého konce, ale já jsem ten typ člověka který u něčeho vydrží chvíli, potom si najde jiný zájem, potom se vrátí k tomu prvnímu a takhle pořád do kola <:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama