Dvě Sexty a dva problémy

9. února 2014 v 18:37 | Nisure |  Yaoi, Shonen-ai Bleach
Pairing: Grimmjow x Renji
Warning: Yaoi, trochu rvačka a násilí, možná krev... kdo ví :D

Poznámka:
Tato povídka je tak trochu pro Kate-chan a taky tak trochu sem jí donutila ať si vybere koho mám napsat. Tak si vybrala Blue & Red mno. :D Veď prečo nie? Aspoň bude sranda trochu si s tím pohrajeme. Jinak trochu k příběhu. Já to mám udělané tak trochu po svém, *A už to začíná...* že Renji byl Shinigami, ale pak přešel na stranu Arrancarů mno a tak je taky Sexta Espada *Dokonce to má i nakreslené...* no a tak to tady máme a zbytek v příběhu :P :D

Procházel se chodbami obrovského, bílého paláce. Neměl, co na práci a tak se jen tak procházel v Las Noches. Přemýšlel, co bude dělat. Nechtělo se mu poslouchat ty Aizenovi žvásty na schůzích, byl rád, když konečně vypadl. Neměl ho moc v lásce. Dlouho nikoho neviděl... Kde jsou všichni? Většinou se vždycky někdo potuluje po chodbách ze stejného důvodu, jako on. Ach jo. Jak se jen zabaví. Nespokojeně zamručel a vytáhl jednu ruku z kapsy. Prohrábl si modré, rozčepýřené vlasy a znuděně na moment zavřel oči. Zrovna, když člověk někoho potřebuje a tak nikdo není poruce a všichni jsou někde zalezlí, jako kdyby snad byl konec světa. To se snad domluvili nebo co? Ani Ulquiorra ani Yylfordt ani nikdo jiný.
Tady opravdu byla nuda jako v hrobě. Nikdo nikde. To už by bylo lepší, kdyby zůstal u sebe v pokoji a radši spal. To by byla rozhodně lepší zábava. Tak jako náhodně zahnul za další roh. Dobře tak možná, kdyby někoho našel tak by se ho mohl zeptat jestli si nechce tréningově zabojovat, ale zatím ani živáčka. Zahlédl, že někdo vyšel zpoza rohu. Modré vlasy. Grimmjow. Konečně někdo. Tak že, přece jen někdo tady žije? No hurá už bylo na čas! "To je dost! Já už si smyslel, že sou všichni mrtví." houkl na něj z dálky a zazubil se.
"Zvláštní, taky už sem si myslel, že všichni povymřeli." přikývl souhlasně Grimmjow a pomalu s rukama v kapsách šel k rudovlasému na proti. Tak konečně se nějak zabaví a očividně i z pohledu rudovlasého to bude podobné a nebo stejné. Tím líp aspoň ho nebude muset do ničeho nutit.
Spokojeně se pousmál a došel až k modrovlasému. V hlavě už se mu honili nápady, co by s ním mohl udělat a co také dělat budou. Když už se tak hezky našli tak toho musí oba dva patřičně využít. A musel užnat, že to, co se mu honilo hlavou se mu opravdu moc líbilo. Chytil Grimmjowa za ramena a prudce ho přitiskl na zeď. "Tak co s tebou provedeme." poznamenal hodnotivě a prohlížel si ho zkoumavým pohledem.
Grimmjow přimhouřil modré oči a psychopaticky se zazubil. Chytl druhého za předloktí a přetočil ho, aby byl na zeď natisklí on a modrovlasý měl na vrch. Přitiskl mu zápěstí nad hlavou na zeď a trochu víc se k němu natiskl vlastním tělem. Trochu se o něj otřel a upřeně ho sledoval. Měl úchylné nápady. "Víš co? Půjdeme ke mě a popovídáme si." nabídl a naniž by čekal na odpověď začal druhého táhnout s sebou.

Otevřel dveře do svého pokoje a nechal rudovlasého vejít dovnitř. Následně sám večel a dveře zpátky zavřel. Spokojeně si druhého přeměřil pohledem a aniž by nějak čekal, přšel k němu a přitáhl si ho za pas k sobě do hlubokého a dravého polibku.
Rudovlasý se spokojeně vybídl a taky se svým jazykem zapojil do té hravé a divodé hry. Zaplul prsty do modrých vlasů a přitáhl si ho blíž k sobě. Druhou rukou mu přejel po páteři, jako by uklidňoval divodé zvíře a následně sjel rukou i pod spodní část jeho uniformy a přejel mu po hýždích a vstupu.
Grimmjow se nespokojeně zavrtěl, aby odehnal mladšího ruku a varovně ho kousl do jazyka a zabručel. Sledoval ho úpřeným pohlede. Tohle bude problém. Nehodlá ho nechat na hoře. Měl pro to mnoho důvodů. Jeden z nich byl, že on chtěl být v něm a ne naopak. To byl ovšem problém i Renjiho. Ten samí. Odtáhl se od jeho úst. "O co se snažíš?" pozvedl tázavě jedno obočí.
Renji se nespokojeně zamračil a taky se mu trochu odtáhl od úst. "Na to bych se měl ptát já." opáčil a znovu se mu rukou dostal pod spodní část uniformy, ale ze předu. Přejel po jeho údu prsty a pak ho obmotal prsty a trochu sevřel.
Modrovlasý přes zuby procedil tichý sten a trochu přimhouřil oči. Nemohl říct, že roka mladšího nebyla příjemné to ne. Byl vzrušený, ale rozhodně nechtěl skončit pod ním. Chtěl být na hoře. On chtěl být dominant nikoli naopak. Chytil rukojeť svého Zanpakutoo a vytáhl ho z pochvy. Odstrčil rudovlasého k posteli a svalil ho na ní. Následně mu přeložil meč k hrdlu. "Aby jsme si to ujasnili... Já budu v tobě." upozornil ho a trochu se k němu naklonil.
"A na to si přišel kde?" pozvedl rudovlasý jedno obočí a podepřel se na loktech. Usmíval se, měl přivřené oči. Tak nějak si věřil, že nakonec to bude on, kdo bude nahoře.
"Tady." odvětil Grimmjow a pomalu začal meč sunout po druhého hrudi a trochu na něj přitlačil, čímž utvořil řeznou ránu přes jeho hruď ze které se vyhrnula krev. Tiše vydechl, při tom smyslném pohledu. Odtáhl meč a sklonil se k té dokonalé, potetované hrudi. Jazykem přejel po čerstvém šrámu a slízl krev. Tak železitá chuť byla úchvatná a tak neodolatelná.
Rusovlásek se spokojeně pousmál i když to trochu štípalo. Vztáhl k němu ruku a chytil ho za vlasy, přičemž mu trochu zaklonil hlavu a převalil ho vedle sebe a sám se nad něj vyšvihl a obkročmo si na něj sedl. Vzal mu z ruky Zanpakutoo a sám mu ho přiložil ke krku, ale plochou stranou. "Seš si jistej, že budeš nahoře?" ujišťoval se provokativně. Sklonil se k němu a jazykem obtáhl linii lícní kosti.
"Protože sem to řekl." odvětil. Donutil ho pustit meč. Chytil rukáchy jeho unifirmy a trochu je stáhl a pak je pevně zaplet a zavázal do sebe na uzel, aby nemohl s rukama hýbat a měl je svázané za zády. "A taky to splním." dodal a zazubil se. Shodil ho ze sebe vedle na záda. Spokojeně se na něj podíval a klekl si k němu.
"Grimmjow!" obořil se na něj a vyčítavě se zamračil. Pokusil se uvolnit a nějak se z toho dostat. Nemohl se z toho vyvlíknout a teď už se nemohl bránit ani rukama, nehýbat s nimi. Tak z toho už se nejspíš nedostane. Bohužel pro něj a Grimmjow ho nepustí to se ani nebude muset ptát.
"Osudová chyba, přiteli." zavrněl Grimmjow a vzal si zpátky svůj Zanpakutoo. Zabodl ho do postele skrz hollow díru v břiše, aby mohl utéct ještě méně a stáhl mu spodní část uniformy i s botami. Nebude si s ním hrát. Oba dva tady jsou jen kvůli jedné věci a oba dva to chtěli. Všechny ostatní věci jdou teď stranou. Zaryl mu nehty jedné ruky do boku a druhou mu začal pomalu stahovat i spodní prádlo a nechal ho na zemi. Potěšeně se usmál a sklonil se k jeho přirození. obkroužil spičku jazykem a pak ho vzal mezi zuby.
Rudovlasý utlumeně zasténal a zatnul tělo, aby se ubránil chvění. Bylo to zároveň bolestivé a zároveň slastné, jak si ho bral do úst a dráždil jazykem a zároveň ho drtil mezi zuby. Nepopsatelný pocit. Bylo to i trochu zvláštní. Tiše tlumeně sténal a bolestně zatínal víčka na sebe.
Začal si sundavat i své oblečení, než všechno skončilo na zemi. Ještě ho dráždil ústy a jakmile tušil, že už brzy bude tak ustal v pohybech a odtáhl se od jeho vzrušení. Potěšeně se usmál, když Renji bolestně zakňučel. Chtěl ho potrápit a hodně. "Udělam ti to tvrdě a bolestně." oznámil mu vrčivě a silně mu zaryl nehty do boků, aby si ho držel u sebe a neutíkal mu. Všechny ty rudovláskovi reakce mu dopřávali tolik potěšení a slasti. Cítil pod nehty krev. Zazubil se a nasměroval se proti druhého tělu. Nehodlal to prodlužovat s přípravou. Prudce do jeho těla přirazil. Jeho to taky hodně bolelo. Bolestně přivřel oči a přes zatnuté zuby utlumeně zavrčel.
Rudovlasý zalapal po dechu a hlasitě zasténal a zkoušel se nadechnout byť jen trošku. Bolelo to a ještě, jak mu zarýval nehty do těla. Až teď si všiml, že se pohnul tak, že se mu ostří meče zarylo do spodní části hollow díry. Tekla mu další krev. Ale zároveň to bylo plné slasti a rozkoše. Do očí se mu nahrnuli slzy, jak to bolelo, ale nepřetékali. A to, co Grimmjow řekl, to dodržel. Tvrdě a bolestně. Ani jednomu nedal dostatek času a začal hned bezcitně a bolestně přirážet.
Přes zatnuté zuby se mu drali polosteny, které se mísily s vrčením. Sledoval tělo pod sebou. Jeho to taky hodně bolelo. Netrvalo dlouho a pak viděl další krev. Když do něj tak prudce vnikl a bez přípravy tak ho roztrhl. Ale co, to se dá vydržet. Navíc to bylo mnohem lepší. Takhle byl zvlhčený svou vlastní krví. Mohl do něj hlouběji a rychleji přirážet, i když se mu svali ještě tak úplně nepovolili a neroztáhli. Na druhou stranu to bylo příjemné, že ho obemikal, to taky dělalo své.
Skousával si pevně spodní ret, aby se tlumil a zamezil alespoň částečně, aby mu steny unikali z hrdla a drali se na povrch. Nechtěl mu udělat takovou radost, aby ho mohl slyšet, jak pod jeho počínáním sténá a dělá mu to dobře. I když si byl na sto procent jistý, že on to ví. Bylo to na něm vidět, i to, jak moc se to líbí jemu samotnému. "T...Ty... par-chante..." procetil skrze zuby a cukl na něj rudým pohledem.
Grimmjow se potěšeně usmál a ještě párkrát do jeho těla prudce přirazil a následně do něj i stejně prudce vyvrcholil. Víc mu zaryl nehty do boků a znovu se mu přes hrdlo vydral ten vrčivý pasten. A Renji ho zloměk vteřiny na to následoval a potřísnilsvé vlastní břicho. Oba dva se vydýchávali a snažili se uklidnit z prožitého orgasmu.
Teď už zbývá se jen jít osprchovat. Krev jde šlatně dolů a taky by to bylo moc vidět, kdyby si jí na sobě nechal. Takhle potom může aspoň říct, že se popral s Grimmjowem. I když vlastně... To je taky tak trochu pravda. No, nejspíš si to potom každý vyloží po svém, ale to už je mimo mísu...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama