Ahoj, Ichigo... Jak se máš?

26. května 2014 v 22:47 | Nisure |  Yaoi, Shonen-ai Bleach
Pairing: Hichigo x Ichigo
Warning: yaoi, opět kapičku hard, mno a možná, že tam bude konečně i vzdor >:D

Poznámka: Nevím jestli bude obrázek úplně souviset, ale nevadí! Bylo mi řečelo, že bych mohla na povídku Ahoj, Ichigo napsat pokračování, když tam byl tak trošku otevřený konec. Popravdě jsem neměla v úmyslu psát pokračování, ani mě to nenapadlo, ale díky Elince mě napadlo pokračování tak ho tady máte :D

Zavrtěl hlavou a zabořil obličej do polštáře, aby dostal ten zpropadený hlas pryč. Doufal, že se mu to jen zdálo. Po nějaké té době dumání a klení do polštáře se podepřel a zvedl se. Vydechl a na chvilku zavřel oči, aby se uklidnil. Zvedl se z postele a vydal se do koupelny. Bolestně sikl, když se hnul, ale to přejde a opravdu to po chvilce přestal cítit, když se rozpohyboval. Ono to taky mohlo být tím, jak celou noc spal. Možná ho tak bolela spodní část z tělocviku, ano to určitě bude ono a to s jeho Hollow já a ten hlas? to se mu určitě jen muselo zdát. To byl jen nějaký hloupý výplod jeho fantazie, když snil. Ano, přišel na to.
Umyl si v koupelně obličej a podíval se do zrcadla, jak vypadá, aby se mohl zhodnotit. Usoudil, že to ujde tak by se mohl jít obléct a vydat se na snídani dolů.
Když si oblékal školní uniformu tak mu na dveře zaklepala sestra "Bráško, snídaně je na stole." informovala ho Yuzu a mile se na něj usmála.
"Už jdu." přikývl souhlasně a oplatil jí úsměv. Když jeho sestra odešla zbalil si svých pět švestek a vydal se dolů na snídani.
Celý den proběhl téměř běz obtíží. Ve škole se taky nic moc nového neudálo. Jenom Ishida se totálně vyflákl na školu, ale to je jedno, on zase příde. Někdy. Když dorazil domů tak se vydal k sobě do pokoje. Otevřel dveře a zavřel. Unaveně si prohrábl zrzavé vlasy.
"Ahoj Ichigo." oslovil ho hlas na proti. Problém byl, že on ten hlas znal a to moc dobře. Prudce otevřel oči a podíval se směrem k oknu. Jak se sem sakra dostal?! "Tak se zase vidíme." zazubil se Hichigo sedící v okně a přimhouřil žluté oči. "Jak ses sem dostal?!!!!" vybafl na něj vyjeveně.
"Huh? No přece ty jsi mě sem pustil, Ichigo." odvětil a slezl z okna na postel na kterou si sedl do dřepu na kraj, aby na něj měl lepší výhled a byl k němu blíž.
"Já tě sem přece nepustil!" zamítl to okamžitě s máchnutím ruky. "Koukej odsud zmizet!" obořil se na něj a svižně k němu přešel, přičemž stiskl v ruce jeho bílé shihakusho.
"Upřímně já ještě nehodlám odcházet." pokrčil rameny a na chviličku zavřel nesouhlasně oči. Když je otevřel tak se psychopaticky usmál a odrazil se od postele jako kočka na Ichiga a strhl ho na zem pod sebe.
Otřeseně se na něj podíval, ale rychle se vzpamatoval. "Okamžitě mě pust!!!" zaprotestoval a snažil se ho od sebe odtlačit a dostat ho zpod sebe. Tohle si jen tak líbit nenechá. Jednou to bohatě stačilo. Navíc si slíbil, že až se mu dostane do rukou tak ho přetrhne jako hada!
"Bolelo tě to ráno?" sklonil se k němu a zašeptal mu do ouška, které následně olízl. Spokojeně se usmál, když to v chlapci pod ním vyvolalo chvění.
Na moment strnul, ale pak se o něj zapřel a odkopl ho od sebe. "Nech mě být!" zavrčel na něj a zvedl se ze země.
Šibalsky se zazubil a také se zvedl. "Ichigo..." zavrněl. "Ichigo, ty jsi opravdu neposlušný element." poznamenal a vytáhl z jednoho z čuplíků izolepu.
Cože?!!! Jak...??! Ja kse sakra ocitl tady na židli?! Tohle se mu vůbec, ale vůbec nelíbilo. Zvedl se, aby mohl pryč, ale Hichigo ho srazil spátky do židle."Ty...!!!"
"Nikam." zamezil mu cestu k útěku. Svázal mu ruce izolepou k sobě a následně i ústa, aby nemohl křičet. "Přece nechceš, aby tě tvoje sestřičky a tatínek slyšeli, no ne?" uculil se a chytil ho za svázané ruce, přičemž ho hodil na postel. Přešel k němu a obkročmo si nad něj klekl. Rukou se vydal pod jeho školní uniformu mapovat prsty jeho tělo a dráždit jeho bradavky.
Chlapec tiše zasténal a na znamení odporu se zavrněl a rukama se ho snažil odehnat, ale když je měl svázané, tak to nebylo úplně praktické.
"No tak ,neodporuj." mlaskl nespokojeně a vyhrnul mu rukou uniformu, aby to co doposud dělal rukou mohl zaměnit za své rty a jazyk a druhou rukou se vydal k zapínání Ichigových kalhoty a rozepnul ho. Vnikl pod ně a spodní prádlo a přejel po celé jeho délce, přičemž ho následně v rychlém tempu začal dráždit.
Semkl víčka pevně k sobě a zuby taky, aby se udržel potichu, nechtěl se znova nechat od něj takhle přetáhnout. Zapřel se mu rukama o hlavu a odstrčil ho od sebe. nějak e mu povedlo odlepit si pásku. "Koukej mě pustit ty parchante jeden!" zavrčel na něj.
"Ale." podíval se na něj a mírně se zamračil. Pevně ho stiskl v ruce. Spokojeně se zazubil, když ichigo vykřikl, určitě to bylo bolestí, což ho potěšilo. Natáhl se pro izolepu. "Nekřič tolik nebo ti sem někdo přijde."
"Ichi? Jsi v pořádku?" ozvalo se zaklepání a starostlivý hlas. Yuzu! To bylo to poslední, co by chtěl, aby se stalo. Kdyby ho tady takhle viděla jeho malá sestřička.
"No tak mluv Ichigo nebo snad chceš, aby tě vyděla tvoje sestra?" zavrněl provokativně Hichigo a znovu ho trochu stiskl.
Skousl si spodní ret, aby potlačil zasténání. "N-Ne Yuzu! Jsem v pořádku. Jen jsem zakopl!" první blbá výmluva, co ho napadla.
"Jsi si jistý, Ichi?" ujišťovala se jeho sestřička za dveřmi.
"Jo! Nemusíš se bát!"
"Tak dobře."
Chvilku byl klid a Ichigo si oddechl, když už byla pryč. To by bylo tak trapné, kdyby sem vešla a ještě horší, kdyby ho tady takhle viděla.
"Dobře sis to vyžehlil." pochválil ho Hichigo a znovu mu izolepou přelepil ústa. "Ale já to už nechci protahovat." odvětil a otočil ho na břicho. Stáhl mu kalhoty do úrovni kolen a znonutil ho si kleknout, aby se mu vybídl a měl lepší přístup. A než se Ichigo stačil vzpamatovat tak do něj znovu tvrdě vnikl, ale teď už začal přirážet hned.
Vytřeštil oči a bolestně zaskučel. Díky bohu za tu pásku!!! Natáhl ruce před sebe a pevně stiskl prostěradlo. Snažil se potlačit tu bolest, ale slzy mu přetekli sami. Za to nemohl. To ten blbeček za ním!
Spokojeně se zubil a přivíral žluté oči. Pevně ho držel za boky, aby mu neutíkal i když jednou rukou se toho doteku vzdal, aby se mohl znovu vydat dráždit chlapcovo vzrušení.
Vydazil ze sebe sten utlumený v pásce. Netrvalo mu dlouho a i když nechtěl tak potřísnil prostěradlo pod sebou a HIchigovu ruku svým spermatem. Opřel se čelem o postel a pokusil se nějak uklidnit.
Téměř ve stejnou dobu se udělal do toho těla pod sebou a přestal do něj vnikat. Zvedl mu ke rtům ruku a druhou ho pustil, aby mu mohl odlepit pásku a do úst mu strčit prsty, aby je očistil.
"Víš Ichigo... Někdy mi příde, že kdybys neměl mě tak bys nebyl nikdo." zašeptal mu u ouška a jemně ho skousl mezi zuby. Tiše se zachechtal a to přešlo pomalu v ozměnu, když se rozplinul jako pára, jako kdyby tady nebyl.
Vydýchával se a snažil se popadnout dech. Tohle bude dlouho bolet. Převalil se na posteli na záda a díval se do extrémně zajímavého stropu. Ale příště už se na něj připraví, kdyby zareagoval dřív, tak by mu dal. Je moc pomalý, zatraceně. Ale až ho potká příště tak ho už opravdu přetrhne jako hada!!!




 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 elinka elinka | 27. května 2014 v 7:28 | Reagovat

Páni já toho hichiga miluju obzvlášť když takhle týrá ichiga super povídka :)

2 miko-kun miko-kun | 27. května 2014 v 7:36 | Reagovat

No já taky miluju když hichigo ichiga takhle sjede a v týhle povídce to nemělo chybu

3 Nisure Nisure | 27. května 2014 v 14:03 | Reagovat

Nápodobně :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama