Tenkrát poprvé...

7. února 2014 v 17:46 | Nisure |  Yaoi, Shonen-ai Bleach
Pairing: Renji x Uryuu
Warning: Yaoi
Poznámka: Tento pár píšu podle sebe. Už to mám vžité tak se omlouvám jestli vám nebudou sedět povahy nebo výslovnost a nebo dokonce děj. Jinak trochu, co je v ději - Renji má za úkol hlídat Ishidu v lidském světě (už pár let), přičemž mu dělá tak trochu společníka, ale to pochopíte v povídce. :)


Už to bylo několik let, co znal toho chlapce. A taky to už bylo dlouho, co měl za úkol stále to stejné, ale ne, že by mu to vadilo, to ne. Už si na to zvykl abylo mu to i příjemné. Kdepak ze začátko, to se mohli zabít, nesnesli se, ale teď už to bylo v pořádku. Za těch pár let se dost sblížili a spřátelili se.
Ichigo se zajímal zase o někoho jiného a Ishidu nechal být. Bůh ví, koho zase vůbec měl. A upřímně, jak Ishidovi tak Renjimu to bylo úplně jedno. Možná i bylo lepší, když si ani jednoho z nich Ichigo nevšímal a ani nikdo jiný. Bohatě si vystačili sami jen oni dva.
I když musel uznat, že ten malý, drobný černovlásek je opravdu pozoruhodné a roztomilé stvoření, ale také hodně křehké. Když se mu něco stalo, tak měl vždy obrovské nutkání se o něj postarat a litovat ho a pomoct mu. Byl tak sladký. Ztělesnění dokonalosti. Když takhle sedával ve škole vedle něj tak ho většinou sledoval, než aby poslouchal výklad nebo něco. Nehledě na to, že ve škole je děsná nuda. Ale to tak neznamená, že nezůstaval i přes školní dny doma, když se mu do školy prostě nechtělo.
Oba dva bydleli pro zatím v jednom z Ryuukenových Sídel. V tom, kde byli se stejně neobjevoval a kdo ví jestli věděl, že tam Renji s Ishidou vůbec jsou. Tak ale, když už tak aspoň tohle by nemuselo Ryuukenovi vadit. Stejně má Sídel až moc, nejezdí do nich skoro vůbec, tak ať se aspoň nějak využije tohle.


Když skončilo vyučování, oba si sbalili své věci, vzali si brašny a vydali se ven ze školy do ruchu Karakury. Na vlak měli ještě nějakou dobu čas, aby mohli jet potom do Sídla.
Renji se podíval po černovláskovi a zazubil se. "No tak Ishi, vypadáš jako hromádka neštěstí." trochu do něj šťouchl, aby se probral, ale nebyl duchem někde v myšlenkách.
"Huh...?" dostal ze sebe chlapec překvapeně a zvedl pohled. A posunul si brýle na nose. "Renji..." hlesl a vrátil pohled před sebe "Omlouvám se, jen jsem přemýšlel." dodal.
"Ach jo, ty můj malej snílku. Víš co?" zeptal se a trochu se k Ishidovi sklonil "Zajdeme ti koupit něco na zoubek ano?" zastavil se a chytil mladíčka za rameno, aby se tak zastavil a podíval se na něj.
"Renji... Já... Já se musím ještě učit a připravit se do školy." pokusil se namítnout, ale nebránil se, jen zvedl modrý pohled.
"Na to máš čas neboj se poď." pobídl ho, chytil za ruku a začal táhnout s sebou městem, aniž by vyčkal na Ishidovu reakci.

"Já jsem ti říkal, že to nestihneme!" zanadával si Ishida a koutkem oka se podíval na rudovláska běžícího vedle něj. Několikrát mu říkal, že už by měli jít na vlak, ale on? Neeee. Prostě ho musel tahat všude s sebou a nepustit ho. Prostě musel, že.
"Neboj se to stihneme." uklidňoval ho rusovlásek a přesvědčivě se na něj usmál. Už byli na vlakovém nádraží jen teď museli na to zprávné stanoviště. Vlak už tam čekal.
Naštěstí to stihli. Jinak by museli jet dalším vlakem, který jede až večer. Oba dva si vlezli až do posledního vagonu, kde bylo nejmíň lidí a byl tam největší klid a taky nejvíc kyslíku, aby nějaký mohli pochytat do plic a pročistit si je od toho dlouhého běhu.
"Víš, že je to strašně sexy, když seš zadejchanej?" prohodil Renji provokativně a přimhouřil červené oči. Taky ho baví provokovat, ale teď to bylo myšleno jako pravda a i jako provokace. Sledoval pohledem černovláska a jeho krásné tělo a to i přes oblečení.
"Nech toho." zamračil se na něj Ishida možná trochu nespokojeně a přes otevřená ústa chtal do plic tak potřebný a vzácný kyslík.
"Ale no tak, nebuď tak mrzutý." jemně chytil mladíčka za spodní čelist a sklonil se mu ke rtům, přičemž ho něžně políbil na měkké rty. Pousmál se a následně mu do úst vnikl jazykem a začal plenit ta dokonalá, horká ústa. Mapoval je svým jazykem a provokoval ten Ishidův, aby se taky zapojil do téhle zábavné a velmi příjemné hry.
Ishida nejprve odmítal. Schválně odtahával jazyk. Snažil se rodovláska od sebe odtlačit. Přece jen si chtěl zachovat trochu svojí důstojnosti, jsou tady lidi. Sice ne tolik, ale stejně! Nakonec se, ale podvolil. Bylo to příjemné, nechat se opečovávat starším. Jeho jazyk už znal. Párkrát už se taky tohle stalo, ale nic víc. A bylo to příjemné a tak smyslné.
K Ryuukenovo Sídlu to bude ještě chvíli trvat. Tak že, je ještě čas. Ryuuken tam měl stáje s koňmi, Ishida ty koně miloval. Taky že, když teď byli v Sídle tak k nim denně chodil a jak jen mohl tak na nich i jezdil na vyjížďky a provětrat je. Ale na tohle Renji nebyl. V prvé řadě ho ty koně ani nemají rádi a z neznámého důvodu mu vždycky jdou po vlasech. Na koni dlouho nevydrzí. Není na to stavěný, jak to pořád poskakuje. Z toho by se člověk zbláznil, ani potom nemůže v klidu sedět. Prostě se s koňmi nemá rád. A oni nemají rádi jeho to je vše. Jooo když si na toho koně vylezl poprvé, to bylo moc hezké. Ráno byl celý rozlámaný, unavený, byl rád když se vůbec mohl zvednout. To místo, aby jel na koni tak radši bude koukat z povzdálí a nebo si dělat své práce.
Po chvilce rudovlásek rozpojil polibek a upřel na chlapce rudý pohled prosycený chtíčem. Prahnul po něm. Chtěl ho mít jen pro sebe, ale sám věděl, že teď by to nešlo. Nehledě na to, že za chvilku budou vystupovat a za téhle denní doby to také není vhodné. Musel potlačit své dosavadní vzrušení.
Ani jeden z nich nečekal, že to bude trvat už jen tak krátkou dobu, než vlak dojede na jejich stanici, ale co. Tím líp. Vystoupili tedy a vydali se do Ryuukenova Sídla.

Zatím, co Ishida se připravoval do školy a plnil si sv povinosti a následně se i učil. Tak Renji zatím udělal večeři. Nechal ho ať se klidně učí, když mu o to tak moc de tak proč ne. Jeho samotného by tohle nějak nevzrušovalo nehledě na to, že do té školy chodí jen kvůli své missi. Po večeři se potom šli osprchovat, aby mohli jít do postele a spát, no spát. TO také není úplně to nejlepší slovo. Ishida musí mít v ruce pořád nějakou knížku tak ten si četl, alespoň do té doby, než se vrátil Renji z koupelny.
"Už zase?" pozvedl jedno obočí a naklonil hlavu trochu ke straně. Přešel k posteli, natáhl se a tu zpropadenou knížku mu prostě vzal a nezájem. Položil jí na noční stolek. Sedí u toho celý den a ještě v noci, aby u toho seděl. Jo to tak. Navíc ono taky není úplně nejzdravější, číst si, když je rozsvícená jen lampička.
Ishida si jen povzdechl. Na tohle už si tak nějak zvykl. Pořád mu ty knížky bral, když si večer četl, ale už vzdal pokusy o to si knihu vzít zpátky. Stejně by mu jí nedal.
"Já tě zabavim jinak." zavrněl rudovlásek a usmál se. Jemně chytil mezi prsty jeho brýle a následně je opatrně sundal a položil ke knížce. Pohladil černovláska po tváři a hrdle a něžně políbil na ústa.
Mladíček jen trochu přivřel modré, velké oči a spokojeně se vybídl. Trochu zvedl jednu ručku a vydal se s ní k černé stuze v rudých vlasech. Trochu za ní zatáhl a rozvázel jí a tím i vodopád dlouhých, rudých vlasů. Tiše vydechl a zabořil obě ruce do červeného závoje. Probíral se jednotlivými pramínky a přitáhl si staršího do vášnivého polibku.
Renji se mírně pousmál a zapojil do hry svůj jazyk. Normálně neměl rád, když mu někdo rozpouští vlasy, ale tohle si nechá líbit. Ta jemnosta smyslnost, jíž ho černovlásek obdaroval byla nepopsatelná. Bylo to moc hezké. Vztáhl k němu ruku a prsty přejel po jeho klíční a následně přes hruď. Měl tak jemnou kůži.
Chlapec tiše zasténal do druhého úst a podvolil se. Polibek stále nerozpojoval a probíral se rudými mlameny, přičemž je na chvíli pevně stiskl v pestičkách.
Opatrně sjel tou nenechavou rukou až ke kraťáskům, ve kterých Uryuu spal a obtáhl lem oblečení a následně pod něj pomalu vnikl špičkami prstů. Více se usmál, když se černovlásek zachvěl a zasténal. Cítil pod svou rukou, že je vzrušený. Provokativně přejel po celé jeho délce a palcem obkroužil špičku.
Ishida znovu zasténal a odtáhl se od něj, pustil jeho vlasy a sevřel v rukou pevně prostěradlo pod sebou. Snažil se potlačit to chvění a tlumit své ustní a přes to všechno nechtěné projevy. Líčka měl mírně načervenalá. Bylo to okouzlující a moc sladké.
Chvilku ho dráždil rukou a následně mu jí vytáhl z kraťasů a stáhl je dolů, aby se nepletli. Vtěsnal se mu mezi nožky a přejel prsty po jeho vstupu. "Ishi, už dlouho tě chci." zašeptal mu do ouška a obtáhl jeho konturu a následně i jemně skousl mezi zoubky.
Černovlásek vydechl a naklonil hlavu trochu na stranu, aby se mu mohl víc vybídnout. Bylo mu trochu trapné, být před ním zcela nahý, ale spíš byl teď zaslepen chtíčem a slastí.
"Ishido..." zavrněl rudovlásek a naslinil si dva prsty. Přejel jimi po chlapcově otvoru a následně do něj jedním prstem opatrně vnikl, aby si ho mohl začít připravovat. Pomalu prstem pohyboval, aby mu neublížil a následně přidal i druhý prst, aby si ho mohl začít roztahovat a povolovat svaly. Následně přidal ještě třetí prst. Druhou rukou si stáhl své kraťasy. "Ishi... Můžu?" zeptal se svůdně a podíval se mu do tváře.
Černovlásek pootevřel modré oči a přeměřil si ho pohledem. Přes pootevřené rty dýchal. Nakonec jen mírně přikývl.
Renji se spokojeně usmál a vytáhl z něj prsty. Odepřel se rukama vedle něj a opatrně do něj vnikl celou svou délkou až po kořen. Tiše zasténal a na chvilku si skousl spodní ret mezi zuby. Dal jim chvíli, aby si jejich těla zvykla na tu změnu a tlak. Pak pomalu začal vnikat. Nejprve pomalu a mělce. Nechtěl Ishimu ublížit a ani sobě, ale postupně byli přírazy stále intenzivnější a hlubší.
Chlapec hlasitě sténal a to i přes to, že se snažil tlumit. Přitáhl si rudovláska k sobě a pevně ho objal kolem krku a zaryl mu nehty do zad. Sténal mu do ucha. Už vzdal pokusy být potichu. Stejně to nešlo. Trochu zakláněl hlavu a měl zavřené oči.
Přestal se podepírat jednou rukou a pohladil chlapce po hrudi a jal se dráždit jeho vzrušení ve stejném tempu jako do něj vnikal. Dráždil ho prsty a hladil. Chtěl mu taky dopřát uvolnění, po kterém on sám toužil. Chtěl ho. Chtěl to drobné tělíčko pod sebou jen pro sebe. A nikomu ho nedát. Jen pro sebe.
"R...Ren...ji..." dostal ze sebe černovlásek mezi vzdechy. Prohnul se v zádech a zachvěl se, když ho polila vlna orgasmu a vyvrcholil do rudovlasého ruky. A ani Renjimu netrvalo dlouho, než naplnil černovláskovo nitro bílou tekutinou. Pomalu do něj přestal vnikat a vydýchával. Podíval se na Ishiho pod sebou a jemně se pousmál a políbil ho na rty. Uryuu tiše vydechl a přes přivřené oči se na rudovláska díval. Přestal mu zarývat do ramen prsty a nehty. Renji z něj pomalu vystoupil a očistil svou ruku.
Ryuuken by je asi zabil, kdyby tohle viděl. Jinak řečeno, kdyby zjistil, že spolu spali v jeho Sídle a co víc v jeho pokoji a na jeho posteli. Ale to se nedozví (doufejme). Potom by je v lepším případě odsud vyhnal. Oba dva a neptal by se jich. Však všichni známe Ryuukena, že.
Netrvalo dlouho a oba chlapci za chvíli spokojeně oddechovali ve vzájemném obětí a pod dekou ve svitu měsíčního slunce, které do pokoje dopadalo a dodávali tak stříbřitý lesk a trochu osvětloval jinak tmavou místnost....
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama